Když se tak prodírám bookletem téhle zajímavé novinky, vzpomínám na koncertní propagační akci naší supersračkovní kapely Divokej Bill. Joo, kluci se snaží, jejich koncerty jsou beznadějně vyprodané, fanoušci jim zobou z dlaně a kluci nám začali vystrkovat ramena, (nevím, co vystrkují na dámské publikum v zákulisí:-) )a jejich plakáty se honosily nápisy „takhle to vypadá, když se sejde partička nejlepších muzikantů“. Musel jsem se smát, ale nechme je v tom. Otázkou zůstává, proč jsem vůbec nakousl tohle téma. Slyšeli jste někdy něco o partičce s názvem Dead to This World? Ano? Ne? Tohle je totiž bandička, která by si mohla dovolit vystrkovat růžky a použít podobná hesla jako Divokej Bill (určitě bych však provedl výměnu slovíčka „nejlepších“ a nahradil bych ho spíše slovem „zkušených“), už jen pro klid v duši. A kdože se vlastně ukrývá pod tímhle dlouhým názvem? Začnu na postu vokalisty, basáka, kytaristy a zároveň člověka, který se stará o různé speciální hudební efekty, inu Iscariah je velmi schopný hudebník a potvrzuje to i jeho působení (bývalé) v Immortal a nynějším projektu Necrophagia. Na postu druhého kytaristy se šklebí odpadlík kontroverzních Taake, Goatpromoter Lava. Máte nějaké tipy na bubeníka? Asi ne a proto Vám dám tři možnosti A, Frost (Satyricon), B, Vašek (Eva a Vašek), C, Kvitrafn (ex-Gorgoroth, Jotunspor). Určitě všichni tipujete C a Vaše odpověď je správná. Sestava je odkryta, nyní můžeme přistoupit k hudbě. Před tím, než jsem strčil CD do přehrávače, jsem si myslel, že půjde o nějaký black metalový projekt, ale není to tak úplně pravda. Chlapi se u kalíšku zřejmě dobře domluvili a každý přidal špetku toho, co umí nejlépe.
Začátek desky jsem si zanedlouho zamiloval, rychlejší tempo a učebnicové thrashové riffy společně s více-méně blackovým vokálem se na mě vyřítiy v nepopsatelné míře. V každé chvilce, v každém tónu je cítit radost ze hry a určitě chuť s jakou se všichni zúčastnění zhostili svého instrumentu. Musím se přiznat, jsem rád za tuhle desku, která není opět čistě black metalová. Dead to This World si na nás přichystali hudební perličky spojené s obrovským množstvím příjemných melodií. Nutno dodat, že co skladba, to jiný nápad. Kombinace thrash a black metalu není v hudbě žádnou novinkou, to ví každé malé dítě, takových podobných kapel jsou celé zástupy, ale... Sakra, je tady další ale… tohle trio dokázalo povznést svoji hudbu a zpřístupnit ji v co nejvyšší míře i fanouškům ostatních žánrů. Je to prostě nádhera, dokonalá souhra agresivního black metalu s technicky vyhraným thrash metalem a zároveň i s dominantním heavíkem. Fantazii se meze nekladou. V několika chvílích se kapela dostane do zcela jiných výšin, a to do death metalových vyhrávek. Velice pomalé tempo a kytara, že by se dala krájet, není to krása? Hřmot ustane, smysly se uvolní, chvilka odpočinku, ááá, to je vokál, řezavá kytara a jsme opět zpátky v kole. Fakt, že nevím jaká další skladba bude následovat mě uspokojuje a vlastně i velmi těší.
Nevím, jestli má smysl popisovat zvukovou stránku desky, tihle profíci dotáhli všechno do svého konce a zvuk nemůže zůstávat pozadu. Na druhou stranu mě trošku mrzí tahle „perfektnost“, nenašel jsem jedinou chybičku, jediné zaváhání. Je to asi absurdní a přinejmenším lehce k smíchu, když si stěžuji, že je všechno, jak má být, ale přijde mi to tak, že touhle přehnanou profesionalitou kapela zatratila jakoukoliv atmosféru. Poslech je příjemný, to ano, ale nedává mi možnost přemýšlet, proč je tohle zahráno zrovna tak, nebo onak.
Někdo však atmosféru nepotřebuje a dá jen na hráčský um, který je zde na výbornou s hvězdičkou. A tak vlastně není co dodat. „First Strike for Spiritual Renesance“ můžeme označit za all star. Aneb thrash, black, death and heavy hrají prim!
