Letošní HELL FAST ATTACK byl natolik silným lákadlem, že jsem neodolal. Důvody, proč se trmácet přes půl republiky byly z mého pohledu dva. Za prvé páteční program pro mě sliboval velmi zajímavý večer v podobě silného čtyřlístku HROMOVLAD, SOMRAK, SKYFORGER, CRUADALACH a za druhé poprvé v historii mělo jít o dvoudenní akci. Znamenalo to pro mě vyjet už ráno, ale cesta "eurosítkem" (vlak EC pozn. aut.) byla celkem příjemná včetně krátké zastávky v Moravské Třebové s pozoruhodnou nádražní restaurací s rychlou obsluhou. A tak jsem na místo dorazil ve velmi dobrém rozmaru. Ten byl ještě umocněn zjištěním, že na akci zamířil i Dalihrob a na sepisování článku bych tedy nemusel být sám.

DEN 1

SLUNOVRAT jsou relativně mladou kapelou hrající si svůj přírodně znějící black metal. Jakožto první si „vyžrali“ ne-příliš dobrý zvuk, a tak jsem měl mnohdy problém se ve skladbách orientovat. To příliš nepřidalo celkovému zážitku, ale já měl pocit, že až se chlapi vyhrají, bude to stát za to. Nevím jak vám, ale mně kombinace lehce netypických kláves a deathového vokálu seděla.

Na SEZARBIL jsem byl zvědavý. Určitě si pamatujete moji negativní recenzi desky „Dark God“. I když jsem se necítil příliš vtažen do vystoupení, koncertní, i když nepříliš kvalitní, zvuk se mi zamlouval. Ty „lepší“ skladby z novinky měly ten náboj, který jsem při poslechu postrádal. Doplním jen, že avizovaný nový vokalista Chucky z Ogmias s kapelou nevystupoval, mikrofonu se ještě jednou chopil Nergal. SEZARBIL nebyli špatní, ani skvělí, ale minimálně obraz „uniformované“ kapely, kozlí lebky a řevu „Ježíš Bastard“ mi v hlavě zůstane ještě po nějakou dobu.

Oproti původnímu programu došlo k menší změně a to prohození Sekhmet s HROMOVLAD. O nich již bylo na Mortemu popsáno mnoho a jen bych se opakoval. Pro mě osobně jedna z nejlepších kapel festivalu, decentní „tany-tanyny“ bylo plusem. Dodám jen, že se na pódiu jako host objevil i Aldaron z Algor.

SEKHMET se konečně objevili na pódiu. Stmívání během Hromovlad již přerostlo v regulérní tmu a "Děčíňáci" si mohli vystřihnou zlo. A když myslím zlo, tak pořádné! Za mikrofonem došlo k výměně a Abaddona vystřídal Haaten z Valrraukar a Ex-Dirris. A výměna to byla vskutku nesvatá! Haaten působil jako smyslů zbavená zdechlina a zbytek kapely svou „ohyzdností“ nezaostával. Jak jinak podpořit striktní black metal, než pořádným zlem, krví a ohněm? Pro mě osobně nejlepší vystoupení Sekhmet, co jsem viděl, a jedno veliké překvapení festivalu.

Přehození HROMOVLAD a SEKHMET mi lehce zkazilo mé představy o „silném čtyřlístku“, nicméně i tak jsem si dokázal oba sety užít. U hromovládců šlo o naprosto standardně vyvedené představení, přesně jak jsem očekával. Energie na rozdávání, vystoupení mělo šťávu a já si pěkně zaskákal a zaskotačil. Obavy z mé strany vzbuzovalo spíše vystoupení SEKHMET. Nevím proč, ale mně jejich styl nikdy moc neseděl. Popravdě jsem rád, že se nejistota rozplynula a obavy staly lichými. Tohle jsem opravdu nečekal a vystoupení postavené z větší části na letošním albu „Opus Zrůdy“ mne prostě a jednoduše strhlo. Souhlas s Dalihrobem – obrovské překvapení. Kůl vražený SEKHMET přímo do srdce „silného čtyřlístku“ nakonec vůbec nevadil.


