Při poslechu „Sorrow Galaxies“ se mě jímá úžas. Meyhna´ch na věci pohlédl trochu jinak, nechal nahrát skutečné bicí a vylepšil Mutiilation lehce pošramocenou pověst. Příliš mnoho lidí se obrací do minulosti, vzpomínají na „Vampires of Black Imperial Blood“ a „Black Millenium (Grimly Reborn)“, což je vzhledem k novince hloupost. „Sorrow Galaxies“ je skvělým "kambekem", třetí kapitolou v obsáhlé historii Mutiilation.Meyhna´ch je jedním z mála, jehož rukopis je takřka nezaměnitelný. Poznáme ho dle pokřivené kytary a znechuceně znějícího hlasu. Recenzovaná nahrávka se v tomto ohledu neliší od zbytku. Staré a známé postupy o kus vylepšuje, přičemž přichází i s několika novinkami. První z nich je již zmíněná absence automatického bubeníka. Tento fakt dovolil vzniknout kompozicím, jejichž délka se pohybuje okolo deseti minut. To je pro Mutiilation nezvyklé, tak jako album tvořené pouhými čtyřmi skladbami, v jejichž srdci tluče nejedna silná melodie.
K mému překvapení mě Mutiilation nepotěšili pouze notnou dávkou kvalitních riffů, ale i texty, které jsou opět plné nenávistných a beznadějných vizí. Ty byly Meyhna´chovi vždy vlastní, tak jako duch černého kovu, jenž v tomto případě nikdy nezemřel. Vnáší do hudby znatelný zápach melancholie a nutí vás uvěřit v mizernost umělcova života...
„Sorrow Galaxies“ sází na poměrně klidné tempo. Nepouští se do nekompromisních rychlostí, nepotřebuje ani vybroušený zvuk. Meyhna´ch si bohatě vystačil s průměrnou produkcí, jež je přesně na pomezí špíny a profesionality. Dává vyniknout hlavním melodiím, ale neodhání onen obrovský mrak špíny, jenž pozře vše, co se mu postaví do cesty. Ať se již frázuje, nebo řve, skladby mají obrovské charisma, které Mutiilation skutečně nejde upřít!
Ačkoli se ve světě beznaděje, nevyléčitelných feťáků a dvou barev pohybujeme po čtyřicet pět minut, nechce se nám zpět. Každou chvíli se před námi vynoří nový obraz, který nás i přes svoji bezúčelnost nebezpečně přitahuje.
„Sorrow Galaxies“ je výborná nahrávka, jež připomíná zašlé časy skutečného black metalu, kdy ještě konstruoval samostatné světy plné zla a bezmocnosti. Já se před Mutiilation klaním. Meyhna´ch staví hudbu na tom, čím je černý kov unikátní, přestože do stylu samotného nic nového nepřináší. To mu ovšem protentokrát odpouštím...
