Po letmém kouknutí na data vydání dlouhohrajících desek KATHARSIS je mezi nimi jasný tříroční interval. Ale i tak mě zpráva o novince „Fourth Reich“ velmi příjemně překvapila/zaskočila. S prvním poslechem bylo jasné, že se KTHRSS nerozhodli nijak zásadně měnit svůj zvuk a podobu hudby. Řekněme si na rovinu, že to není to třeba. Je skvělé, jak KTHRSS hrají svůj black metal dle starých, archaických šablon, ale stále s pocitem neotřelosti a jakési originality. A tak tedy na první pohled se zdá, že je vyznění „Fourth Reich“ totožné s „Vvorld Vvithout End“. Na první pohled…Stále mohu říci, že mě novinka nebaví tolik jako úžasná předchozí deska. Jak tomu ale bude za několik měsíců? Původně pro mě bylo „Fourth Reich“ lehkým zklamáním. Deska je snad o něco dřevnější a méně chaotická, než tomu bývalo minule. Mám lehký pocit, že „Fourth Reich“ mělo vzniknout po „Kruzifixxion“. To bych asi dneska umíral. :) Příjemně mě překvapila občasná návaznost na temný death metal staré školy (Slyším to tam jen já?) a doslova mě smetla melodická parafráze na „Weeping in Heaven“ v „Reckoning“. Na druhou stranu nevěřím, že by snad KTHRSS nedovedli dopracovat výtečné momenty závěrů „Eucharistick Funereal“ a „Sinn Koronation“. Toto utnutí mě velice zklamalo a lehce ublížilo celkovému dojmu z alba. Jsem rád alespoň za to, že se závěrečný motiv objevuje v čistě klávesové „Emeralde Graves“.
Psal jsem, že původně pro mě bylo album lehkým zklamáním. Nyní už začínám být snad i spokojený. Ale kdoví, jak tomu bude za týden či měsíc. Neustále mi s každým pozornějším poslechem přirůstá k srdci. I teď, během psaní, mi hraje. A i teď, po mnoha posleších, si dávám pauzu od činnosti a zaposlouchávám se do konce „Sinn Koronation“. Naprosté zhudebnění ceremonie a vznešenosti, avšak zároveň lehce dekadentní a snad i zlé. Holt, dovádíme na trůn přeci symbol hříchu. :)
Docela mile mě překvapil i občasný důraz na detail. Zvuk sice povětšinou zní hodně staromilsky, ale stejně je na „Fourth Reich“ několik překvapivých zvukových obměn a drobnůstek, které potěší. Nemůžu se tedy dočkat, až se zmocním originálu. Nejen kvůli lepší zvukově kvalitě, ale i kvůli výtečnému ztělesnění Ďábla na obalu a snad i textů. „Fourth Reich“ je víc jak kdy jindy jedním celkem. Snad se dá hovořit o zásadní přednosti a zároveň i nedostatku alba. Ale myslím si, že doslova vyžaduje poslech na jeden zátah a pokud možno nepřerušovaně. Skladby jsou samy o sobě silné, ale osamoceně zanikají v porovnání s kouzlem celku.
Jak tedy „Fourth Reich“ shrnout? KATHARSIS zplodili silné album. Moje neustálé srovnávání s „Vvorld Vvithout End“ určitě není fér a to, že novinka je kapku slabší než jmenovaná deska, je můj subjektivní dojem. Každopádně, uvidíme, jak tomu bude později. „Fourth Reich“ se mě určitě bude držet dlouho.
