Heslo, které se objevuje na přední straně přebalu desky, trefně vystihuje podstatu hudebního obsahu. Mohl bych napsat, že deska kloubí agresi a energii debutu s děsivě nepříjemnou atmosférou skladeb jako „Path of Twisted Light“ z „Ashes of Angels“. Bylo by to jednoduché, avšak srovnáte-li „III“ s předchozími alby, zarazí vás podstatný rozdíl ve vyznění a přístupu vůbec. Rozhodně největším plusem desky je její atmosféra. Při prvním poslechu jsem byl doslova přikován k židli, zmatený a překvapený. Většinu hrací doby jsem tedy strávil civěním do zdi a vnímáním aury. Nahrávka bývá často označována za klaustrofobickou, což docela sedí. Touto nepříjemnou fobií naštěstí netrpím, spíše naopak, ale ten pocit vkrádající se úzkosti a neklidu jsem při poslechu „III“ jasně cítil. A musím vám říct ještě jedno. Ten nehorázně narušený riff v druhé skladbě slyšet prostě MUSÍTE (jsem si jistý, že poznáte, který mám na mysli). Samozřejmě, že se nejedná o jediný výrazný moment na desce…
Do třetice všeho dobré a zlého se AOSOTH konečně podařilo namíchat dokonalou produkci – špinavou i agresivní, ale čitelnou a docela originální. V hudbě je ukryta spousta příjemných detailů, BST si dal obzvlášť záležet s vrstvením kytarových motivů. Pomalé i rychlé části mají svůj důraz, a i přesto, že atmosférická stránka alba převažuje, není to na úkor agresivity a záživnosti. I když musím přiznat, že po velkém počtu poslechů začíná můj zájem mírně uvadat… Čas teprve ukáže, nakolik je deska kvalitní. A jsem rovněž zvědavý, jak nové skladby vyzní naživo.
Myslím si, že vše zásadní jsem již napsal. Mohl bych se pitvat v každé skladbě zvlášť a možná by mě to i bavilo, ale tak dlouhou recenzi by nikdo nečetl. Zkrátka řečeno, „III“ je nejlepším albem AOSOTH a rozhodně bude patřit k těm zajímavějším nahrávkám letošního roku.
Poznámka č. 1: Všimněte si, prosím, že se v recenzi neobjevuje ani jedno srovnání s Antaeus (to má svůj důvod).
Poznámka č. 2: Není obvyklé v recenzi hovořit o stahování, avšak musím vás varovat, že pokud se rozhodnete pro stažení alba, existuje velká možnost, že narazíte na extrémně nekvalitní rip, jenž na internetu koluje – ten vám dost možná poslech znepříjemní, či přímo znechutí. Vyhněte se mu anebo si prostě kupte originál!
K recenzi poskytl: Agonia Records
