Když jsem psal o Blasphemy ve svém prvním příspěvku do sekce Relics, bylo mi jasné, že dříve nebo později se poohlédnu i po kanadských CONQUEROR, kteří vzešli z popela death metalových Cremation (kde James Read působil jako bubeník) a Domini Inferi – kapely Ryana Förstera. Jejich jediné dlouhohrající album „War.Cult.Supremacy“ přebralo vyznění „Fallen Angel of Doom“ a pořádně přiložilo pod kotlem! Výsledkem je ohromně extrémní, ne-li nejextrémnější metalové album. Nejste-li s vyzněním kapel vycházejících z Blasphemy vůbec seznámeni, ani tohle album nezkoušejte, neboť jedinou věcí, kterou pravděpodobně budete vnímat, je rachot kytary, tlukot bicích a polo-hysterický řev. „War.Cult.Supremacy“ je velice nepřátelsky naladěno vůči všem moderním hodnotám v metalu. Násilí a agrese jsou zde ostrouhány na kost, a zatímco i u těch nejkanálnějších kultů staré školy se občas chytlavé melodie najdou, tady není nic! Těch několik zapamatovatelných momentů tvoří hlavně zvláštní a úderná rytmika Jamese Reada, společně s několika zajímavými zvukovými efekty, které občas hudbu doprovázejí, viz ve skladbě „Kingdom Against Kingdom“ nebo předělávce „The Curse“.
Přece jen je docela škoda slabší a nevyrovnané produkce, protože CONQUEROR dobré riffy měli. Stojí to sice mnoho soustředění a opravdu hlasitý poslech, ale jsem si na 90% jistý, že „War.Cult.Supremacy“ nestojí na vycpávce a generických, z poloviny vykradených riffech. Což už se nedá říct o většině dnešních „war-metalových“ kopírek, haha. Občas se nemůžu ubránit myšlence, jak by tohle album znělo třeba se zvukem posledních Behemoth, ehm…
„War.Cult.Supremacy“ vskutku představuje pomyslný vrcholek toho, jak extrémní umí metalová hudba být, bez toho, aby účelně spadala do žánru noise. O to více zamrzí rozpad kapely, zvláště po tvrzeních, že nevydaný materiál CONQUEROR měl být ještě o kus šílenější. Doporučuji se porozhlédnout po EP spřízněných Revenge, zvaném „Superion.Command.Destroy.“, kde se objevuje skladba „Superion Revenge“. Ta byla stvořená právě pro další album CONQUEROR, jež nikdy nevyšlo a osobně tuto skladbu považuji za jednu z nejnásilnějších a nejbestiálnějších věcí, co jsem kdy slyšel.
Říká se, že nikdy neříkej nikdy, avšak možnost obnovení CONQUEROR je vskutku mizivá. J. Read má Revenge a propůjčil svůj unikátní bubenický styl kapelám jako Axis of Advance, Kerasphorus, Arkhon Infaustus a čerstvě také Blood Revolt. R. Förster účinkuje v legendárních Blasphemy, zaznamenal jsem zmínku o možném obnovení Domini Inferi a občas přispěje pár riffy, či přímo celou skladbou, spřízněným kapelám jako jsou Black Witchery nebo Diocletian. Je škoda, že jsme se nedočkali více nahrávek než dvou demáčů, splitu s Black Witchery a nyní recenzovaného alba. Jsem si jistý, že by CONQUEROR stvořili něco opravdu neuvěřitelného. A co teprve, kdyby někdy došlo k živému vystoupení! Po takovém pomyslném koncertu CONQUEROR (který se nikdy neuskutečnil a neuskuteční) by byl počet zraněných nepochybně vysoký.
P.S.: Nedávno vyšlo 2CD kompletující veškerý vydaný materiál CONQUEROR a brzy také vyjde kovový box obsahující ten samý materiál na LP.
