Po dlouhé a vynucené pauze opět zasedám do redaktorského křesla a beru si na paškál absolutně první zářez pro mě doposud neznámé kapely pocházející z Finska. Na první pohled může samotné jméno kapely MORMÂNT DE SNAGOV mást. I já jsem přepokládal, že půjde o Francouze. Instinkt, nikoliv skutečnost… Po otevření bookletu je možno seznámit se s obličeji muzikantů a nahlédnout do textů, nic víc – nic míň. Poměrně jednoduchý, leč sympatický vzhled.
Kapela se také nepárala s nějakou úvodní skladbou či intrem. Ihned vám vpálí do tváře svou představu o black metalu. A ta je skutečně finského ražení, jen co je pravda. Nezastavitelný buldozer se valí a zničí vše, co mu stojí v cestě, takto působí otvírák „Antagonism“.
Dříve se hovořilo o úpadku finské národní scény, ale kdoví, co si pod tím přesně představit, proto bych se raději tímto stavem nezaobíral.
„Mormânt de Snagov“ působí přesně tak, jak by se dalo očekávat. Velmi zásadní kořeny podzemního black metalu zůstaly zachovány, avšak kapela nedopustila sebemenší stagnaci. Do svého semeniště zla vložila především materiál středního tempa. Nelze však hovořit o prachobyčejné šlapanici, která se běžně používá jako výplň tam, kde schází nápad. Na „Rise from the Void“ lze obdivovat především ta charakteristická místa nasycená zvrácenou energií, díky kterým se proslavila nejenom Horna s Azaghal.
Fini natočili desku, která velmi silně zastává kořeny černého kovu, jak jsem již dříve zmínil, nebáli se však přidat špetku svého osobitého koření, jenž tomu teprve nasazuje tu pravou korunku. Na albu se nachází také několik ráznějších, zběsilejších skladeb připomínající pravou severskou vánici. Na druhou stranu se zde nachází i skladby velmi pomalého ražení. Kupodivu musím říct, že i velmi pomalé skladby mají opravdový náboj. Nejdříve má člověk pocit, že se chlapi hledají a za pomalé skladby se snaží schovat svou neobratnost, což lze po poslechu celého alba jednoznačně vyloučit. Potom, co se s deskou mnohem lépe seznámíte, seznáte, že pomalé pasáže jsou nepříjemně hutné a jedovaté. Velmi lehce se v nich ztratíte. Za krátkou chvíli jste zhnuseni (v dobrém slova smyslu) a kyslík pomalu dochází…
Hřbitovní nálada postupuje k dalšímu a dalšímu záseku a já si začínám všímat, že doplňující vokál, který mě dříve tak otravoval, mi najednou začíná lahodit. Hlavní vokalista Domnul Cadavru je totiž se svým krkavčím vokálem čas od času doprovázen záhrobním growlingem.
Musí se nechat, že „Rise from the Void“ má vzhledem ke svému obsahu a zaměření i velice vydařený zvuk.
Nahrávku jako takovou lze hodnotit velmi kladně. Přikloníme-li se ještě k tomu, že žádný z hudebníků nikdy nepůsobil v žádné jiné kapele a dnes se bavíme o naprosté prvotině, můžeme být naprosto spokojeni.
Pokud jste i vy oddání pravověrnému black metalu s příchutí severu, můžu vám toto „menu“ výrazně doporučit.
