1. Vaše kapela má v současné době těsně po vydání nového alba a zároveň je před turné k jeho propagaci. Máte toho teď kolem všeho zřejmě více než dost. Mě by ale spíše zajímalo, jak jste strávili čas, který uběhl mezi vydáním dvou dlouhohrajících desek VULTURE INDUSTRIES?

Nejprve jsme se zabývali propagací prvního alba “The Dystopia Journals”, snažili jsme se vytvořit pevný základ, aby se kapela mohla pohodlně vyvíjet. Jeli jsme čtyři různě veliká turné s kapelami jako Taake, Dark Fortress, Helheim, Cor Scorpii nebo Atrox. Zážitek to byl skvělý a mimo jiné jsme měli možnost navštívit i vaši nádherou zemi. Následující období jsme uvažovali nad tím, jakým směrem se chceme s novou deskou ubírat. Nechtěli jsme, aby další album bylo stejné, a proto jsme trávili mnoho času vymýšlením, jakým směrem se nová deska bude vyvíjet.

2. Na promo stránce k „The Malefactor's Bloody Register“ mimo jiné píšete, že prvotina „The Dystopia Journals“ byla velice úspěšnou jak u kritiky, tak fanoušků. S čím jste do toho před jejím vydáním šli? Jaké byly vaše představy o protlačení se do evropského/světového podvědomí metalové komunity? A v neposlední řadě - vyplnily se?

Zpětná vazba je zatím velice dobrá. V rámci našich možností jsme vydali co nejkvalitnější album, na které můžeme být s klidem pyšní. Mám za to, že jsme v našem snažení uspěli a zdá se, že většina lidí by souhlasila. Je možné, že se v budoucnu naše tvorba ještě zlepší, což je právě podstata rozvoje. Všiml jsem si, že pár fanoušků a kritiků stále upřednostňuje první album, ale je to logický důsledek vývinu kapely.

3. Nyní ale žijete především horkou novinkou. Moc dobře si pamatuju, jak snad každý přirovnával VI k Arcturus. Bude tohle srovnání nasnadě i nadále? Jinými slovy, kam jste se rozhodli „The Malefactor's Bloody Register“ hudebně posunout?

Můj hlas je podobný hlasu jejich prvního zpěváka a navíc v rámci stejného žánru. Stále mám ale pocit, že tyto podobnosti mají tendenci být nadhodnocené, povrchní a neberou ohled na vlastní podstatu hudby.
Skládáme velice intuitivně, impulsivně, v podstatě na základě momentální inspirace a nálady. Na “The Malefactor’s Bloody Register” tedy nešlo ani o záměr nějak naši hudbu směřovat, ale o tvůrčí proces, díky kterému album vzniklo tak, jak vzniklo.

4. Osobně mám pocit, že VI v roce 2010 jsou progresivnější kapelou. Souhlasíš s tím, že jste nyní použili více komplikované skladatelské postupy a zároveň tak trochu rezignovali na jakousi hitovost debutu?

Nesouhlasím s tím, že by nové album už nebylo tak poutavé, spousta prvků v něm stále zůstává. Nová deska je jen komplexnější a více rozvrstvená. Je zde více prostoru pro detaily, díky kterým je zaposlouchání se obtížnější. Na „The Dystopia Journals“ byly hlavní linie hudby mnohem více dominantní s upozaděnými detaily, kdežto na „The Malefactor’s Bloody Register“ je textura vidět na první pohled.
Stále se zaměřujeme na tvorbu kvalitní hudby. Nemá smysl tvořit hudbu přehnaně složitou jen kvůli tomu, aby byla složitá. Hudba je k poslechu, nejde o sport.

5. Album jste opět nahrávali a mixovali ve studiu Conclave & Earshot v Bergenu, čímž dáváte jasně najevo, že jste s těmito prostory spokojeni. Stejně tak ses opět ujal kompletní produkce. Je pro tebe a VI lepší, když si do těchto věcí nenecháte nikým kecat?

