Troufám si říct, že asi každý někdy minimálně slyšel o švédské bandě Setherial. Alba jako „Nord“ či „Hell Eternal“ jsou pro mě jedny z nejzásadnějších BM děl před koncem milénia. Z útrob této pekelné smečky již v roce 1998 vzešel další temný projekt s názvem BLACKWINDS. Rok na to vyšlo EP a následovalo dlouhých devět let klidu a míru. Avšak až do dnešních dnů…
Klid a mír zhynul jako prašivá kočka. Pánové Kraath, Mysteriis a Zathanel si dali hodně na čas a před nedávnem vypustili debutové album „Origin“. K původním třem skladbám přibyly další čtyři a máme tu naservírovaných třicet sedm minut démonické muziky vanoucí z nejtemnějších koutů Švédska. Jablko nepadlo daleko od stromu, alespoň co se textové stránky týče. Smrt a Satan jdou ruku v ruce v každé skladbě. Ještě aby ne, když v BLACKWINDS účinkuje prakticky „většina“ Setherial. Vliv je více než slyšitelný, ale rozhodně se nedá mluvit o nějakém nepovedeném levobočkovi Setherial.
Hudba je temná a zlá. Rychlá a ponurá zároveň. Smrtonosný řev Lorda Kraatha proklamuje smrt v nejčistší podobě. A právě jeho vokál u mě má největší plus. Hlasivky dostávají co proto od hlubších murmurů, až po nekompromisní vytáhlý a syrový ječák, který rve uši. Kraath ovšem nedrtí jen hlasivky, ale i svou šestistrunku dosti destruktivním způsobem. Tempo nezvolní ani na chvíli a vy jste strženi do víru černých větrů. Bicí jedou jako artilerie až se z nich kouří. Prostoduchá sypačka ze staré školy jak má být. Žádné experimenty, žádné prudké změny, žádné kompromisy. Tvrdé riffování je tu a tam proloženo typicky temným, avšak melodickým doplňkem původního riffu, které umocňuje celkové vyznění. Vše jede jedním směrem a drtí posluchače jako buldozer. Jediného uvolnění se dočkáte v mezerách mezi jednotlivými skladbami.
Taková nekompromisní řežba však nutně potřebuje slušnou porci zvukařského umění a kvalitní produkce. Toho se však ujali opravdu oldschool stylem, neboť nazvučení nahrávky rozhodně nepřipomíná například poslední desku Setherial „Death Triumphant“. Zvuk je záměrně špinavý a zahlušený jako tomu bývalo na nahrávkách před deseti lety. I tak jde však veškeré postupy poměrně čitelně odposlechnout. Bicí souprava dostala zvuk až velmi podobný ranným nahrávkám Setherial… Jsou více v pozadí, ale i přesto dobře slyšitelné. Obzvláště řinčení činelů připomíná rachot řetězem ověnčené pekelné stvůry. Pod tím vším se nachází hutná Zathanelova baskytara, která vše dotváří do oné pekelné podoby. Občas si připadnete jako by jste byly otrok uvržený do samotné jámy pekel, kde Vás zcela nečekaně šlehá studený vítr do tváře a padající zmrzlé kousky ledu se Vás snaží zbavit posledních sil na oné poslední cestě…
Ačkoliv nahrávka není žádným majstrštychem, či dílem doposud neslyšeným, rozhodně může zabavit. Spíše zaboduje u posluchačů mající v oblibě díla se starším datem vydání a klasickým stylem nekompromisního black metalu. Rozhodně však neurazí i Vás ostatní, i když je možné, že některé z Vás bude nahrávka nudit (že Fastrede). Tak či tak si myslím, že není od věci si občas protáhnou sluchovody podobným materiálem.
