Přiznám se, že jsem patříval k těm, kteří odsuzovali USBM, neschopný natrefit v záplavě nudných kopírek na něco svojského. To je naštěstí pryč. Poté, co jsem úspěšně objevil kapely jako Leviathan, Demoncy, Inquisition, Absu, Black Witchery a další, bez debat kvalitní interprety black metalového umění. Americká scéna však nestojí pouze na těchto dávno zaběhlých jménech. Před přibližně čtyřmi měsíci jsem zde pěl ódy na Incursus, nyní vám chci představit kapelu neméně kvalitní. Přivítejte NIGHTBRINGER! Kapela pochází z Colorada, v jehož lesích probíhá také výjimečný festival Gathering of Shadows, jehož byli NIGHTBRINGER několikrát účastníky. Jako tyto lesy je i jejich hudba chladná a temná. Tedy jak se sluší a patří na pořádnou black metalovou kapelu. Jistě nepřestřelím, pokud poukážu směrem ke Skandinávské ortodoxní scéně, konkrétněji k Ondskapt. To je však jen pro představu, neboť NIGHTBRINGER si úspěšně vytvořili svůj vlastní cejch. Je možné říci, že hudba Američanů stojí především na originálním a melodickém základu. Dle dostupných informací se na strunných nástrojích střídají všichni členové a mám podezření, že minimálně jeden z nich získal v minulosti jakési hudební vzdělání. Člověk nemusí být zrovna koumák, aby si všiml, že spousta melodií není zrovna typická pro „Euronymův“ melodický odkaz. Sakra, vždyť na takovou „The Utterance of Kasab’el“ by se snad dal tančit i valčík!
NIGHTBRINGER často hrají ve vysokých tóninách a tvoří propletené melodie. Na debutovém albu „Death and the Black Works“ tyto „nepříjemné“ melodie dominovaly a také občas trhaly uši, i když se objevilo i pár „kousků“, z kterých šel mráz po zádech. „Apocalypse Sun“ je ale melodicky „rozumnější“. Ortodoxní riffy jsou efektně propojené se zmíněnými vysokými tóny, nic nerve uši a pomyslný mráz se dostavuje častěji. Už to bude nějakou dobu, co jsem naposledy slyšel tak mocný a dokonale čitelný kytarový zvuk. Rád bych to samé pověděl i o bicích, žel to nejde. Rytmické party jsou odehrány skvěle, o tom žádná. Avšak co se triggerů týče, NIGHTBRINGER poněkud ujela ruka. V pomalých částech nelze nic vytknout, zvláště zvuk přechodů (a hlavně kotle) zní skvěle, ale Američané také často vsází na velmi rychlé pasáže, kde přece jen ten umělý zvuk sypaček bije do uší. To je však pro mě osobně jen drobná vada na kráse. Možná je také lehce na škodu celková délka alba. Průměrná stopáž skladeb se pohybuje kolem šesti a více minut, celkově jsme tedy na hodině a šesti minutách. „Apocalypse Sun“ je dle mého natolik zajímavá deska, že se ta hodina vydržet dá, ale ne vždy se najde, že ano? Ale přeci jenom si jsem jistý, že by výsledek mohl být o něco kratší... Některé riffy jsou protěžovány až přespříliš. Vůbec se nedivím, že délka je, jak jsem zaznamenal, často tím nejvíce kritizovaným aspektem „Apocalypse Sun“.
Uff, nevím jak, ale zvládl jsem napsat recenzi na desku, kterou momentálně hodnotím jako tu nejlepší letošního roku. Bál jsem se, jak dovedu hudbu NIGHTBRINGER popsat, a pevně doufám, že se mi to jakžtakž povedlo (aniž zněl jako nějaký přemoudřelý rádoby-znalec). „Apocalypse Sun“ rozhodně obsahuje to, co by měla každá black metalová deska; silnou atmosféru a energii (ať už je jakákoliv). NIGHTBRINGER však nabízí i mnohem více. Zkuste, jistě neprohloupíte.
