Black metal všech forem se k dnešnímu dni dostal snad do každé země této chátrající planety.
V každé lokalitě se najdou nejen fanoušci, ale i hudebníci, kteří chtějí podpořit svou zemi v black metalové anihilaci světa. Od mrazivého Norska se kořeny černého kovu rozrůstají skrze Evropu dál
a dál. Každá destinace rodí rozdílné variace na dané téma, z kterých je patrné, odkud vzešly. Norsko, Švédsko, Francie či USA si vytvořily svou scénu, která je na první poslech rozeznatelná. Každá z nich je spojována místem svého působení. Poslední dobou se ke mně dostává spousta nahrávek z Itálie, která svým způsobem tento punc získává taktéž. Když zapátrám v paměti, napadne mě hromada desek, ať už zde recenzovaných, tak těch ostatních, které spojuje Apeninský poloostrov. Dalším přírůstkem jsou DIVINE CODEX. Kapelu tvoří dvojice Guh.Lu a Atum. K debutovému počinu „Ante Matter“ si však přizvali i trojici hostů, která se podílela na nahrávání. První dva jmenovaní, ač působí v několika známějších i méně známých italských formacích, jsou však lehce zastíněni jmény svých hostů. První dva z nich spojují kapely Blackwinds a Setherial, takže si domyslíte, že nemůže jít o nikoho jiného než Infaustuse a Mysteriise. Oba byli přizváni k mikrofonu a Mysteriis nakonec obstarává i baskytaru. Poslední host je však tím nejprofláklejším, komu můžete dát mikrofon do ruky. Jedná se o Attilu, který má krom vokálů zásluhu i na instrumentálním přínosu do samotné hudby. A oboje je velmi znatelně patrné.
Po dvou minutách hluku a skřípání, se pod zkratkou „S.O.S.“ rozjíždí blastbeatové peklo. Okamžitě čelíte hutnému náporu, jako by vám ve dvou kilech na motorce odlétla helma. Každé skladbě dominují, krom šíleně odsýpající bicí soustavy, nepopsatelné vokální orgie. Aby ne, když se na nich podílejí celkem čtyři lidé zároveň. To se prostě nedá popsat, to se musí slyšet.
Prakticky kvůli tomu jsem se o desku „Ante Matter“ začal zajímat. Tak jako o vše, kde působí Attila. Co se jeho práce u mikrofonu týče, tu asi není třeba rozvádět. Spíše bych se zmínil o výše uvedeném instrumentálním přínosu. V některých momentech je znát jeho vliv, ať už se jedná o zvuk, atmosféru či některé postupy. Na „Ante Matter“ lze slyšet odkaz na různé projekty, ve kterých Attila působil či působí. I na Mayhem dojde, respektive na jejich poslední desku „Ordo Ad Chao“. Samozřejmě nejde opomenout ani Infaustuse s Mysteriisem, kteří také přispěli svou hrstkou do mlýna. Vlivy jejich kapel jsou též velice znatelně cítit. Jelikož jde však o debutové dílo, nemůžeme nijak srovnat, jak moc to kapelu ovlivnilo. Jak by se bez nich poprala a jaký by byl výsledek. Mně osobně však jejich přínos velice chutná.
„Ante Matter“ má příchuť koroze a smrdí jako tlející bojiště v parném odpoledni. Všudypřítomný pocit zkázy a zla. Noční můra za denního světla, nenasytný predátor během noci. Konec světa je za dveřmi. Vy stojíte před nimi a někdo klepe...
Pokud by uměl blastbeat či kytarový riff zabíjet, měla by „Ante Matter“ na své pažbě nespočet zářezů. V jejím případě však do útoku přichází i ostatní nástroje a instrumenty. Výsledná kombinace tvoří audio bombu, která dokáže vyhladit planetu. Máte-li rádi hudební jatka v blackové podobě, DIVINE CODEX uspokojí vaše zvrácené choutky a otřou vám sliny na tváři. Od prvního setkání jsem se od desky nemohl dlouho odrhnout. Fascinovala mě brutalita, s jakou je deska zpracována. Nic není svaté a vše použito ke zdecimování posluchače. Na řadu tak přichází krom různého psychopatického skřípání, agonických ruchů a jiného instrumentálního trápení i psychický teror v podobě nemetalových chvil. Ty však působí ještě obskurněji.
Jelikož si kapela dala práci i s trailerem k desce, připadá mi jako nejvhodnější způsob kompletního představení „Ante Matter“ přiložit toto video pod text. Udělejte si tedy okamžitě obrázek o tom, co jsem popsal výše. Jako ochutnávka to jistě postačí. Za sebe osobně už řeknu jen jediné. Tohle jsem potřeboval a Itálie u mě má další body plus.
