V poslední době mám neskutečné štěstí na ruské kapely, ačkoli stylově jsou si naprosto vzdálené. Debutující LESHAK se v průběhu předchozího roku přihlásili s deskou „Chertovorot“ o jejíž vydání se přičinila podzemní firmička Stygian Crypt Productions, jenž má ve své stáji nejednu známou formaci (např. FOLKEARTH, DRAGOBRATH atd.). Poptávka po folk metalových kapelách sice úplně neustala, ovšem už to není to co bývalo. Jak to tak pozoruji, přežívají jen ti nejsilnější a ti „druzí“ padají do propasti hanlivých recenzí, o všeobecném nezájmu ani nemluvě. Těžko soudit, na které straně tábora se ocitnou právě LESHAK. Jde jim ke cti, že se alespoň trochu pokusili o jakýsi úhybný manévr, ovšem jak budou veřejností přijati, suď čert. Pokud jsou však mezi vámi skuteční milovníci folk metalu, domnívám se, že„Chertovorot“ pro vás bude spíše příjemným překvapením. Kapela se sice nevyhnula humppa cajdákům ve stylu FINNTROLL, jenž lezou na nervy takřka okamžitě, ovšem naštěstí nezůstalo jenom u nich. Profilovou tváři LESHAK je kombinace folku s ryzím trash metalem staré školy. Proto zní nahrávka dosti živelně a co je důležité, dokáže strhnout posluchače svou intenzitou a přímočarým „tahem na branku“. Některé kytarové sekanice nedají vzpomenout na nikoho menšího, než jsou legendární SLAYER. LESHAK je mají zjevně velmi rádi, což dokazuje nejedna skladba. Mezi nejpovedenější rozhodně patří třeba „By The Paths Of Leshak“, kde se podařil umě nakombinovat trashový dusot s ústřední folkovou melodií, jenž dokola provází celou píseň. Po hříchu však tato skutečnost nepůsobí naštěstí nijak kýčovitě. Spíše to nahrává někdy nepravdivé tezi - „v jednoduchosti je síla“.
Co se týče vokálů, tak o žádné pestrosti se rozhodně hovořit nedá, což je paradoxně další menší výhra. Rozchechtaným skřekům tu pšenka nekvete, čímž dávám na vědomí, že fanoušci death metalového growlingu mohou v klidu spřádat plány k poslechu. Sergey Frontline má v hrdle dokonalou záklopku, pomocí které vydává zvířecí zvuky. Ruský medvěd v těle neviňátka (mrkněte na fotografii). Ke galerii plusů bych závěrem ještě přihodil precizně vyvedenou zvukovou stránku, jejíž síla vyvádí kolekci do boxů lehčího nadprůměru. Proto i ti zarytí anti-folkaři by mohli LESHAK v pohodě skousnout. Něco mi však říká, že tito Rusové se budou mnohem lépe vyjímat na prknech co znamenají svět než přímo ve studiu.
Pokud bych se měl pohrabávat v negativech, bylo by jich přece jen víc. Obecně bych je však zahrnul do jediného uzlíku s názvem „neschopnost vymyslet něco osobitějšího“, a nebo „žádná snaha vymanit se z nalinkovaných metalových kolejí“. LESHAK kromě pomalejší (doom metalové) „Dark Forests Are From The Land Up To Sky“ nepřehodili výhybku ani o pár nezbytných centimetrů a zbytečně sami sebe vyšachovali z mnohem zajímavějších pozic. To je právě důvod, proč se k této desce v budoucnu nejspíš vracet nebudu. Obecně však nelze debut mladých Rusů brát na hůl. Při vší úctě, čekal jsem desetkrát větší klišé. Pokud se něco podobného na „Chertovorot“ koná, není to tak strašné. Navíc...nevím proč, ale celou tuhle sbírku trashových folkovek kapele věřím. Hodnocení za šest, půl bod jsem chtěl dát nakonec za zvuk, ale nakonec jsem z toho vycouval...
