Zas jeden rok je úspěšně za námi a začíná další. Má to nějaký hlubší význam pro hudební scénu? Maximálně tak datum vydání na přebalech desek. Technická zázemí budou jistě dál vzrůstat, kvalita nahrávek stoupat. Ale to teď není důležité. V dalekém a mrazivém Norsku jsou totiž hudebníci pilní a nezahálejí. Již čtrnáctého ledna oficiálně vyšla novinka a zároveň debutové album kapely SJODOGG, na kterém kapela pracovala prakticky celý loňský rok. Co můžeme očekávat?
Jméno poměrně neznámé, které však může připravit posluchačům nějaké to překvapení. Členové kapely, kteří spolu již 4 roky hrají a mají na kontě 3 demo nahrávky, totiž mimo jiné figurují v několika známých kapelách. Jména jako Enthral, Paradigma či The Legion Vám jistě již řeknou více. Celkem jedenácti skladbový debut o hrací délce něco málo přes tři čtvrtě hodiny přináší blackmetal, který se honosí označením "progresivní". Právě tento prvek, kterým se kapela ohání, byl pro mě velkým lákadlem pro poslech. Progresivní vlivy se do nedávna BM vyhýbaly (i když pár pokusů tu bylo), poslední dobou se však kapely snaží vehnat nějakou invenci do šedi černoty a nedá se říct, že by se přebytek techničnosti, vyhranosti, nebo invence na jistých albech nějak negativně podepsal. Je to zajímavé zpestření pro náročnější posluchače, kteří jsou už unuděni tunami klasických materiálů. Avšak jde o to, jak to p(r)odat.
Samotný poslech "Landscapes of Decease and Decadence" není nic jednoduchého. Proniknout do desky skutečně trvá dlouho. Není to tím, že by byla nahrávka jen směsicí technických prasečin absolventů hudebních konzervatoří á la Dream Theater. To zcela jistě ne. Spíše jde o proniknutí do konceptu alba. Většinou se člověk prokousává přes špinavý zvuk k jádru věci. Zde musíte naopak proniknout přes krystalický sound, který nám SJODOGG servírují. To však není jediná překážka, kterou musíte při poslechu překonat. Další nástrahy jsou skryty v jednotlivých skladbách. Jejich struktura je totiž poměrně sofistikovaná a vyžaduje Vaši plnou pozornost. Zvládnete jednotlivé skladby, ale pořád Vám uniká pointa celého alba. Dost možná je to i záměrem nahrávky. Ta si totiž dokáže udržet pozornost při neustálém točení desky dokola. Jen tak brzo neomrzí a to je jejím velkým plusem. Nové a nové motivy se objevují každým dalším poslechem a skládanka do sebe postupně začíná více zapadat. Já se však konečného rozuzlení nedočkal.
Každá mince má však dvě strany a i "Landscapes of Decease and Decadence" má svou odvrácenou stranu, na kterou dopadá kritika. Označení "progresivní" totiž není až tak na místě. Ani o nějaké velké invenci se mluvit nedá. Nedočkal jsem se ničeho, co bych prozatím neslyšel, nebo mě posadilo na prdel. A to pro mě bylo jistým zklamáním. Styl, který SJODOGG hrají není nijak unikátní a trošku mi připomíná francouzskou scénu, která má svůj nezaměnitelný styl a dá se mluvit o odlišnosti, či možná i zanesení invence do BM. Kapel, které do BM přinesly něco "víc" se najde dostatek. SJODOGG se nejspíše snažili o to samé, ale nepovedlo se. Nemůžu jim upřít muzikální um či kvalitu nahrávky, která má na debut výbornou úroveň. Ale je rok 2008 a čeká se tedy, že i debutová alba budou mít vysokou úroveň, odvíjející se od kvalit nahrávacích studií a technického vybavení. Osmose si pod svá křídla vzal bestii, která sice dokáže vystrčit růžky, ale na lopatky Vás nedostane. Přijde mi proto zbytečné se rozepisovat o kvalitách zvuku a hráčských dovednostech, charakteru skladeb, střídajících se náladách a postupech, protože deska působí nijak a navíc je to v rámci nahrávky i dosti složité a zdlouhavé. Jak jsem již zmínil, nedočkal jsem se rozuzlení desky. Deska možná totiž není dotažená až na samotný konec, jak by měla. Jako by jste se po cestě ztratili a nedostali se až k cíli. K čemu je tedy veškeré snažení sportovce, který na olympiádě ani nedoběhne do cíle.
Otázkou zůstává, která strana mince je tou silnější a při jejím hození padne. Dlouho sem nad tím přemýšlel během poslechů a pak jsem si mincí "hodil". Po několika ladných otočkách mince dopadla na svůj hřbet a zůstala stát. Mince se nepřiklonila na žádnou svou stranu a to naprosto vystihuje můj názor na "Landscapes of Decease and Decadence". Pokud se rozhodnete si debut poslechnout, velmi rád bych znal Váš názor... Díky!
