Ledy německého podzemí se opět prolomily a po třech letech můžeme přivítat nástupce vydařené nahrávky „Hora Nocturna“, pocházející z dílny pekelných DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT. Tato kapela je ukázkovým případem a zároveň výhružně zvednutým prostředníčkem pro všechny ty, co tvrdí, že žena do black metalu nepatří!! Zpívající kytaristka „Onielar“ je jedinečným úkazem toho, jak může řekněme něžnější polovička strčit do kapsy většinu chlapáckých true maniaků. Každý kdo někdy zažil živé vystoupení téhle sebranky na vlastní kůži, byl postříkán prasečí krví od hlavy až k patě ví, o čem hovořím.
Tahle smečka vždycky uměla upoutat jak svou hudbou, tak i pódiovou prezentací, kdy předváděli a předvádí skutečně obscénní satanský rituál. Většina takovýmto způsobem se prezentujících celků vsázela všechny trumfy na podobná extremní divadla z prostého důvodu - hudebně nešlo o nic závratného. DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT však dokazují, že jsou mistry v obou oborech. Každý zkušený a s kapelou seznámený posluchač dnes neočekává, že „Saldorian Spell“ bude znamenat jakýsi předěl v historii kapely. Neočekává žádný mezník, či zlom. Předpokládá pouze své podstatné black metalové zlo.
Uvědomuji si, že pro někoho jsou všechny výrazy a zobrazení zla v jakékoliv podobě úsměvné, ale vězte, že pro někoho nejde jen o prázdná slova a důvod k zvrásnění pravého koutku úst, ale neotřesitelnou životní filosofii.
Černý rituál je započat titulní skladbou „Saldorian Spell“, která může v tomto případě představovat specifickou zaříkávající formuli otevírající samotnou bránu pekla. Místo obětí signalizující uvítací pozdrav čekejte spíše pěkně ostré kytary v podobě mrazivé vánice. Jedinečné signifikantní znamení ve formě sekaných riffů a doslova „tanečních“ melodií zde dostává opravdovou sílu.
„Saldorian Spell“ má však oproti starším věcem daleko složitější formu. Skladby jsou propracovanější a zdobnější. Kytary se tentokrát vskutku vyznamenaly. Technická hra se nyní snoubí s povinnými raw prvky, jež sou doprovázeny situačními melodiemi. Za všechno se ale platí a tak i tento techničtější krůček nezůstal bez odezvy. Nahrávka je dostatečně surová a agresivní, postrádá však již moment překvapení a údivu. Ve chvíli, kdy jste prakticky srostlí s kompletní diskografií kapely už nemůžete zahořet tak neovladatelným překvapením a neúnosnými emoci, tak mnoho jako tomu bylo při prvním kontaktu.
V případě DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT se vždy hovořilo o slabší práci bubeníka. Osobně jsem to tak nikdy nevnímal, naopak dnes bych řekl, že se Tymos vyznamenal. Dynamické bicí s přiměřeným zvukem dnes postrádá mnoho kapel, jež je nahrazují výměnou za krystalický zvuk. Zde jsem naprosto spokojen. Krystalického zvuku se samozřejmě nedočkáme, k čemu by to kapele bylo? Na druhou stranu „Saldorian Spell“ má zcela určitě nejdokonalejší zvuk z celé diskografie kapely. Opět plně koresponduje s atmosférou nahrávky, která je tak jako vždy v případě těchto Němců vysoce delikátní.
DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT měli vždy svůj standart položený vskutku vysoko a nikdy se nestalo, aby nedosáhli toho, co chtěli. Tentokrát půjde nahrávka pod „bradku“ spíše těm náročnějším posluchačům, kteří jsou schopni obětovat část zběsilosti za hudební orgasmus.
Pokud jste se již dávno zamilovali do křehkého vokálního umění „Onielar“ a nedokážete žít bez zaschlé krve, kterou imaginárně olizujete z jejího spodního rtu, nechť Vám jako zadostiučinění poslouží tato hudební laskomina..
