1. Posílám přání dobrého rána do Osla! Jak se daří sněhu u Vás v Norsku? Když se tak dívám ven z okna, dost přemýšlím o tom, zda dnes nezvolit spíše zimní obuv a oděv, neb sníh naši zemi zaskočil poněkud náhle a ne každý byl na ni připraven. Bílý sníh se nepodepisuje jen na letních pneumatikách, ale i na našich náladách a vůbec v naší ještě podzimní krajině působí drobet zvláštně. Což mne přivádí na otázku, jak osobně prožíváš změnu ročních období a jaký dopad má tento faktor na Tvůj duševní život a hudbu, jež skládáš??

Ahoj.

V Oslu zatím žádný sníh není. Před několika dny trochu sněžilo a vzduch je čím dál více čistější a chladně ostřejší. Miluji zimu. Vždy má na mě příjemný vliv, když přijde podzim se všemi svými barvami, představujícími smrt a znovuzrození přírody. Avšak změna období nemá na mé skládání žádný vliv. Krásu a pochmurno, stejně jako hlupáky najdu za každé roční doby.

2. „Skandinavisk Misantropi" co nevidět vyjde a upřímně řečeno, je to poměrně očekávaná událost. Mě, kterému se promo verze dostala díky Tvému vydavatelství do rukou, se poštěstilo ochutnat výsledky této práce již nyní. Jak dlouho jste pracovali a připravovali tento materiál? Není těžké si všimnout, že hodláte využít i potenciál svých starých skladeb (například Slow Pain Coming), jež se objevily na předešlých krátkých nosičích. Bylo snadné je začlenit do současného konceptu?

Na tomto, stejně jako na dalším materiálu, jsem pracoval od roku 2005 a podobně jako metabolismus živočichů se obměňuje i můj hudební rukopis. Skládání je pro mě organickou záležitostí a některé jeho součásti jsou někdy mimo kontrolu. Takže všechno na nynějším albu vyrostlo v mimořádný kus muziky. Předchozí verze skladeb byly víceméně hotové, ale zároveň i ne. Ale teď už nabyly finální podoby. Avšak v koncertním prostředí je stále prostor pro mnoho variací a improvizací.

3. . Nahrávky SKITLIV se již v minulosti mohly pochlubit řadou zajímavých hostů. Krom Davida Tibeta (Current93) na novém albu hostuje též Attila Csihar. Vaše hudba byla vždy experimentální a velmi náladově i technicky specifická. Co proto od této barvité sestavy mohou posluchači očekávat a na co se mohou těšit? Dovolím si ještě drobnou podotázku - Jak Ty sám vnímáš tuto spolupráci? A můžeme se těšit i na další zajímavé hosty v budoucí tvorbě?

Řekl bych, že nejlepší způsob jak přistoupit k nové nahrávce, je se zbavit veškerých očekávání. Avšak v očekávání stále tkví deprese a v apokalyptickém materiálu zase krása. Osobně byla pro mne veškerá spolupráce s mými hosty velikou ctí, stejně jakou velikou zkušeností. Jsem vždy přístupný dalším spolupracím a dost možná jich bude více. Vím již jistě, že s Davidem budu v budoucnu dále pracovat a samozřejmě Kvarforth je trvalý člen kapely.


4. Přestože SKITLIV je relativně nově vzniklým uskupením, nese si již s sebou vlastní a nezaměnitelný rukopis. Ten je dle mého názoru velmi cítit i z "Skandinavisk Misantropi". Proto by nebylo z mé strany marné položit otázku, jaký materiál plánuješ do budoucna a jak moc ovlivní současnou tvář Tvé hudby? Na co všechno se můžeme od Skitliv těšit v budoucnu? Vím, že je možná ještě brzy, ale zvědavost mi nedá se nezeptat.

Jsem velice spokojený s naším nynějším vyzněním, ale nemohu se nikdy zaseknout na jednom určitém způsobu práce, myšlení či jediném způsobu, jak materiál prezentovat. Nejsem z těch, kteří promluví, jen když je osloví. Následuji své vlastní přesvědčení a to, o čem si myslím, že je nejlepším způsobem, jak představit jakoukoliv emoci, či náladu. Začal jsem pracovat na novém materiálu a samozřejmě že je stále velice těžkotonážní, ale snažím se více přiblížit k určité zvukové stěně. Stěně zvuku, jež momentálně existuje jen v mé hlavě.

