Kdybych měl německé funeral doomové uskupení AHAB charakterizovat jedním nejvýstižnějším slovem, nepoužil bych výraz „těžkotonážní“, „propracovaný“ (i když by se těmito přízvisky mohla s klidným svědomím honosit libovolná deska z jejich repertoáru), ale „konzistentní“.

Soudržnost, se kterou skupina rozvíjí svojí diskografii, je totiž neuvěřitelná. Ať už se jedná o genezi hudební nebo obsahovou, vždy se můžeme spolehnout na to, že od AHAB dostaneme nezaměnitelný výsledek. Ten respektuje potřebu vlastního hudebního (i estetického) vývoje, ale neobětuje mu zároveň nic ze své vlastní podstaty. Nemusíme se tak jako posluchači obávat radikální proměny zvuku skupiny ani jejího neutuchajícího mořského tématu.

Byl bych nerad, kdyby z předchozích řádků vyznělo, že AHAB sklouzávají k monotónnosti. To rozhodně není pravda. S každým dalším počinem můžeme vysledovat pozoruhodný instrumentální a kompoziční vývoj. Ten postupně obohacuje ponuré funeral doomové jádro (jež je nejvíce obnaženo na debutové desce „Call of the Wretched Sea“) o melodičtější přístup ke kompozicím („Divinity of the Oceans“) a konečně i o výlety do ostatních žánrů (poslední „The Giant“).

Aktuální deska „Boats of Glen Carrig“ je syntezí tohoto vývoje. Ten probíhal pozvolna a vyváženě. I když můžeme například o posledním počinu „The Giant“ hovořit jako o nejodvážnějším z diskografie skupiny, je znát, že AHAB svědčí vývoj spíše pozvolný. A možná právě proto je „Boats…“ ve své podstatě spíše sesumírováním dosavadní muzikální historie skupiny než jejím výraznějším posunem. Jakoby se členové ohlédli zpět na své nastřádané zkušenosti a rozhodli se je použít jako ingredience pro vysoce vyváženou a rozmanitou nahrávku. Ideální taktika pro oslavu deseti let existence!

Jak již bylo naznačeno na předchozích řádcích, novinka přináší plnými hrstmi vše, na co jsou posluchači AHAB zvyklí - extrémní funeral doomové pasáže, lehké psychedelií zavánějící tóny klidnějších intermez a v neposlední řadě práci s čistým hlasem i growlingem. To vše je zaobaleno do doposud nejkvalitnější produkce v diskografii skupiny. V jemných pasážích skvěle vyniká křehkost jemné kytarové práce podtržené halucinogenními efekty (již tradičně evokující poklidné šplouchání vln), jež posléze střídají velmi tvrdé a výrazné riffy. Kombinaci těchto dvou pro skupinu signifikantních prvků - klidu a agrese - ovládají AHAB na „Boats…“ zdaleka nejlépe. Tento kontrapunkt dvou zdánlivě protichůdných nálad se tak již tradičně stává určujícím prvkem pro dynamiku celé desky.

Díky této do dokonalosti dotažené práci s protiklady se během celého svého hracího času „Boats…“ mění s nečekanou intenzitou. Po vcelku vyrovnaném startu „klid-agrese-klid“, který představují skladby „The Isle“ a „The Thing“, zaskočí posluchače neobyčejně rychlý (dle vlastních slov dokonce nejrychlejší v historii AHAB) kus „Red Foam (The Great Storm)“, jež následně přechází do 15minutového bahna „The Weedmen“ (ten je zas prý nejpomalejší). Posluchač se dočká i skladby s pouze čistým vokálem „The Light In The Weed (Mary Madison)“ a je na závěr ohromen zvukovými stěnami závěrečného kusu „To Mourn Job“.

Jak je patrné z názvů skladeb, album je koncepční a pro skupinu již tradičně inspirované tematickou literaturou. Při přípravných pracích pro „Boats of Glenn Carrig“ dle svých slov ovšem kapela narazila na jakýsi inspirační blok. Inspiraci nakonec poskytl fanoušek na Facebooku, a tak se nyní posluchači mohou ponořit do nelítostného světa stejnojmenné hororové novely od Williama Hope Hodgsona z roku 1907. K té se mimo jiné ve své eseji „Supernatural Horror in Literature“ odkazuje i samotný H. P. Lovecraft.

Záměrně jsem se po celou recenzi zdržel veškerých přirovnání k moři, jeho hlubině nebo obyvatelům. Na závěr si to ovšem neodpustím. AHAB jsou jako skutečný vodní živel - mají svůj čas, své koryto a s postupem času jim nic neodolá. „Boats of Glen Carrig“ je úctyhodný kus práce, který se kohezně přelévá z bouřlivých vod do těch klidných s elegancí, jakou disponuje snad jen vodní hladina. Nehrozí ovšem, že by oslovila posluchače, který k pomyslnému moři, jež představuje skupina AHAB, jezdí nerad. Tato deska je esencí sama sebe a skupiny, která ji nahrála. A jako taková je dokonalá…

Autor: HansKopf

Seznam skladeb:
1. The Isle
2. The Thing That Made Search
3. Like Red Foam (The Great Storm)
4. The Weedmen
5. To Mourn Job
6. The Light in the Weed (Mary Madison)

Oficiální stránky:
Ahab

K recenzi poskytlo vydavatelství:
Napalm Records

Země původu:
Německo

Rok vydání:
2015

Hodnocení:
8/10