SOMRAK jsem měl možnost vidět podruhé. Na Dunkelheit festivalu mně jich bylo upřímně líto, protože jejich vystoupení v Brně bylo skutečnou lahůdkou a měli obrovskou nevýhodu v tom, že onehdy hráli po Kampfar, pokud se nepletu. Tentokrát tedy v hlavním hracím čase. Přemýšlím, jak bych jejich letošní vystoupení popsal. Asi jediným slovem – Rituál. Tak bych asi nejpřesněji charakterizoval počínání Slovinců na pódiu. Nejen že šlo o velice vydařený počin hudební, ale i o strhující představení visuální. V první "lajně" jsem měl celkem potíže s výběrem místa, abych nechytil nějakou tu spršku krve (které jsem se nakonec nevyhnul), případně neshořel v plamenech pekelných. Zazněly songy z aktuálního split EP i věci starší z „The Abhorred Blessings“ a já se bavil náramně. Už aby nám chlapi naservírovali novou regulérní desku.

Po poněkud delší pauze se na pódiu objevují SKYFORGER a já mám dost smíšené pocity. Předešlé vystoupení mě celkem semlelo a asi jsem nebyl sám, protože se mi zdálo, že metalistů pod pódiem ubylo. Najednou bylo ze 150 asi devadesát. A to je dobré pro lidi pod pódiem, méně už pro ty na pódiu. No SKYFORGER to zvládli bravurně. Hodně jsem už před odjezdem na HFA přemýšlel o tom, jak a co by mohlo u Lotyšů fungovat, jestli budou zabírat spíše skladby starší nebo ty z poslední desky. A stalo se to, co jsem očekával nejméně - funguje to na živo obojí stejně. Hudba SKYFORGER je pro živou prezentaci jako stvořená, i jal jsem se tedy skákati, pařiti a všeho si užívati plnými doušky. Zážitek mi poněkud kazil v krátkých pauzách Peter, když nevěděl jak k publiku promlouvat, jestli česky, lotyšsky, německy, nebo anglicky. Mám na podobné konání alergii, ale jsem ochoten protentokrát přimhouřit obě oči, natolik bylo vystoupení téhle partičky kvalitní. Lidé chtěli více a více, a tak Lotyši museli přidávat hned dvakrát. Zakončení v podobě „Migla, Migla, Rasa, Rasa“ nakonec pečetilo skvělý hudební zážitek. Je až s podivem, že Peter v rozhovoru oficiálně přiznal, že je pro SKYFORGER živé hraní dost problém a že se cítí nervózní. Absolutně to nepoznáte!

Přišla na mě celkem očekávaná únava, což se negativně projevilo mou neúčastí na vystoupení CRUADALACH. Pravda, dvě skladby jsem ještě viděl od stanu, ale protože mé smysly už nebyly sto reagovat, „padl jsem za vlast“. Z původně plánované „Zlatovlásky“ na dobrou noc tak nakonec v mém případě sešlo. Naštěstí jsem měl možnost kapelu vidět před měsícem v Exitu, takže mě zmíněná skutečnost nemusí mrzet až tak moc.

DEN 2

Sobotní probuzení bylo celkem v pohodě a hlavně včas, naskytla se tedy příležitost jít prozkoumat nejbližší okolí a zjistit, že Brněnec je vlastně VITKA obestavěná pár domy. Tak mají tu "sámošku", ale zajít na normální oběd se nám nepodařilo, neboť domorodci si zásadně vaří doma a „…jste na vesnici, kluci“. Nakonec to nebyl vůbec žádný problém. Po návratu jsme okusili steaky přímo v areálu a za 90 korun nám obsluha připravila krmi, na kterou asi nezapomeneme. Bylo toho dost, bylo to dobré a chystali nám to přímo před očima. Čekal bych, že na podobných akcích budou vykukové snažící se na návštěvníkovi vydělat. Tady ne, tady byl každý váženým hostem. Zapili jsme jídlo půllitrem výborného piva Litovel a na pódiu se chystala první kapela…

