Je celkem obvyklé, že kapely vkládají na svá EP materiál spíše experimentální nebo odlišný od své tradiční tvorby. Veliké bylo očekávání mé a jiných, co předvedou Spektr na meskalínu; bude hudba korespondovat s názvem? Halucinogenní, paranoidní sviňárna připomínající opravdu zlý trip?
Starší alba byla zajisté velmi temná a (ne)příjemná, ale co kdyby Spektr trochu zaexperimentovali a vnesli do své hudby ještě více pokřivené avantgardy, zla a vůbec přidali ne nelidskosti? Promo přišlo, já nadrženě zasunul, poslouchal a byl jsem zklamán... Spektr zní stále jako Spektr, žádná progrese (tedy až na zvuk, ale k tomu se vrátím) a snad ubylo i na úchylnosti. Až na plně ambientovou „Maze of Torment“, mám pocit, že Spektr si chtěli více zablekařit. Vedlejšáky pánů Kriega a Hth poslední dobou nejsou moc aktivní a tak asi své nápady cpou hlavně do Spektr. Na tom není nic špatného, ale Spektr by nyní měli znít jinak. A vůbec, poslechněte si poslední EP „Kontamination“ od Haemoth, kde hraje právě Hth. Black metalová stránka Spektr jak vyšitá... a nebo spíše jsou Spektr o něco více zdeformovaným dvojčetem/kopírákem Haemoth? Myslím, že kdybych pustil někomu nezkušenému obě jmenované, nepoznal by rozdíl.
K hudbě samotné: Jak jsem řekl, EP si nyní více zakládá na black metalové stránce věci než kdy předtím. Není to však tak hrozné, jak se může zdát, samplů je pořád dost a kytary pořád boří zažité BM postupy. Sem tam mi hudba připomene zfetované (hodně zfetované) Liberation nebo Ordo ad chao (vylepšené jen o ždibec). Nechybí ani obvyklé souhry jazzem načichlých bicích se Spektrovskými kytarami. Bicí nyní hrají velkou úlohu, často je role přenechaná jen jim a samplům. Krig se ukázal jako opravdu schopný bubeník. Obratně kombinuje tradiční Darkthronovské klepačky s jemnými a detailními vyhrávkami činelů.
Samply a ambience opět hrají důležitou roli. Rád bych řekl, že samply na „Mescalyne“ nejsou tak kinematické jako předtím, ale kvůli několika mluveným vsuvkám z jakýchsi filmů či co, to nejde. Ono to je občas až otravné, když vám do příjemné směsky industrialního ambientu (pojem berte s nadhledem) a black metalu začne kecat nějaká Francouzka. Jinak ambience je velmi vhodná, tradičně obsahuje dávku statiky a vzdálených zvuků pracující mašinerie. Kompletně ambientní "Maze of Torment" je kapitolou sama o sobě; pobyt v bludišti, kde pobíhá kdoví co zmučeného a nelidského, s chutí vás poznat zevnitř, není zrovna fajn.
Význam vydání EP tkví dle mě ve vylepšeném zvuku. Spektr zůstali stát hudebně, ale zvukově dospěli. Otravné bzučení kytar zmohutnělo, i když znějíce stále černo-kotlíkářsky, mají sílu a i jisté kouzlo přiměřené disharmonie. Bicí nejsou utopené, nýbrž udávají celé nahrávce krok a kouzlo. Vokál stále zákeřně v pozadí, při nesoustředěném poslechu jako by nebyl, ale pozor na kreatury číhající v pekle, jejich šeptání a nepřirozené hlasy vám vyrvou srdce z těla a vrazí hřebíky do uší.
Při soustředěném poslechu si nelze neužít všelijakých vyhrávek a zákoutí které Spektr nabízejí a že jich nabízejí dost.
I když jsem možná „Mescalyne“ "zjebal" přespříliš, poslechnu si nahrávku rád. Kvalitně nazvučený doplněk ke starým albům, jenž snad uzavírá jednu kapitolu francouzů. Doufám, že Spektr využijí své vyznění do budoucna s úplně novým materiálem, který přinese něco nového do podsvětí mentálně nemocného black metalu. Spektr na to mají!
K recenzi zaslal: Debemur Morti prod.
