„....tak přece, když tě něco zlobí a štve, podívej se na měsíc, roztáhni ruce a pořádně si zařvi...AGHRRRRRR!!!!!!!!!! „ (z filmu Good Bye, Lenin!)

Už jste měli někdy chuť řvát a křičet při poslechu nějaké nahrávky? Nemusím mít doma ani zhasnuto, na nebi nemusí zářit jasný měsíc a přesto je debutová nahrávka německých DRAUTRAN jedním slovem excelentní! Bombastická! Strhující! Za poslední dva měsíce jsme sice chválili poměrně hodně nahrávek, čtenáři by nás dokonce mohli podezírat z toho, že se nám líbí kdejaká parta z Dolní Lhoty, ale zkrátka urodilo se! A v případě DRAUTRAN to platí dvojnásob.

Debutové album „Throne of the Depths“ připomíná zjevení, kometu na chladné noční obloze, jde zkrátka o explozi, která je napěchovaná tou nejkrásnější black metalovou polevou. Pokud bych si sám pro sebe kreslil šablonu blackové desky, vypadala by asi tak zhruba stejně jako „Throne of the Depths“. Jenže mezi sněním a provedením je dost velký rozdíl a jen ti praví mistři dokáží své myšlenky realizovat pomocí hudebních nástrojů. Skladby v podání DRAUTRAN jsou zbarveny spíše skandinávskou válečnou krví, ovšem germánský znamením je ve většině případů německá lyrika, která však překvapivě do celého konceptu znamenitě zapadá a sedí. Asi největší vliv na tvorbu německých nováčků měli BURZUM. Především zvukově je nahrávka podobně zastřená, zároveň však neobyčejně vyvážená. Z toho důvodu ještě více vynikají překrásné melodie, chladné kytarové riffy prostupují nesmírně vychytrale ozvučenými klávesami, jenž hudbu DRAUTRAN kulantně zastřešují. Třešničkou na dortu jsou pak časté prostupy akustické kytary. Kolekce je tak na jednu stranu brilantně zastřená a v protikladu zároveň citlivá, povznášející, melancholická...

„...klepání na pekelnou bránu...“

Nemohu si zkrátka pomoci, ale rozptyl nálad po celou dobu nahrávky je neskutečný! Téměř každá skladba vybízí k mrazení, případně husí kůži po celém těle. Dost dobře tedy nevím, který opus mám označit za svého favorita. Dokonce se mi i stalo, že jsem byl po poslechu alba smutný, a to z toho důvodu, že padesát minut uteklo jako voda. Tohle si mi stává opravdu velmi málo. Časté jsou spíše případy, kdy některé spolky své nosiče zbytečně natahují a přitom nemají tolik potřebných nápadů, aby podobnou časovou stopáž naplnili. Těžko říct, jak moc dlouho se DRAUTRAN na realizaci své první oficiální nahrávky připravovali. Když však vezmeme, že první kameny této družiny byly postaveny už v roce 1996 a jediné demo vyšlo o čtyři roky později, rázem získáváme důkaz o tom, proč je nahrávka tak promýšlená a do jisté míry i dokonalá (nechci zde rozebírat obsah slova „dokonalost“, ale DRAUTRAN se k této metě silně přiblížili).

„...hysterie z úpadku společnosti, strach ze tmy, pád na samé dno....“


Výsledek citátu: „takhle to hraje, když německá kapela zní seversky“, dopadl nad očekávání! Těch význačných argumentů jsem už uvedl několik, chybí však ještě jedna zmínka, a to o vokální složce. Ústřední postavou DRAUTRAN je pěvecký psychotik Blutaar, často úpící, ječící, křičící...zkrátka vše ve stylu Mr. Varga. Nicméně jeho parketou jsou i čisté recitační úryvky (ve dvou případech s pomocí ženského hlasu). Pozorný posluchač si všimne rovněž náznaku death metalového growlingu.

Zkrátka a dobře, album „Throne of the Depths“ je pro mě obrovským překvapením! Ze dne na den se zjevil přízrak! Pokud nějaký příznivec severského black metalu pod článek napíše, že se mu tato nahrávka nelíbí, nevěřím mu! Zde je zkratka VŠECHNO! Klaním se – padám na kolena - tleskám!

Komentář redakce :

Lidé, co si čtou mé recenze a krátké názory k nim, musí za poslední dva měsíce usoudit, že jsem žádné album vyloženě nepomluvil. Může to mě (ale i Nás všechny) stavět do role, kdy si vybíráme jen kvalitní alba a tím trochu ubíráme na serióznosti... Možná tomu tak je, možná ne... Ale je to přeci jen naší předností, poukazovat na alba, která by si zasloužila Vaši pozornost... Novinka Drautran pro mě přepisuje historii tohoto roku. Již kolikrát mé myšlenky laborovaly s myšlenkou, že daná nahrávka je nejlepší v tomto roce. Toto tvrzení se kolikrát měnilo... Ale věřím, že nyní se již tyto váhy zastaví a nepohnou. "Throne of the Depths" nepostrádá absolutně nic! Je magické, epické, brutální, krvelačné, ale přitom tak emocionální... Skrývá v sobě širší hudební záběr a více stylových odkazů, přesto se jedná o black metal se vším všudy. Je to album, které nezačne nudit, na které se budete těšit a díky kterému budete smutnit, kdykoli nebudete mít možnost zmáčknout "play". Jedná se o něco, co trhá bariéry mezi člověkem a hudbou, je to něco, na co se nezapomíná... Pokud budu mít v životě ještě někdy možnost slyšet další nahrávku této kapely, budu šťastný... Pokud zůstane jen u této, zůstane i tak pro mě navždy kultem.

Fastred

Informace o článku

Seznam skladeb: 1. Zum Haff hinaus 2. Blót – Lohen der Opferung 3. An den Pforten des Sturmes 4. Gebaren des Sterbens in klanglosen Sphlären 5. Styrt ned i Melstraumen 6. Sevar nior 7. Dusk Of The Fimbulwinter 8. Hehre Runen in Dämmer und Eis 9. Gen Niflheim

Oficiální stránky: Drautran Národnost: Německo Label: Prophecy Productions Rok vydání: 2007

Informace o článku: Přidáno: 30.10.2007 Přečteno: 506x Napsal: All

Související članky

• 24.12.2007 |  Drautran  (Rozhovor)

Komentáře