Album Svetogrdje, což v anglickém překladu znamená „blasphemy“ (a v českém, jak jistě tušíte, rouhání), vyšlo sice již v roce 2004, ale nenašel jsem v jediném českém zinu recenzi, která by se této desce, potažmo alespoň kapele věnovala. Přitom se jedná o velmi výtečnou partu, původem ze Srbska, která v Čechách už jednou hrála (a že hrála dobře). O to víc je zarážející, že je tato banda známá jen malému okruhu posluchačů, což je převeliká škoda. V Čechách se do podvědomí více dostala úderka The Stone (ve kterých i účinkují lidé z May Result), kterým právě do českých luhů a hájů prošlapali May Result temnou cestičku. May Result se od The Stone diametrálně liší. Zatímco „šutráci“ vám nakopou zadnice ostrým blackem, tak druzí jmenovaní si libují v rozmáchlých black/deathových kompozicích a k dotvoření atmosféry se nebojí použít i klávesy, takže pravděpodobně i fanouškovská základna bude dost odlišná.
Deska začíná klávesovým, skoro pět minut (!) trvajícím intrem, plynně přecházejícím v první brutální a nejdelší skladbu. Hudba se nese spíše ve středních až rychlejších tempech (což je samozřejmé – ono vytvořit nějakou atmosféru v hyperrychlých písních, kdy posluchač ani nemůže dýchat dost dobře nejde ), tu se objeví sypačka, tu to trochu zašlape, snad aby posluchač věděl, že to kapela také umí. Hlavní atmosférickou linku vytvářejí hlavně kytary, klávesy jsou tam jen k úplnému dotažení temné atmosféry.
Svetogrdje není na poslech vůbec jednoduchá, což je dáno ponejvíce strukturou skladeb, ale i délkou (CD trvá přes 70 minut). I já jsem s takovou porcí měl vcelku problém, ale jsem člověk zvídavý a zkoušel jsem to pořád dokola a také jsem byl náležitě odměněn. Zjistil jsem totiž, že hlavně druhý poločas skrývá to na co jsem čekal! Agrese se stále stupňuje a vše se láme s pátou skladbou, která nese stejný název jako kotouč (Svetogrdje), a přinese opravdový hudební zážitek, na jehož konci se dočkáme i chorálu, do té doby nepoužitého. Šestá skladba je věc podobná, ale absolutní vrchol přinese až sedmý song Pogrom. Tato věc je jistě nejrychlejší a nejextrémnější věcí z desky a posluchač u ní ani nedutá. V půlce dovoluje chviličku si odpočinout, aby se na nás mohla znovu vrhnout ještě s větší dravostí! V osmé skladbě se spolu vydáme do království mrtvých havranů, jak se tento song taktéž nazývá a po klávesovém intru a 71 minutách je absolutní konec této extrémní jízdy!
Takže jestli se chcete podívat v noci do temného hradu někde v lesích, ale nevydržíte tohle album doposlouchat, radši tam nechoďte – nemuseli byste to přežít… Mladým metalovým novicům spíše nedoporučuji.
P.S. Ještě bych měl možná doplnit že album bylo vydáno i v limitované 2CD verzi (která je už stejně rozebraná), booklet obsahuje 16 listů a logo kreslil Christophel Szpajdel, ale to je stejně většině asi u prdele…
