Každý, kdo alespoň trochu sleduje českou, potažmo slovenskou black metalovou scénu, zná jména jako Inferno, Moravská zima či Slavigrom. Dá se říct, že jde o tahouny obou již zmíněných národů. Když jsem potom uviděl plakát akce „Invaze černého kovu“, kdy všechny tři kapely stály po svém boku, neskrýval jsem nadšení. V krátkém sledu událostí jsem se dozvěděl o čtvrté kapele do počtu – Morbid.

Čeho jsem se trošku bál, byla skutečnost, že se akce konala v Jablunkově, městečku, které není zrovna typické pro konání těchto akcí. Taktéž musím říct, že pokud by mi spoluorganizátor akce nevytvořil mapku, horkotěžko bych klub hledal. Nakonec však všechno dobře dopadlo a octnul jsem před solidně vypadajícím klubem – venku bylo poměrně teplo a tak většina fanoušků a samotných hudebníků vysedávala na přilehlé zahrádce, popíjejíc pivo.


Přibližně s hodinovým zpožděním se na pódium „dobelhal“ vokalista Morbid. Chudák měl úraz nohy a tak se i berle staly součástím pódia. Popravdě řečeno, Morbid se mi příliš nezamlouvali, místy jsem měl pocit, že slyším kapelu, která ještě není příliš rozhodnutá, čím se bude prezentovat. Kolize, která připomínala black-doom-gothic představení byla tady. Morbid však nebyli výrazně špatnou kapelou, jen jim chyběla jiskřička, trošku nasazení a tak potřebných zkušeností... Maximálně statické vystoupení. V jednu chvíli jsem si dokonce našel opravdu chytlavou melodii, v tu chvíli jsem se však zaposlouchal do textu a moje nadšení opadlo – skládal se totiž ze dvou slov, která se neustále opakovala. Své nakonec vykonala i dvojice „zvukařů“(o tom však později). Slabý rozjezd…


Druhou kapelou v pořadí byli slovenští Slavigrom, kapela, na kterou jsem se tentokrát těšil nejvíce. Chvíle, kdy si Dlog s Carpathem chystali náčiní, byly tedy naplněny očekáváním až po okraj. Nyní, když bylo všechno připraveno, chyběl jen vokalista Deadwind. Nakonec se však přiřítil a ledy roztály. Úvodní skladba „V mene vojny“ se stala velmi dobrým „otvírákem“. Slavigrom je tvořen pouze třemi lidmi a tak na pódiu byl pouze kytarista, zpěvák a bicman. I přesto se však bylo na co dívat. Především Deadwind potvrdil svůj výborný přednes, kterým se prezentuje na všech nahrávkách Slavigrom. Vystoupení samotné bylo ve znamení totálního undergroundu, prostě black metal bez jakýchkoliv vedlejších produktů. Zběsilost, agrese a blasfémie, tohle jsou znaky Slavigrom v živém podání. Co mě opět a zase na výsost rozčílilo, byli páni „zvukaři“. Se všemi okolo jsme se shodli, že co skladba, to jiný zvuk. Ke konci vystoupení se objevily výpadky komb, mikrofonu a prakticky naprostá nešikovnost. Po poměrně krátkém setu se skandovalo o přídavek a jelikož kapele a především Deadwindovi nejvíc pasuje skladba „Symbol zla“, zazněla i podruhé. Slavigrom předvedli výborné vystoupení, které je opravdu underground…ale po čertech dobrý.


Jako třetí v řadě se na pódium staví Moravská zima. Hned z počátku vytváří nepropustnou kouli. Zvukaři opět a zase pochybyli. V polovině setu se zvuk alespoň o chlup vylepšil a posunul se na stupeň „poslouchatelný“. Moravská zima hrála věci převážně z desky "Pod praporem vítězství“ a tak zazněly snad všechny standardní skladby včetně novinky, která se vyjímá na připravovaném split-albu. Vrcholem vystoupení pro mě byl ale „Nářek podlidí“, song vycházející z téměř každého vystoupení Moravské zimy s největším úspěchem. Fanoušci skandovali, řádili, vyhrožovali…prostě jako na každém podzemním vystoupení. Kdo mě však tentokrát výrazně zklamal ,byl vokalista Nargothron. Jeho frázovaní bylo nesrozumitelné, vymykalo se melodiím a samotné skladbě písně. Občasné vynechávání slov na kvalitě taky určitě nepřidalo a tak moje dojmy nebyly úplně nejlepší… Toto vystoupení Moravské zimy bylo oproti jiným, minulým, které jsem viděl, nevydařeným.


Inferno, poslední kapela dnešní noci zde měla odehrát jeden z posledních koncertů v nejbližší době a o to víc jsem se na jejich vystoupení těšil. Po chvilce, kdy si většina členů rovnala své nástroje a nanečisto zkoušela skladby, se objevil i vokalista Adramelech. „Když zima přichází“, skladba z aktuální desky, tentokrát nečekaně byla tou startovní. Adramelech a vlastně všichni z Inferna měli poměrně novou image doplněnou napodobeninou krve. Poprvé sme je mohli takto vidět na Apocalypse, kde měli tohle zkrášlovadlo od polských kolegů Besatt. Nicméně, přejděme k hudební stránce. Hudebně Inferno předvedlo dobrou práci na všech postech, avšak co byla naprostá katastrofa, byl zvuk. Samotný Adramelech pronesl, že takový otřes ještě za celou existenci Inferna nezažil. Opětné výpadky všeho (kytary, komba, mikrofonu, všeho dohromady, atd.), byly čím dál častější. Skladbu „Vládce hor“ jsme tento večer slyšeli tedy dvakrát. Jednou v instrumentální podobě a podruhé a s velkým úspěchem i s vokálem. Jak jsem už řekl, vystoupení Inferna bylo fajn, v zadní části klubu byl zvuk o chlup lepší, než v předních, a tak sem zase nebyl až tak výrazně zklamaný. Jen doufám, že příště, až uvidím Inferno živě, součástí vystoupení bude i adekvátní zvuk.

Co říci k závěru? Tahle akce vlastně nebyla vůbec špatná, jen ji zhatily výkony pánu zvukařů, kteří byli opravdu komickými postavami téhle noci (prupovídky a trapné uvádění apod.).
Snad nejspokojenějšími byli Slavigrom, kteří si libovali a vokalista Deadwind mi dokonce tvrdil, že tohle byl nejlepší zvuk, který zažil – nechtěl bych tedy slyšet ten, jaký měli na svých předchozích vystoupeních na Slovensku. Ale i přes tuhle chybu byla akce velice příjemná a do jisté míry i přátelská. Všichni dokola se dobře bavili a většina publika (85% slovenského) byla nadmíru spokojená, což mě jen utvrdilo v tom, že na Slovensku underground nejspíš žije. Na to, že akce byla pro organizátory prvotinou, jsem vlastně i spokojený. Zábava, pivo teklo proudem, příjemní lidé, příznivě laděné kapely…tento pocit převládal v hlavě snad každého návštěvníka. V posledních slovech bych chtěl jen pořadatelům popřát úspěch a odvahu k pořádání dalších akcí podobného charakteru.