BLACK MIRROR vylezli na pódium jako duo podpořené solidně naprogramovaným automatem, ale ani ten a hrstka povedených riffů tu, s prominutím tragédii, nezachránilo. Závěr jejich setu patřil coveru „Jámy Pekel“. Zvedal jsem se, že si půjdu zařvat, ale za chvíli jsem už zase seděl u piva. Bylo vidět, že si hudebníci vystoupení velice užívali i pár fandů si své našlo, ale „Jáma Pekel“ zahraná podruhé už byla tím pomyslným hřebíčkem do rakve.


DELZVAN: Co byla nejzajímavější věc na jejich vystoupení? Že déle zvučili než hráli. Tuším, že měli snad nějaký problém s dvojšlapkou. No aby odehráli alespoň pár skladeb, vykašlali se Delzvan na malování a odehráli si svůj nevýrazný set.
K tomu nemám, co bych dodal… myslím, že ve stanu u piva byla celkem zábava, zvlášť vymýšlení egoistického songu „Jaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa“v reakci na nejzprofanovanější frázi používanou mladými BM kapelami.

Za to TRATENAUER 666 mě i Darkangelovi zvedli chuť a adrenalin! Parádní image, upřímná hudba. Na rovinu, bylo to klišé jako prase, ale představené takovým způsobem, že jsem jim všechny Satany a 666 sežral i s navijákem a ještě se oblízl. Hell Fast Attack se stal Satanášovým hájemstvím.
Od TRAUTENAUER 666 jsem neočekával mnoho a o to víc mě překvapili. Jak to říci, převýšili předchozí kapely o 200%. Takhle nějak by měl dle mého na pódiu poctivý, zlý BM. Satan byl všudypřítomný a pro mě se jednalo o největší překvapení sobotního programu.

Historie se opakovala a stejně jako na Beltis festu i na HFA se na ASGARD dívalo nejméně lidí. Sám nechápu proč. Hudba byla chytlavá, hudebníci schopní a Míra je dobrý frontman. Jejich vystoupení se mně líbilo o fous více než v Ostravě a opět - i když by mě jejich hudba doma příliš nenadchla, naživo měla duši a příjemný elán.
Na mě ASGARD působili tak trochu jako z jiného světa, hudba chytlavá a příjemná a v rámci festu poněkud odlišná, stejně jako image hudebníků. Slušné, je rozumné si trochu od té černoty odpočinout.

S PRAROD jsem se setkal úplně poprvé, před festivalem jsem ani neměl ponětí o jejich existenci a slyšel jsem i zvěsti o tom, že jsou konkurencí samotných Hromovlad. No, Hahaha-hihihi, to mělo do pravdy daleko, ale u vystoupení jsem se nenudil. Na flétnu zahostoval Ingvarr ze ŽREC a občas si i „zabékal“. Vystoupení bylo veselé, neobešlo se sice bez několika chyb a problémů, ale podíval jsem se rád.
Nemůžu říci, že bych byl z vystoupení PRAROD nějak unesený. Moc mě to nenadchlo a dokonce jsem měl pocit, že je Ingvarr s flétnou tak trochu mimo. Minimálně dvě, tři místa by se našla. Těžko říci, co za tím stálo.

Němečtí ASKEREGN byli zajímaví z několika důvodů. Mají venku pouze tří-skladbové demo, na živo kapele vypomáhali čeští hudebníci a kapelu vede ženská. Ale již vážně, black metal Askeregn je správně zlý, nechyběla krev ani oheň a atmosféra by se dala krájet. I když mi zrovna Belialin vokál nebyl po chuti, jednalo se o skvělý set. Okořeněný i kapkou té provokace.
No comment!

