Nejsem si jist, zda-li jste také zpozorovali jakýsi „reanimation“ celosvětové black metalové scény. Mám pocit, že dnešní fanoušci již nejsou toliko hladoví po starém, pravověrném, satanském black metalu jako dříve. Stále častěji se ptají po melodiích, avantgardě, ambientu… Bylo tohle kdysi potřeba? Řekněte sami! Podívejme se do „ne“svatého Norska, kolébky black metalu, co tam vidíme? Můžeme pozorovat kauzu Gorgoroth, kdysi snad nejvíce true kapelu světa, a ejhle, Gaahl je homosexuál, King vyučuje ve školce a již dávno jim nejde o hudbu, nýbrž o peníze a prestiž. O tomhle ale black metal není, nebo snad ano? Ještě před pár lety byly black metalové koncerty menšími akcemi, které měly určité kouzlo. Fanoušci prožili jakýsi rituál, svými hrdly prolili několik půllitrů dobře vychlazeného piva, setkali se s přáteli a především byli ochotni přijít i příště.
Co se black metalu týče, Evropa se dnes plahočí v hrozných sračkách. Vždyť na koncertech vidíme chabé výkony stále stejných kapel, které již nehrají srdcem, ale peněženkou. Neříkám, že jde o všechny, ale nalijme si čistého vína, týká se to většiny. Proto jsem nyní opravdu vděčný za spoustu ryze podzemních kapel, které svou hudbou žijí a nepotřebují reklamu obrovitých rozměrů a stupidní gay divadélka na to, aby přilákaly své fanoušky. Když se trošku rozhlédnete a získáte pár kontaktů, zjistíte, že americká black metalová scéna se od té evropské značně liší. Nejbolestnější však je, že ve Spojených státech je černěkovová odnož brána skutečně vážně - jak ze strany kapel, tak i fanoušků. A co je důležité, kapely tam hrají prakticky zadarmo!
Okolnosti mi přály a setkal jsem se s novinkovou deskou amerických rarachů KULT OV AZAZEL. Mé srdce zaplesalo, již na první pohled jsem obdržel přesně to, po čem jsem tak dlouho toužil. Titulní strana bookletu je zdobena useknutou hlavou Krista nabodnutou na kůlu. Vše je samozřejmě podpořeno nutnými satanskými symboly ve formě kozlích hlav a obrácených krucifixů. Takto má vypadat dokonalá vizuální stránka true satanic kapely! A že nic z toho není originální? Jděte k čertu… Po vizuální stránce je „Destroying the Sacred“ velmi vydařenou deskou. Nyní se podívejme, jak je na tom hudebně.
Již první hřeb do zahnívajícího těla Kristova je kurevsky ostrý – „Nocturnal Blasphemy“ se stává výbornou otevírající skladbou, díky níž každý alespoň ví, do čeho jde. KULT OV AZAZEL se s ničím nepářou a již od prvních minut servírují pravý satanský black metal. Bez kompromisů či slitování. Extrémně řezavé kytary podpořené notnou dávkou technických nechutností vytvářejí v kombinaci s hutnou basou skutečné sodomie. Zvláště vynikají velice krátké nájezdy většiny skladeb. Vskutku minimální předehra a blasfémie udává tempo. Převážná část alba se odehrává v poněkud rychlejším tempu, což kapele jen a jen prospívá. „Destroying the Sacred“ neoplývá žádnými novými postupy, progresivní stránkou ani neposlouchatelnými melodiemi. Jde o opravdový black metalový nářez. Vše podtrhují bestiální bicí, které jsou podle mě nazvučeny nějakým nestandardním postupem. Netvrdím, že špatně, nýbrž výsledek je zvláštní. Ještě zvláštnější je fakt, že s každým dalším poslechem vyžadujete jen a jen tyto stejné bicí se svým specifickým zvukem – strojové a bezpohlavní.
Dalším výrazným prvkem je i vokál. Opět se můžeme setkat s typicky zlým, black metalovým skřehotáním. Co na tom, že nejde o zcela přirozenou formu vokálního přednesu? Jde o vyjádření pocitu duše a v tomto případě i životního stylu. Všechny tyto aspekty se samozřejmě promítnou i na celkové atmosféře desky. Začínám věřit, že samotná atmosféra při poslechu toho či onoho je přesně taková, jakou ji chce posluchač mít. Může si pustit prvotřídní dílo a znuděně sedět na kanapi. Může si taky pustit totálně hovennou nálož undergroundové mlátičky a zběsile běhat po bytě, dokud si neukroutí hlavu. Přesně takto to vypadá u mě při poslechu KULT OV AZAZEL. Jak bude fungovat na Vás, musíte vyzkoušet Vy sami. Já však vřele doporučuji.
Mrzí mě ale skutečnost, že proto, abych si mohl poslechnout opravdový black metal, musím vážit cestu až do dalekého zámoří…
K recenzi poskytl: Kult ov Azazel