S procesem nahrávaní jsme velmi spokojeni. Studio je blízko, má vybavení, které potřebujeme, a pro dosažení chtěných výsledků tu máme přesně tolik času, kolik potřebujeme. Dokonce se kolem pohybuje i pár kvalitních uší, je zde totiž několik lidí z Enslaved, kteří společně se mnou a Ivarem (Enslaved) vedou studio a svou kancelář mají na konci chodby. Takže když se na něčem zasekneme, vždy od někoho dostaneme kompetentní názor. Jak to bude s následujícím albem ale ještě ale nevíme. Zda vše uděláme jako dosud, nebo budeme spolupracovat s externím producentem, je otázkou.


6. Co jsi z tohoto pohledu oproti debutové nahrávce změnil? Kam jsi celkově se studiovou produkcí „The Malefactor's Bloody Register“ mířil?

Od debutu jsou to už tři roky, a to není úplně málo. Tři z nás (já a Oyvind, který odešel) jsme se stali rodiči. Mnohé jsme se naučili a změnili se jako lidé. A právě rozdíly v hudbě na prvním a druhém CD tyto změny odrážejí.
Na „Malefactor’s Bloody Register“ jsme chtěli dynamický, zároveň ale ohromující zvuk. Proto jsme museli přemýšlet jinak, hlavně v ohledu bicích a kytar. Nechtěli jsme použít obvyklé triggery, ale museli jsme využít některé z jejich výhod pro rychlejší části. To vyřešila kombinace bicích a samplů. Zachovalo to živočišný zvuk bicích, ale dodalo i kýženou údernost.
U kytar jsme použili šest různých kombinací zesilovačů a boxů k dosažení ideální velikosti, čistoty a spektra zvuků, které jsme potřebovali.
Basu tvořily tři různé linky. U první šlo o obyčejný DI signál, druhá linka byla silně zkreslená přes malý zesilovač, a poslední bylo přes dobře znějící basové kombo fungující jako základ zvuku. Díky tomu jsme dosáhli plného hlasitého zvuku, který ale stále dobře zapadá do zbytku hudby.
Při zpěvu jsem se zkrátka nechal unést a tvořil jsem tak, jak jsem cítil, že je potřeba. A to vyústilo v širší škálu využití vokálů. Bylo to zábavné, protože jsem tím získal nové výzvy. Ostatní kluci své hlasové dovednosti od roku 2007 také zlepšili, takže jsem je do doprovodných vokálů zařadil mnohem více než minule.

7. A kdybys měl masterovat a mixovat „The Dystopia Journals“ až letos, změnil bys něco?

Pravděpodobně bychom hodně věcí udělali jinak, protože už zas nejsme stejní, jako když jsme nahrávali „The Dystopia Journals“ v letech 2006/2007. To neznamená, že bych snad s „The Dystopia Journals“ nebyl spokojen. Z mého pohledu je totiž album dokument zachycující určité období života umělce, takže vlastně přemítání nad tím, co by kdo udělal jinak, nemá smysl. Album je takové, jaké je. Člověk musí stále koukat dopředu a svou energii využívat na to, co přijde.

8. V této souvislosti mě napadá ještě jedna věc. Hodně se poslední dobou diskutuje tzv. Loudness war, která podle mnohých fanoušků postihla mimo jiných především švédské black metalové legendy Dark Funeral, Setherial a Marduk. Jaký máš na tuto problematiku názor ty? A jakou roli v tom podle tebe hraje nátlak vydavatele?

Loudness war bezpochyby probíhá, přičemž se tu jedná o standard pro dobrý zvuk, protože jej můžete slyšet v rádiu/TV/kdekoli. A to skutečně ovlivňuje dynamický potenciál hudby a spousta propracovanosti zkrátka mizí. Ale my se nepohybujeme v žánru, který by byl nějak mohutně ovlivněn mainstreamovou rádiovou hudbou, a o příkladech, které jsi zmínil ty, vlastně nic nevím, protože jsem výše zmíněné kapely neslyšel už velice dlouho. Viděl jsem ale příklady metalových nahrávek, které tak byly komprimované - dle mého názoru až zničené. Poslední album Metallicy je příklad, který stojí za zmínku. I když si vlastně nemyslím, že by to album mělo příliš “klasický” potenciál.

