Abych byl zcela upřímný, s Ukrajinci SEMARGL jsem až do „Ordo Bellictum Satanas“ neměl tu čest. Neznal jsem název kapely, nic o její historii a přirozeně ani o hudbě. Když jsem nahrávku měl již u sebe a padla na mě volba recenze, pojal jsem přístup k ní trochu jinak, než u mě bývá zvykem; nejdříve jsem si zběžně na internetu projel předešlá tři alba, abych si udělal ucelenější představu, co na mě čeká. No, abych byl upřímný, na nic zajímavého jsem nedošel. Alba se tvářila jako black metal, který nemá potenciál na tvoření milníků, ale na druhou stranu ani neurazí. Nechci nicméně pokračovat v podrobném rozpitvávání historie kapely atd., proto přikročím rovnou k hodnocení „Ordo Bellictum Satanas“, jsem totiž nadmíru otráven a zhnusen. Vše se jevilo vcelku dobře – obal alba je moc hezky udělaný, snaha na prezentaci kapely byla vynaložena evidentně veliká (hlavně co se MySpace týče). Jakmile jsem však detailněji shlédl fotografie SEMARGL, přestávalo mi něco sedět. Nevím proč, ale zjev zúčastněných (včetně oblečení, póz atd.) mi silně připomínal kapely jako Behemoth. To by samo o sobě nebylo špatně, ale právě zde začíná průser za průserem.
Narovinu chci říci, že je jasně viditelné, jak moc chce kapela zaujmout posluchače, jak moc se chce vetřít líbivostí a komerčností. Je mi z toho na blití. Ne proto, že by mi něco takového z principu vadilo, ale pokud se kapela rozhodne k tvorbě hudby takto přistupovat, nesmí zapomenout na soudnost. A tu SEMARGL ztratili už během prvních skladeb alba. Tento „pop black metal“ je povětšinu času snůškou jednoduchých riffů podporovaných zdvojeným mužským vokálem, ženským zpěvem a klávesami. Nepřekvapí vás tedy ani to, když začátek „Credo Revolution“ bude většině připomínat Pain (ostatně k této skladbě byl natočen i videoklip a kromě nahých ženských na něm není nic zajímavého).
Jak to tak bývá, SEMARGL si pozvali i hosty (to zřejmě proto, aby se deska lépe prodávala již jen díky této reklamě). Jmenovitě: Jonny Maudling (Bal-Sagoth, My Dying Bride) – piano, Nera (Darzamat) – ženský vokál, Novy (Behemoth, Vader) – basa, Iscariah (Dead to This World) – zpěv, Vrangsinn (Carpathian Forest, Vrangsinn) – hluk. Že to na první pohled vypadá dobře? „Nebojte“, tito hosté se podíleli jen troškou, která však bohužel nezvedá kvalitu tohoto počinu.
Abych se ale vrátil zpět k hudební náplni a vysvětlil, proč mi „Ordo Bellictum Satanas“ přijde tak laciným a neposlouchatelným… První tři skladby na albu ještě nenaznačují nic hrozného – vcelku dobrý a čitelný zvuk, který nepostrádá potřebnou hloubku. Kytary produkují mnoho vyhrávek, které ve skladbách probouzí doslova koncertní ambice. Nicméně bystřejšímu posluchači přijde velmi brzy na mysl, jak SEMARGL hrozně moc vsází na pár zajímavých riffů, které objevili. Pokud to přeženu – jak skladba začne, tak i skončí, uprostřed je sice nějaká kaše, ale ta k orgasmu nestačí. Mnohem horší je však to, jak je vokál zasazen do hudby. Během poslechu vám přijde, že se jedná o jeden velký refrén. Žádný posun, žádné vzrušení, prostě neuvěřitelná nuda a šeď. Jak čas postupuje a album se zaměřuje mnohem více na klávesy a ženský vokál v kombinaci s mužským, je jasně cítit, že i těch pár nápadů dochází. Rázem se tak z plánované profesionální práce stává něco, co je ohromným průšvihem. Když se pozorně zaposloucháte, naleznete na albu vykrádání snad všeho, co jste kde slyšeli.
Chci na závěr dodat jen pár věcí, které bych si nerad nechal pro sebe. Rozhodně se nebavme o black metalu, toto je jakýsi mix různých metalů, který se potřeboval zaškatulkovat. Samotná kapela na Facebooku psala cosi o „pop black metalu“, jak jsem tento název zmínil již výše. A mně díky těmto faktům na mysli vyvstává zásadní otázka: Myslí to SEMARGL vůbec vážně, nebo skutečně žijí v iluzi, že image a dobré grafické zpracování v kombinaci s krásnou a šikovnou ženskou za bicími stačí (pánové, je fakt hezká)? Není poslech „Ordo Bellictum Satanas“ pouhou ztrátou času? Sám za sebe říkám dvakrát ANO. Je mi líto, že stále vznikají kapely, které nemají ani kousek ničeho svého. Možná album někoho zaujme, proč ne, já jsem to ale rozhodně nebyl.
