Na světě je mnoho lidí, co považují vlastenectví a lásku ke své rodné zemi za naprosto primární záležitost. Spíš by se mohlo polemizovat o tom, jestli se cítí být vlastenecky založen každý občan své země. Jsou lidé, kteří musí dávat svou hrdost najevo každým coulem, donekonečna se opakují a pějí chválu své domovině. Jiní tiše naslouchají s tím, že je ona slova a určitá hrdost blaží někde uvnitř, nedokáži to však vynést napovrch. Pro nás budou v této chvíli nejdůležitější ti, kteří jsou rovněž pyšní na svou zem, dávají to patřičně najevo, ale především o svých myšlenkách zpívají a vyjadřují se formou hudebního přednesu.Na první pohled se IRRBLOSS jeví jako veselá partička nadšených muzikantů, schovávajících se za propracované logo křížících se seker a dominantního Thorova kladiva. Pohled a poslech jsou ale dvě naprosto odlišné věci. S prvními tóny mě tedy napadá, jestli jsou tihle rozzuření válečníci opravdu Ti pánové s širokým úsměvem nebo došlo k omylu a hraje nesprávná deska. Nikoliv, k žádnému omylu nedošlo. Aktuální počin „Bloodline“ je zcela jistě nejdůležitějším počinem těchto švédských hudebníků, vždyť jde o debutovou nahrávku! Kapela samotná označuje své hudební zaměření jako black metal s nádechem tamějšího folklóru. Nevím, do jaké míry zůstává nádech nádechem, důležité však je, že určitou pozici si vliv samotného folklóru vybudoval. Black metal totiž místy pozbývá smyslu. Folklórní „nádech“ tvoří velice tvrdou a nedobytnou skořápku.
IRRBLOSS vytvořili desku, která velice úzce balancuje. Stačilo by jen malinké pošťouchnutí a spadla by do jedné, či druhé škatulky. Je zajímavé, jakou energií tohle dílko disponuje. Člověk by si byl pomyslel, že dovede posluchače k vrcholu hezky pomalu, krok po kroku, až k poslednímu schodu, za kterým je pomyslná brána hudebního naplnění. IRRBLOSS však zvolili jinou techniku; povzbudili tak válečníky, kteří svádějí neustálou bitvu. Tak jak se střídají jednotlivá tempa, tak se odehrávají i jednotlivé fáze nekonečné vřavy.
Je lehce zarážející, s jakou technickou náročností se členové kapely potýkají. Mnohdy dominuje velice vyostřené tempo s mnoha náročnějšími kytarovými postupy. Nebylo jistě jednoduché nahrát a zmixovat vše tak, aby i přes všechny technické vyhrávky byla nahrávka stále plná výrazných melodií. Ať už zrovna útočíte nebo zakládáte defenzivu, stále zažíváte nové a nové prožitky. Je krásné naslouchat hudbě, která má v sobě všechna potřebná kouzla k tomu, aby dokázala připoutat hodiny a hodiny. I tento opus však v sobě skrývá několik míst oddychu. Když už naleznete pramen čisté vody, jenž by ovlažila Váš vyprahlý krk a popraskané rty, dostaví se výhružné kytarové sólo, jež vypovídá o blížícím se nebezpečí. Zpěvák, který se zve stejně jako kapela samotná – tedy Irrbloss - má naprosto bezchybně položený hlas, který je jakoby na míru vytvořený právě tomuto konceptu. Opravdu velice pevně sevřený a sebejistý vokál.
Není jednoduché se od této nahrávky odpoutat. Boj stále trvá a atmosféra nepřináší žádné poznatky, jenž by to měly vyvrátit.
Ptáte se, kdo vyhrál? V této chvíli nelze určit vítěze, lze však ale konstatovat, že vítězem se stane každý, kdo si tuto jedinečnou desku zakoupí…
K recenzi poskytl: Twilight Vertrieb