5. Možná se mnou nebudeš souhlasit, ale vždy pro mne byla důležitá vizáž alba. Kvalitní booklet je nedílnou součástí celého uměleckého díla, a proto bych i jemu věnoval několik slov. Obal nového alba na mne působí velmi zvláštním a neklidným dojmem. Jistá chaotičnost a rudé provedení fotografie působí lehce hádankovitě a osobně jsem si třeba až v tuto chvíli všiml některých detailů a prvků. Co přesně symbolizuje decentně oděný muž s akordeonem na kanapi v mile upraveném pokoji? A není-li to tajemstvím, mohl bys prozradit autora? Pokud tato fotografie oplývá zajímavým příběhem, nebo chceš-li se podělit o nějaký postřeh, jsou následující řádky jenom Tvé.

Souhlasím, že vizuální stránka alba je VELICE důležitá. Snažil jsem se cover vyhotovit tak, aby pasoval k muzice a jejím pocitům co nejvíce. Přední cover představuje můj Nietzscheovský názor na organizované křesťanství. Obrázek jsem objevil před několika lety a vím, kdo je autorem, ale to je vše, co řeknu.

6. Nebylo by správné tvrdit, že Tvá tvorba je v tomto žánru a kultuře nějak neznámá. Ovšem Ty jakožto člověk působíš místy až tajuplným dojmem. Dobrý posluchač může vypozorovat obrazy a představy z děl, na nichž ses podepsal, avšak například já přemýšlím i nad zdroji Tvé inspirace. Je to sice poněkud klasická a ohraná otázka, ale co vše Tě v psaní ovlivňuje či ovlivňovat může? Připadá Ti, že je inspirace místy i svazující a až příliš směrodatná?

Život. Od usedlých fukačům, po vysoko postavené vymrdance tvořící umělé lidi umělého světa. Kapitalismus. Náboženství. Myslím, že musím ocitovat Wittgensteina.
"Wovon man nicht sprechen kann, darüber muß man schweigen." („O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“.)

7. Tato dvojotázka bude směřovat výrazněji od hudební produkce, přestože s tou o inspiraci bude souviset. Dovol mi se zeptat na tvou oblíbenou literaturu a autory, které rád čteš a při nichž rád odpočíváš? Obecně, jaký je Tvůj vztah ke knize jako takové a její umělecké či výpovědní hodnotě? Druhá část otázky se pak týká oblíbených hudebních interpretů, kterým věnuješ své volné chvíle k poslechu.

Mohl bych vyjmenovat spousty autorů a tak vyjmenuji ty, kteří mě momentálně nejvíce fascinují: Blaise Pascal, Ludwig Wittgenstein, Stanislaw Przybyszewski, T.S.Eliot, Count Stenbock, Edvard Munch (ano, napsal toho hodně), Stieg Larsson, Bible, Ted Hughes, Aleister Crowley, Jaegwon Kim a Roald Dahl. Můj vztah ke knihám se liší podle toho, jakou knihu momentálně čtu. Někdy jsem vztažen do černé díry něčeho nedotknutelného, jindy mě naplňuje jen pocit plnosti a úplného uvolnění. A ani nevím kde začít s muzikou. Mám rád upřímnou, pravou hudbu. Od nejtemnějšího hluku po nejkrásnější pop. Moje momentálně nejoblíbenější album je „Foot of The Mountain“ od a-Ha. Maximální popové kouzlo.


8. Zpět ale k „Skandinavisk Misantropi“. Rád bych se totiž zeptal, zda je tato nahrávka ovlivněna nějakým sledovým nárazem. Jednalo-li se o nějakou čistě popudovou záležitost - zda je Skandinavist Misantropi přímou a nezabalenou reakcí na jakýkoliv podnět z Tvého života, tvorby nebo okolního dění.

Je to vyobrazení mého života od roku 2004, které vede k dovršení doby a mého tehdejšího náhledu na svět.

9. Příchod nové desky je určitě časm plný příprav a dolaďování. Až tato fáze pomine, hodláte uskutečnit nějaké koncerty či dokonce celé turné? A pokud ano, plánujete zahrát i u nás? Bylo by rozhodně zajímavým zážitkem vidět SKITLIV na českém podiu. Obecně, jak se vůbec nyní stavíš k živým performacím?

Chci vyjet se SKITLIV na turné a bude to příští rok. Velice rád bych si zahrál i ve vaší zemi. Mám rád živé hraní, zvláště díky možnosti improvizace a také kvůli energii, jež vystoupení dává a bere. Avšak nesnáším mizerné backstage. Plánuji několik speciálních jednorázových koncertů.

10. Velice Ti děkuji za rozhovor a čas strávený ve společnosti mých řádků. Snad to z Tvé strany nebyl čas vyhozený do koše, neboť pro mne osobně je to pocta a zároveň i odměna. A jak je u nás v redakci zvykem, následující řádky patří jenom Tobě. Chceš-li něco vzkázat nebo říci cokoliv, na co nezbyl prostor? Prosím, jak je libo.

Odium Humani Generis