Před vystoupením INFER jsme objevili Dalihroba a bylo jasné, že ten si po hruškovicové smršti s Hromovlad vystoupení další slovenské akvizice nevychutná. My s Lordem Faltusem ovšem ano. Píšu o INFER už poněkolikáté a zase abych se opakoval. INFER opět pálili kulomety do davu lidí a ten palbu trpně přijímal. Slováci mají obrovský potenciál a jejich vystoupení vždy překypuje energií. Sledovat INFER byla radost, jako vždy. Navíc na HFA křtili svou druhou řadovku. Jak se novinka uchytí, nevím. Na mě nové skladby působily techničtěji než ty z předchozího alba, nicméně mně připadlo, že už nemají takovou údernost jako ty z „Anti-Human“. Je však třeba brát tuto informaci s rezervou, protože materiál z „Sede Vacante Aeternum“ jsem neměl možnost, stejně jako nikdo jiný, naposlouchat. Může tedy jít jen o subjektivní pocit. Celkově však s vystoupením "Košičanů" nemohu být nespokojen.


Během setu INFER začalo pršet a o několik minut později už regulérně lilo. První vlnu jsem ustál, druhá mě ovšem už zahnala do stanu a to tak, že natrvalo. Ještě jsem matně vnímal zvukovku a vystoupení ANCESTRAL WOLKHVES, a pak už mám jenom temno. Festival pro mě skončil. Až se ráno probudím, zjistím, že mám ve stanu jezero, v hlavě hukot a kamera má před sebou posledních několik desítek minut života. Déšť mě a i vybavení poznamenal víc než bych si přál. Přinejmenším si budu vyčítat, že mně unikly spolky AETHERIUS OBSCURITAS, KULT a THE TRUE ENDLESS a report tak opět nebude kompletní. Pokud se nějakým záhadným způsobem neprobral kolega Dalihrob…

Ani nevím co o THE TRUE ENDLESS napsat. Jejich vystoupení mi přišlo nemastné, neslané a nezachránili to ani kozy, host (nějak jsem zapomněl kdo to byl), či plivání ohně. Nejzajímavějším momentem byl zcela určitě cover „Freezing Moon“, který, i když se originálu nemohl rovnat, měl své typické, hypnotické kouzlo.

Co na závěr? Upřímně řečeno, Hell Fast Attack nebyl tím nejlepším festivalem na kterém jsem byl, ale „domácí“ atmosféra festivalu mně nejednou připomněla výtečný Black Lights. Počasí se nevyvedlo, první den byl odporný pařák (což se ještě dalo) a druhý den silně pršelo (to bylo horší). Každopádně i přes tyhle problémy, zaspání Infer (a jeden můj osobní, nepříjemný) mi to spousta věcí a lidí vynahradilo. Ať už to bylo zpívání, pití, luštění křížovek nebo ještě jednou pití. Chci poděkovat všem přátelům, ať už od kapel, návštěvníků, či vydavatelství a v zvláště pořadatelům za dobře zorganizovaný festival a pevné nervy. Sám jsem ale zvědavý, zda se dočkáme dalšího ročníku. Dorazilo totiž pouhých necelých 150 platících, což zřejmě znamená prodělek jak prase. No někteří „zlo-blekaři“ by si mohli sáhnout do svědomí, ale co už. Každému dle jeho gusta.

Dokonáno jest! Myslím, že Dalihrob vše podstatné vystihl. I já se tedy přidávám se svými díky především pořadatelům a navíc dodávám, že areál je zvolen naprosto skvěle. Každý se může bavit dle chuti a prakticky kolem nemá koho rušit. Počasí se poručit nedá, mohli jsme dopadnout i hůř. Docela dobře si dovedu představit, jak napřesrok sbalím stan a spacák a přijedu do Brněnce znovu. Pokud se tedy další ročník bude konat. 150 platících je bída, ale zase na druhou stranu přišli ti, kteří o black metalovou hudbu stojí. A to může být do určité míry takovou malou satisfakcí pořadatelům. I když proinvestované finance jim to nevrátí. Děláte to dobře a jen doufám, že ne letos naposled.

Normální text: Darkangel
Text kurzívou: Dalihrob