Možná si řeknete, co dělá death metal na Mortemu, ale snad budou někteří souhlasit, že DM nemusí být nutně jen o brutalitě, ale též o atmosféře a různých „temných“ pocitech, jež máme u černějšího bratříčka tak rádi. Řádně nesvatý a temný old-school death metal zažívá poslední dobou menší boom a tak není třeba se jen neustále ohlížet za INCANTATION, IMMOLATION či DEMILICH. Přece jenom pánové trochu stárnou a je třeba mladší krve.

Tento split byl původně vydán pouze na limitovaném sedmipalci (Die-hard a běžná edice) a posléze také jako Mcd pro ty, co nevedou gramofon. Je trochu škoda, že obě kapely poskytly pouze po jedné nové/běžné skladbě. Intra/Outra a znovu-nahrané skladby jsou sice fajn, ale my bychom rádi něco jiného. Jako tradičně se o artwork postaral Tomas Ketola.

„Eating His flesh
And drinking His blood
I pray for total death.

DEAD CONGREGATION

Nevím, zda jste o těchto Řecích slyšeli, ale právem se z nich stal veliký pojem scény. Vždyť jejich debut „Graves of the Archangels“ představuje skutečnou špičku temného death metalu! Jak jsem již naznačil v předchozím odstavci, DC nahráli pro split jednu novou skladbu „Perennial Blasphemous Affliction“. Druhá skladba „Subjugation“ je minutovou střelbou z „Graves of the Archangels“ pouze s odlišným zvukovým kabátem. A jsme u zvuku. Ten je jistě „nejhorší“, co kdy kapela měla. Všechny nástroje jsou čitelné a bicí skutečně drtí, ale produkce tak neskutečně šumí, až je to otravné. Samotná „Perennial…“ je o něco svižnější a rychlejší skladbou ve srovnání s ostatními. Snad mi i přijde, že je poněkud black metalovější, i když deathové postupy DEAD CONGREGATION jsou více než patrné. U „Subjugation“ to je jasné - minutový sled 3-4 riffů a hotovo.
Jsem rád, že nová skladba nezní jako odpadní materiál z debutu a nabízí i trochu něčeho nového. Nemůžu se dočkat dalšího alba!!!
7/10


HATESPAWN

HATESPAWN se zdají být také docela mladou kapelou, avšak samotní členové mají kořeny ve spoustě dalších kapel, jako například Impending Doom, Eternity či Necros Christos. Nevím, nakolik je HATESPAWN pouhou bokovkou, ale kapela má za sebou pouze dva splity a demo. Pojďme se tedy mrknout na jejich nejnovější porci smrti. Opět zde máme pouze jednu regulérní skladbu uprostřed dvou nevýrazných, které plní úlohu intra/outra.

Při poslechu „…Of Unspeakable Cults…“ jsem si natvrdo řekl: „Ty p**o, to zní přesně jako Incantation!“ A je to pravda. Postupy, riffy i vokál alá McEntee vykrádají tuto legendu téměř vulgárně, avšak nutno říct jednu věc… HATESPAWN zvládají zahrát Incantation mnohem lépe, než Incantation samotní na posledních albech! Ne, že by byla špatná, ale už to prostě není jako před 15 lety.
Samotná skladba má monstrózní drive i přesto, že se pohybuje spíše v klidnějším tempu a závěrečnou melodii nedostanete z hlavy. Žák překonal mistra, haha! Sice přímočaré kopírování nemám rád, ale v tomhle případě přimhouřím oko.
6/10


Desetiminutová stopáž a z toho pouze šest minut, které mohu brát za opravdu účelné/smysluplné. Samozřejmě, že split samotný smysl má, jen bych toho uvítal trochu více. Ale i ta troška opravdu výtečného death metalu potěší!