Změny, změny, změny. Kdo se v současné době nevyvíjí a nepřehodnocuje své názory? Dnešní životní styl si doslova diktuje podmínky, jakým směrem se mají ubírat veškeré činnosti toho či onoho. Záleží už snad jen na každém jedinci, jak se k té samotné situaci postaví a jakou si zvolí cestu. Kdybychom na tuto problematiku nahlíželi pouze skrze hudební průmysl, našli bychom jen dvě východiska. Častokrát lze pozorovat nucenou, násilnou změnu nebo naopak plynulý a přirozený vývoj. Každé stanovisko má své pro i proti. Mohli bychom jmenovat, ale řekněte sami - mělo by to cenu?THE LEGION, které snad nemusím nikomu blíže představovat, vydali svou první oficiální desku v roce 2003. Jakáže byla? Agresivní, dynamická, ale přesto nesmělá a roztřepená. Po třech letech se kapela zformovala do pevnější sestavy, a to se teprve začaly dít věci! Technická smršť švédského melancholického chaosu s brutálním black metalovým feelingem. To byla jen jedna z mála charakteristických vlastností. Dnes se píše rok 2009 a THE LEGION přichází se svou novinkou „A Bliss to Suffer“. Po několika letech se opět navrátil původní vokalista Lazr Martinsson a kapela rázem dostala naprosto nový výraz. Změny? Ano! A pořádné!
Dnes bych se bál THE LEGION zařadit do specifické „škatulky“. Již nejde jen o kombinaci čistého black metalu doplněného death metalovými atributy. Nebo to snad bylo naopak? Kdo ví.
Nejvíce citelnou změnou se jeví celkový přístup k tvorbě. Chlapi pocházející z Jönköpingu se rozhodli, že uberou na technických prostředcích a učiní tak svou hudbu lépe přístupnou širšímu publiku hladových fanoušků. Pokud jste si však mysleli, že extrémně technické sypanice vymizí nadobro, mohu Vás uklidnit a potvrdit, že i pro tyto chviličky se na desce našlo místo. THE LEGION do svého repertoáru zařadili několik dílčích a naprosto nových, řekněme nečekaných, prvků.
První a velice důraznou změnou je zařazení mnoha lehkonohých, pomalejších míst. Tam, kde „Revocation“ vyčnívalo technicky zdatnými pasážemi - tedy ve chvíli, kdy jste se obávali, že Vám musí naprosto zákonitě prasknout hlava, tak přesně tam se nyní nacházejí těžké riffy s nebývalou silou. Ospalé minutky naplněné líbivou melodií téměř vždy vygradují v ničivé inferno, tím si můžete být jisti. Při poslechu tak můžete narazit na několik takto geniálně vytvořených momentů. Nelze však říci, že „A Bliss to Suffer“ působí jako pomalejší či oddychová deska. Veškeré momenty jsou zde plně vyvážené. Nelze nalézt jen jediné hluché místo nebo vycpávku, jež by měla udržovat posluchače při smyslech - NEEXISTUJE!
Nyní se ptám: "Dokázali byste si ještě nedávno představit THE LEGION s použitím kláves?" Taky se válíte smíchy a říkáte si „Tak tohle je naprostá blbost, nikdy.“? Omyl, vážení! Prvotním záměrem kapely bylo použití kláves v každé své skladbě. Nakonec zůstalo tímto „pozlátkem“ obohaceno jen několik vybraných. A jak, že to vlastně působí? Naprosto dokonale! Klávesy zde podtrhují právě jedny ze skrumáže těch nejsilnějších riffů a klíčových melodií. Snad nikdy jsem nebyl se zapojením tohoto instrumentu tolik spokojený a nadšený.
V době, kdy bylo album ve fázi příprav a nahrávání, se kapela snažila nalézt odpovídající vokál především mezi sebou. Marně - nikdo nedisponoval hlasem s odpovídající kvalitou. S návratem Martinssona počítal málokdo. Důležité však je, že se vrátil v naprosté pohodě a především ve výborné hlasové formě. „A Bliss to Suffer“ už není jen o extrémním přednesu, nýbrž i o čistém zpěvu. Samotné frázování je natolik vydařené, že to skutečně vypadá, jako by byly všechny skladby šité Lazrovi přímo na míru.
Nyní již víte, proč jsem tolik zmiňoval změny a přirozený vývoj. THE LEGION se ho chytli naplno a předvádějí obrazně řečeno „zázraky“. Skvěle vyvážené album s neustálým tahem na branku je nyní daleko přístupnější a návykovější. Oslní Vás nejen typicky švédská atmosféra doplněná o klávesy, ale i ohromný příval energie a zábavy, která z „A Bliss to Suffer“ skutečně vyzařuje!
