V posledních letech se Ukrajina stala opravdovou black metalovou mekkou a možná jen sociologický průzkum by nám ukázal, proč právě v této zemi se černému kovu tolik daří. Mladá kapela KURGAN patří v současnosti k jakési „druhé“ vlně, což je samozřejmě důkaz toho, že ukrajinské metalové podzemí rozhodně neumírá a nestojí pouze na známých a osvědčených jménech.

KURGAN však nejsou typickou black metalovou kapelou. Jejich tvorba nabízí různorodou metalovou spleť, jež má prakticky ve všech prvcích vztah ke kytarové melodice. Nedílnou součástí celkového vyznění je „pohanský zvuk“, střetávající se s metalovou klasikou devadesátých let. KURGAN často a rádi uhýbají z přímočařejších black metalových kolejí, a proto v jednotlivých skladbách můžete zaslechnout silné trash metalové party, a nebo dokonce power metalové prvky, někdy až nebezpečně čitelné. Když to přeženu, chvíli mám z toho všeho pocit, jako kdyby se členové KRODY setkali s finskými CHILDREN OF BODOM v jedné zkušebně a jejich cílem bylo vytvoření společného hudebního kompromisu. Tím však nechci tvrdit, že by KURGAN byli ve své podstatě podbízivou metalovou sebrankou, která si hraje na rádoby „tvrdé hochy“. Spíše jde o to, že jejich pagan/black/folková tvář nabízí spíše uhlazenější podobu, kterou podtrhuje „přístupný“ a do jisté míry také kultivovaný zvuk, nepříliš typický pro podobně stylově zaměřené spolky. Těžko říci, zda je tohle plus nebo mínus, ovšem otrlému posluchači bych tuto nahrávku raději nedoporučoval.

Kdybych měl tedy shrnout základní znaky, jimiž se KURGAN na debutu prezentují, byly by to především povedené kytarové melodie, naprosto čitelně zakomponované do black metalové atmosféry. Nejcharakterističtější ukázkou je skladba „And the Filth has Come onto the Earth“. Rychlost, mrazivá atmosféra a přímočarý přístup k melodickým kytarovým vyhrávkám. Naproti tomu sypačka „Frozen“ je světlou vzpomínkou na trash metalové muzeum, do kterého KURGRAN bez sebemenšího studu vstoupili. Naštěstí v něm ale neokouněli příliš dlouho. Ono by se totiž nevyplatilo manipulovat s nářadím, které je již nějakou dobu řádně vybroušené. Naopak velmi příjemně působí pagan metalová konfrontace s folkovými prvky, jež jsou zastoupeny především flétnou a pozoruhodnými kytarovými vstupy.


Album „...I Zamerzayut Travy Zelenye“ při vší úctě k umění druhých, nenabízí nic extra osobitého, ovšem je třeba vyzdvihnout celkovou snahu o vytvoření co možná nejbarevnějších skladeb, ve kterých se neustále něco děje. V tomto ohledu vidím asi největší přínos tohoto nadprůměrného alba. Naopak jisté rozpaky ve mně uzrávají cca. v polovině časové stopáže, kdy deska malinko ztrácí na intenzitě. Kapele jakoby rázem došly všechny trumfy, kterými do té doby svou tvorbu značně obohacovala. Po „oddechovém čase“ naštěstí přichází zlomová skladba „Carpatian Spirits“. V úvodu překvapí speciální pěvecká vsuvka, patřící nějakým starým babičkám. Dost možná, že ani chudinky nevědí, pro jaké účely byly jejich hlasy použity. V zásadě ihned po této vsuvce se rozhoří pravé pagan metalové peklo s nezbytnou dávkou melodiky. Zkrátka tato skladba uchu lahodí! Závěr alba je pak zaobalen do zřetelných pohanských barev, slušelo by se napsat modrožlutých, jelikož právě v této skladbě KURGAN asi nejvíce poukázali na svou domovinu a její bohatou kulturu. Závěrečné hodnocení? V jednoduchosti fajn deska! Klidně můžete vařit, uklízet, mýt auto, případně stavět lego. Zkrátka neurazí.

Poznámka: názvy skladeb jsou záměrně vypsány anglicky. Originální názvy jsou samozřejmě v azbuce a totéž se týká celých textů.