Tři legitimní alba, několik neřadových nahrávek a dokonce jedno DVD. To je ve zkratce výčet zásadních milníků finských ENSIFERUM, kteří své příznivce skutečně nešetří. Otázkou však zůstává, zda má tato pravidelná intenzita patřičné opodstatnění. Přesně tato myšlenka mě napadla, když jsem se s čerstvou nahrávkou „From Afar“ poprvé blíže seznámil. Naturel ENSIFERUM se totiž už na předešlé řadovce začal až nebezpečně stáčet k tradiční heavy metalové melodice, což tedy ve zkratce znamená – „plnou parou vzad“. I přes tento značně nepřehlédnutelný fakt jsem však vždy vzal ENSIFERUM na milost (zkrátka a dobře - tohle je hudba do auta jako vyšitá). „From Afar“ je pak další hozenou rukavicí, kterou jsem recenzí zvedl a v této chvíli toho nesmírně lituji. ENSIFERUM se touto „pochoutkou“ totálně zdiskreditovali, tady se skutečně fackuje trapnost s kýčem. Novinka ENSIFERUM přináší absolutně předvídatelnou hudební jakost, skoro se člověk diví, že až takhle průhlednou. Ano, nebylo jednoduché odhadnout, s čím kapela přijde, ovšem ve skrytu duše jsem alespoň doufal, že k něčemu podobnému nedojde. ENSIFERUM mě však překvapili absolutním „nepřekvapením“ - tomu se člověk zkrátka musí smát. Po intru „By the Dividing Stream“ přichází titulní song a už to jede… Zrychlení IRON MAIDEN se skřehotavým vokálem, zvuk kytar á la CHILDREN OF BODODOM a v neposlední řadě „sladké“ symfonické podklady. Uff... tak přece změna. Rozhodně však ne k lepšímu. Když jsme s kolegou Dejvym v pořadu Hard And Heavy na rádiu Beat hodnotili tuto nahrávku, dostali jsme se k bonmotu: „ Ještě větší power metal než jsme doufali.“ Příkladem budiž třebas úděsná odrhovačka „Twilight Tavern“. Sakra, to je snad nějaká parodie na RHAPSODY OF FIRE či co?
Největší bolest mi však způsobil zvuk. Klávesy jsou vytažené až nechutně, ovšem ještě mnohem hůře jsou na tom bicí, jejichž zvuk připomíná plácačku na mouchy, jež opakovaně naráží do okna, kde sedí otravný hmyz (jak příznačné). Hnus! Co? Jedenáctiminutovka „Heathen Throne“ a mé uši trpí. Kytary upozaděné, klávesy skutečný opak a k tomu falešně odzpívané refrény. To už je móóóc. Desku dle všeho produkoval Tero Kinnunen (známý především díky úzké spolupráci s NIGHTWISH), a možná i proto zní tak, jak zní. Tohle album do auta tedy NE!!!
ENSIFERUM touto novinkou zbytečně pošlapali předchozí nadstandartní počiny. „From Afar“ je nejbližší cesta k tomu se hodně hluboko zahrabat. Přiznávám se, že čím víc tuhle desku slyším, tím více se mi její hodnocení zdá nižší a nižší. Těžké zklamání! Jestli nějak takhle má vypadat nová éra ENSIFERUM, no potěš… Bonusová vsuvka na závěr s otázkou: „Komu se tato deska bude líbit?“ Odpověď: 1) nekritickým fanouškům ENSIFERUM 2) konzervativním a zároveň sentimentálním „hevíkářům“. „It's Final Countdown“... ??? ???
