1. Dobrý večer, sousedé, posílám vřelý pozdrav.
Je mi trošku trapně, mám poslechnuty všechny vaše dema včetně novinky „IIII“, a přesto nemám ponětí kdo vůbec jste, byl bych opravdu vděčen, kdybyste o sobě něco prozradili (osobně nemám rád tuhle otázku).

Farsot byli založeni v roce 1999 z důvodu vyjádření osobních hudebních záměrů. Po pár změnách se v roce 2003 ustálila sestava. Potom bylo nahráno a vydáno demo „042103freitod“ v dubnu 2004. Další dva roky jsme strávili ve zkušebně, kvůli práci na koncepčnímu albu „IIII“. V létě 2006 jsme konečně dokončili skládání hudby a album bylo nahráno a vyprodukováno producentem V. Santurou (Dark Fortress) ve studiu Crypt. Konečně, v roce 2007 se Farsot upsali Lupus Lounge.

2. Víceméně se bojím charakterizovat vaši hudbu, nerad bych jí ublížil. Mohu tedy poprosit tebe, vždyť kdo jiný zná své dítě lépe než-li otec.

Stejně není třeba naši muziku nějak klasifikovat. Jestli chceš, tak tomu říkej black metal. Nic víc, nic míň. Tento hudební směr to nejlépe popisuje. Nějaké další přídomky jako „suicidal“ nebo „traditional“, „occult“ nebo „avantgarde“ nesedí ve všech případech, protože se snažíme, aby naše hudba byla rozmanitá a měla mnoho tváří.

3. V poslední době se v naší komerční společnosti vyklubalo něco jako styl EMO. Každý kluk teď zabíjí kočky, je strašně smutný a duševně trpí. Posluchači tohoto stylu tvrdí, že hlavní věcí hudby jsou pocity. Já to tvrdím také, a přesto nejsem emo. Dost jsem přemýšlel nad tím, jak se vám daří jemnost a melancholie skladeb propojit s tvrdými a extrémnímy riffy? Pořád tvrdím, že hudba není o zábavě, ale o pocitech.

No, co bychom měli říct… ano. Naše hudba je ovlivněna pocity. Pocity každého člena Farsot. Ale nejsou to jen pocity. Jsou to zkušenosti nabyté ze všech životních konfrontací. Toť to, co vkládáme do hudby a co jí dělá autentickou.

4. Poslech vašich skladeb je pro mne velmi uklidňující, relaxační, téměř meditativní. Dovedu si při tom představit obrazy odpočívající přírody, ticha,klidu… Přitom black metal je v jistém smyslu především opakem řečeného. Jaké pocity tedy převažují ve vaší mysli?

Primárním významem alba bylo ukázat hluboké emoce, které se dostaví při ztrátě blízké osoby. Nenávist, strach, střízlivý pohled na smrt a žal věznící mysl dotyčného. Není tam žádné přírodní vyobrazení jako je tomu třeba u Negura Bunget.


5. Chystáte se někdy vystupovat živě?

Ve skutečnosti vystupujeme. Ke konci ledna jsme odjeli turné s Negura Bunget a Vision Bleak, zatímco na červenec máme vystoupení na Hells pleasure festu. Vítáme další nabídky pro koncertování.

6. Jakou roli ve vaší hudbě hraje náboženství, či snad magie jako způsob myšlení?

Žádnou. Náš zájem není náboženský, nýbrž čistě emoční.

7. Místy jsem až unesen, používáte i mírné ambientní vsuvky, které se ve vaší tvorbě vnímají jako lehké koření. Dokonce jste použili i překrásného ženského hlasu, byli jste už předem rozhodnuti, že do svého nadcházejícího alba zakomponujete i odkaz k něžnějšímu pohlaví?

Je to spíše spontánní, než plánované. Je to část chóru, který se nám hudebně i tématicky hodil.

8. Když vcházíte do zkušebny, na pódium, nebo berete do rukou hudební nástroje, konáte u toho nějaké rituály ať už třeba podvědomě? Znám muzikanta, který nevezme do ruky kytaru dokud nesní banán. Může to znít bláznivě, ale když se na to ptám častěji, dostávám zajímavé odpovědi.

Přijedeme, vypijeme pár piv, připravíme vybavení, zapojíme kabely a začneme hrát. Jestli tomu chceš říkat rituál, tak prosím :-).

9. Existuje osoba, nebo kapela, která nějakým způsobem ovlivnila váš životní postoj nebo snad jednání?

Ani ne. Je to celé okolí, které nás utvořilo. Každá věc co se stala, každý rozhovor nebo kontakt, které jsme jako jedinci absolvovali.

10. Co pro vás znamená abstrakce? Člověku se při podívání na abstraktní umění vybaví cokoliv, záleží na fantazii. Vy se však prezentujete poměrně abstraktně, pseudonymy, obaly desek… nemám pravdu?

Ano, máš. Abstrakce nechává plno místa pro vyložení si smyslu artworku atd. Podporuje to hudbu a dopad atmosféry.


11. Co se vám vybaví při slově „balada“? Má německá literatura vliv na vaši hudbu?

Máme rádi pár věcí z německé literatury, ale nejsme žádní knihomolové. Takže to na naší hudbu nemá žádný vliv.

12. Cítíte se být vlastenci? Už jen to, že zpíváte rodným jazykem, že jste se nepodřídili „klasice“ anglických textů a jazyka hodnotím jako projev jisté lásky a hrdosti ke své zemi. Vždyť je to přeci v pořádku!

Vlastenecké cítění není zodpovědné za použití němčiny v naší hudbě. Je to spíše větším množstvím toho, co můžeme v mateřském jazyce vyjádřit. Dává hlasu tón, chladný, drsný a syrový. Avšak nemáme žádný předem vytyčený plán co se týče němčiny. Popravdě, momentálně experimentujeme s anglickými vokály.

13. Když si vzpomeneš na svá dětská léta, s jakou hračkou jsi si nejvíce hrál?

Nech mě popřemýšlet… ó, ano! Byla to stavebnice „Mé vlastní jaderné hlavice“, kterou jsem dostal k pátým narozeninám. Ne, teď vážně… naše dětství je mnoho let za námi a rozhodně to nemusí posluchače zajímat.

14. Nyní ti ponechám prostor, jestli je něco, co bys nám chtěl sdělit, tak směle do toho ;-).

Stačilo slov. Nudily by tě.

15. Všechny otázky byly položeny, rád bych poděkoval za čas strávený u jejich odpovědí. Přeji mnoho dalších hudebních úspěchů!!

Díky za přání a za rozhovor. Omlouváme se za čas nad námi strávený.