Když jsem byl oslovený vydavatelstvím Sun & Moon Records, zdali bych neměl zájem o promo nahrávku a následné zrecenzování italské smečky CHELMNO, váhal jsem. Vzpomněl jsem si na italské kapely typu Aborym, Nefarium nebo Tundra a napadlo mě, že všechny tři jsou svým způsobem geniální a zároveň absolutně jinde. Rozmanitost mě dosti přitahovala… Po dlouhém rozvažování jsem tedy přikývnul a začal doufat, že se dočkám podobné dokonalosti, jakou předvedli před několika týdny Nefarium… Nebudu nikoho napínat, „Horizont of Events“ dorazila a při prvním kontaktu jsem zažil neskutečný šok! Potom, co odezněly poslední „zvuky“ intra, se z přehrávače vysypal neskutečně hrubý a surový underground toho nejčernějšího zrna.
Na jednu stranu obrovské překvapení, že se ve světě najdou kapely, které jsou ještě schopny produkovat takový chlív a na druhou, že stále existují pravověrná vydavatelství, která jsou ochotna podobné nahrávky vydávat.
Snad největším problémem „Horizont of Events“ je překousnout tu zvukovou zabržděnost. Neotesanost a neuhlazenost, nic, jen zvukový chaos. Nicméně ve chvíli, kdy si člověk přivykne na dost nepříjemný způsob vyznění jednotlivých nástrojů a vytvoří si způsob, pomocí něhož začne jednotlivé hudební linky skládat dohromady a vytvářet si tak jakýsi hudební zážitek, je vyhráno. Chelmno se sice zpočátku tvářilo dost neprostupně a opravdu byly doby, kdy jsem řekl NE, tohle prostě nejde doposlouchat. Nakonec se však ukázalo, že není černá jako černá a nahrávka má i pár pozitivních momentů. Snad se ve mně objevila má slabost pro underground, kdo ví. Důležité je, že jsem se s CHELMNO sžil a začal nabývat pocitu, že nahrávka má co do sebe a kytary zní přesně tak true, jako jsem kdysi ctil a obdivoval. Takovýmto způsobem přece musejí zákonitě znít snad všechny demonahrávky každé druhé podzemní kapely (říkal jsem si v duchu) - v tom je však také zakopaný pes. Posluchač už nechce stále dokola ty stejné riffy, ten stejný pohled na věc, tupa-tupa tempo a zlý pohled.
Tohle už v dnešní době nestačí, alespoň ne na téhle úrovni. Dnešní doba si vyžaduje perfekcionalismus a vysokou hráčskou úroveň společně s tvůrčí originalitou.
„Horizont of Events“ bohužel nevykazuje nic z toho, ba naopak. Někdy se dá nepovedená nahrávka lehce zkreslit a zastínit podařeným a zajímavým vokálem. Ten se však bohužel také nedostavuje a vokalista Ferghus tak připomíná spíše zdechajícího psa topícího se ve vlastních výkalech.
Nechci, aby to vypadalo, že zatracuji underground nebo snad plivu na kapelu samotnou, ale zastávám názor, že i podzemí musí mít své kvality.
CHELMNO lze snad doporučit jen těm, kteří jsou zastánci tisíckrát převařené vody a béčkových nahrávek… Je mezi vámi někdo podobný?
K recenzi poskytl: Sun & Moon Records