9. Ty se angažuješ i v rámci labelu Dark Essence Records. Jaké nároky máte na svoje interprety vy? Musí kapela při nahrávání a následné produkci akceptovat nějaké vaše požadavky, nebo jí necháváte naprosto volné ruce?

Kapely se rozhodují samy. Nemám v popisu práce jakkoli diktovat, jaký výraz by si měly vybrat. Ale když se mi něco nelíbí, řeknu to.

10. Je to již čtyři roky, co vyšlo poslední EP Black Hole Generator. Vydali jste prohlášení, kde jste informovali o práci na novém albu, ale zdá se mi, že vše jaksi utichlo. Jaký je tedy současný status kapely – aktivní/nečinná? Dočkáme se někdy nového materiálu?

Hlavní důraz dávám na VULTURE INDUSTRIES a pár posledních let jsem byl docela zaneprázdněn. Black Hole Generator proto chvíli ležel ladem. Nepracovalo se na něm i díky tomu, že jsme tam jen dva členové a já se zabývám vším psaním. Nakonec jsme si ale loni pro Black Hole Generator našli trochu volného času a pracovali jsme na dlouhohrajícím albu. Teď už jen dokončit basovou linku, vokál a mix. Nakonec to vyjde, ale netroufám si říct kdy.


11. Pojďme se nyní vrátit k VI. Vím, že textová složka je u vás hodně důležitou věcí. Jakou problematiku jste se rozhodli tématicky zpracovat na „The Malefactor's Bloody Register“ a kde jste tentokráte čerpali inspiraci?

Texty jsou pro mě důležité a zároveň i velmi osobní. Nejsou o mně, ale přesto cítím, že v nich nechávám velkou část sebe. Vyžadují mnoho práce, protože bych do VULTURE INDUSTRIES nikdy nepoužil texty, se kterými bych nebyl spokojen. Pokud nemám pocit, že by se nedokázaly ospravedlnit i mimo rámec hudby, vůbec by nestály za plýtvání inkoustu. Tématem „The Malefactor’s Bloody Register“ je lidskost viděna právním systémem. Je to o tom, jací jsme a jak se k sobě navzájem chováme.
Hlavními zdroji inspirace jsou pro mě knihy, filmy, hudba a vlastně všechno kolem mě. Dobrým tvůrčím podnětem je pro mě chůze. Můj mobilní telefon je vždy plný nápadů, které jsem nahrál při chůzi z místa na místo.

12. Zanedlouho vyrazíte na evropské turné společně s kapelami Taake, Helheim a Sulphur. V rámci něho po dvou letech vystoupíte i v Plzni. Minule jsi na blogu tenhle koncert velice chválil. Jak se do města piva těšíš letos?

Do Plzně se velice těšíme. Je to jedno z našich oblíbených míst pro koncertování a při minulém vystoupení jsme si zde udělali mnoho dobrých přátel. Musím dodat, že tu máte velmi dobré pivo a guláš.

13. Máte v rámci živých vystoupení připravenou nějakou speciální choreografii odlišnou od vaší poslední návštěvy?

Letos předvedeme show s novými i starými písněmi. Bude to ale více spontánní než choreografické. Každopádně můžu ale slíbit větší dramatičnost a intenzivnost.

14. Jak moc je pro tebe důležité dělat kromě kvalitní hudby na koncertech i show? Získává u tebe taková kapela body, i když jsi v roli diváka?

Je pro nás velmi důležitě na koncertě vydat vše. Vizuální stránka odráží naší hudbu. Proto používáme kostýmy, divadelní prvky a rekvizity, abychom navodili maniakální atmosféru hudby i textů. Když se vám dostane kombinace všech těchto prvků a dobré komunikace mezi jevištěm a hledištěm, máte možnost dostat se tam, kde je koncert víc než součet jeho částí.

15. To je ode mě pro tuto chvíli vše. Rád bych za celou redakci a snad i za naše čtenáře popřál VULTURE INDUSTRIES vydařenou odezvu na nový materiál a také naplněné sály nadcházejícího turné. Uvidíme se v Plzni!

Díky! Těším se na vás!