Americké nekompromisní komando ABSU vyrazilo letos po úspěšném eponymním albu na evropské turné, ve kterém nechyběla ani česká zastávka. Původně avizovaný chmelnický klub EXIT byl na poslední chvíli naštěstí vyměněn za klánovický Black Pes, což znamenalo rovnou několik výhod najednou. Zřejmě nemá smysl zdůrazňovat nepříliš valné akustické podmínky v tom prvně jmenovaném, tudíž by si jen naprostý neznalec zvukových poměrů českých „metalových“ prostorů mohl na výměnu stěžovat. Navíc je Black Pes na naprosté periferii hlavního města, kam se lze kloudně dostat jen příměstskými vlaky. Tudíž výhoda číslo dvě tkvěla v časném skončení akce, což muselo vyhovovat mnohým, nejen mně samotnému.

Akce se tedy rozjela přesně dle avizovaného začátku – o sedmé večerní. Jako první se jali dělat společnost nepříliš početnému publiku (ne více než stovka hlav – pozn. autor) kapela ZOROASTER. Tihle sludge/doom metalový američané se dostali k mým sluchovodům v den koncertu sice premiérově, avšak i tak dokázali slušně zaujmout. Jejich hudba kombinující hlukovou stěnu s technickými finesami a neokoukanými melodiemi se zdála být na poměry velice slušnou a velmi střídmý vokál dodával na atmosféře. Jak jsem již zmínil nejsem s touto kapelou de facto vůbec seznámen, tudíž nemohu sloužit výčtem skladeb z jejich dvou dlouhohrajících desek, či několika demonahrávek. Nicméně fakt, že ZOROASTER neprodukují v žádném případě prvoplánovitou hudbu a přesto mě dokázali na první poslech slušně zaujmout je jasným kladem.

Budiž mi odpuštěno, ale ani sobotní dvojku - RAZOR OF OCCAM mi nebylo dopřáno před koncertem slyšet. Kapela funguje již jedenáctým rokem, přesto do dnešních dnů stačila vyprodukovat pouze jednu, letošní, dlouhohrající desku. První seznámení s kapelou bylo zprvu lehce veselejšího rázu – to když mi zpěvák zdařile připomenul nejmenovaného člena české kapely TROLLECH. Od prvních tónů už jsme ale nekompromisně jeli v staroškolských black/thrash metalových kolejích, které nenechali za celou dobu určenou kapele vydechnout. Bylo příjemné slyšet, že i v roce 2009 umí tihle Australané udělat hudbu, která jako by z oka vypadla kapelám o desítky let starším a nezněla jako stovky dalších. Měli jsme tedy do dočinění s old school black/thash metalovou kapelou, která měla diváky připravit na hlavní hvězdy celého večera a dle mého osobního názoru se jim to povedlo vcelku slušně. Škoda jen velice skromné účasti pod pódiem a minimální odezvy.


Aby si všichni přítomní zase lehce oddechli od zabijácké rubačky, na pódiu se po kratičké pauze objevil můj černý kůň večera – norští PANTHEON I. Ti se letos vytáhli skvostnou deskou „Worlds I Create“, jenž sklízela výborné hodnocení nejen u nás. První neduh se projevil hned záhy, když téměř nebylo slyšet důležité violoncello, které dává nejen novinkové desce potřebnou atmosféru. Tím pádem jsme vlastně celý set poslouchali jakýsi syrovější obraz PANTHEON I. Playlist se protrousil de facto celou diskografií kapely čítající trojici plnohodnotných zářezů. Kluci a dívka působili na pódiu sebejistým dojmem, skladby utíkali jedna za druhou a ukončení jejich vystoupení se nechýlilo možná dřív, než by bylo hodno hudebním kvalitám. Konečně i publikum se mírně probralo a každou skladbu ocenilo. Je pravdou, že Noři mohli víc chytnout za srdíčko, nicméně bez cella to jednoduše nešlo. Rezervy nechť jsou napraveny na příští české zastávce, na kterou snad nebudeme čekat příliš dlouho.

Je třeba připomenout, že celou akci provázela profesionální příprava pořadatelů, především z hlediska časového rozpoložení. Tudíž nejdelší čekání na hlavní hvězdu večera – americké ABSU, kteří se nechali vyvolat publikem, bylo ve výsledku mnohem kratší, než průměrné přestávky na ostatních metalových akcích. Proscriptor a jeho banda vrhli na Black Pes nesmazatelnou kledbu v podání neskutečně našláplého black/thrash metalu. „Koule“, které jejich hudba ten večer měla jsem již dlouho neviděl. Velice zajímavé bylo sledovat práci právě Proscriptora, který kromě kulometných bicích ovládal i vokální projev. A projev to byl skutečně excelentní. Často mi evokoval neurvalý štěkot psa a navíc fráze, které ABSU používají, se v black metalu příliš často neoběvují. Zahanbit se nenechal ani basák Aethyris, jež bubeníka ve vokálech výborně doplňoval. Co se skladeb týče, probrali jsme se opět celou diskografií a i když kapela jede turné k nové eponymní desce, fanoušci si mohli dosyta užít především starší fláky z desky „Tara“ i let devadesátých. ABSU čišeli po celou dobu energií, i po zvukové stránce jsme se pohybovali ve vysokém nadprůměru. Kdo nebyl po hodinové náloži black/thrash metalu spokojený, nebude již zřejmě nikdy. ABSU předvedli, proč jsou na tomto turné headlinery a i nepočetné publiku jim řádně poděkovalo.


Nakonec jen zbývá dodat, že kdo nepřišel díky neúčasti původně avizovaných NACHTMYSTIUM jednoznačně prohloupil, už jen díky samotným ABSU. Pokud připočteme vcelku slušnou interpretaci dalších účinkujících, máme tu jeden z dalších jasně vydařených koncertů.