Před nedávnem jsem se vrátil z dovolené ve Švýcarsku. Avšak nebojte, nebudu vám popisovat jak jsem brázdil tamní třítisícovky na snowboardu. Spojitost s dnešní recenzí se totiž nachází v městě Sion, které leží přímo pod místem, kde jsem se týden flákal. Tam totiž trvale bydlí bratři Vorph a Xy, zakladatelé a aktivní členové SAMAEL. Tito dva elektroničtí kouzelníci se loňský rok rozhodli, že by rádi vytvořili desku, která je někde úplně jinde, než jejich klasická tvorba a spíše bude vycházet z ranných začátků kapely. Ano, tušíte správně, SAMAEL se rozhodli přitlačit na pilu. A přitlačili tak silně, že se během prvního zářezu vylámou téměř všechny zuby!

Novinka „Above“ je totiž řádným masakrem, který nemá s předchozí tvorbou mnoho společného. Deska měla původně vyjít jako samostatný projekt, ale nakonec se ji bratři rozhodli vydat pod hlavičkou SAMAEL. Ptáte se, proč? Album je mnohem tvrdší a drsnější než prvotiny „Worship Him“ či „Blood Ritual". Důraz je kladen na přímočarou a nekompromisní řežbu pod palbou automatického bubeníka. Vorphův hrubý vokál jen sekunduje stejně ostré palbě kytar. Je to prostě něco, co nikdo od SAMAEL nečekal, dokud nevypustili preview skladeb na MySpace.

„Above“ obsahuje deset skladeb a jednu bonusovku (která je jen na digipack verzi) o délce přibližně 40 minut. V každém songu je servírována porce hudební agrese a údernosti. Záplava bicích a perkusí drtí každou vteřinou poslechu, nemluvě o strunných nástrojích. SAMAEL se opravdu pochlapili, o tom není sporu. Kdyby se ke mně deska donesla bez jakéhokoliv popisu, rozhodně bych netipoval, že se za podobným nářezem skrývá tato švýcarská čtveřice. Ani v nejmenším.

Člověk bude k "Above" nejspíš přistupovat s jistým odstupem. Fanoušek SAMAEL bude asi stále srovnávat s předchozí tvorbou, protože se s novinkou nevyrovná. Člověk SAMAEL neznající bude naopak překvapen, pokud zakusí něco ze starší tvorby. Tak či tak je potřeba brát v potaz tento krok bokem a hlavně nesrovnávat. S „Above“ to nemá cenu. Bylo by to jako porovnávat BM začátky Ulver s jejich dnešní tvorbou, když to přehnaně přirovnám.


SAMAEL doposud nepřišli s tak tvrdým, temným a přímočarým albem. Při nesoustředěném poslechu se bude deska zdát poněkud fádní, až by se dalo říct nudná. Když však posluchač zpozorní a začne vnímat i co se děje pod vším tím masakrem, uvědomí si, že to stále jsou SAMAEL. Pod nánosem kytar a automatu se stále ozývá klasický elektronický podklad, který mnohdy obsahuje velmi zajímavé motivy. Stejně tomu je u i kytarových linek. Jak říkám, stačí se do hudby více ponořit a řádně ji vnímat, aby vám vše nesplývalo jen do extrémního nářezu.

Když si vezmu „Above“ z globálu, neřešíc, kdo, kdy a proč tu desku vydal, nejspíš bych ji ohodnotil jako silnější průměr, který však bude časem mít tendence nudit. Jak už jsem poznamenal, je hodně přímočará a tak ji lze brzy lehce prokouknout. Myslím si, že její doba trvanlivosti bude o poznání nižší než u starších počinů, které i dnes mají co nabídnout. Ale i tak musím SAMAEL pochválit, že se rozhodli k tak razantnímu kroku, který rozhodně zamává s jejich věrnými fanoušky.