Netrvalo to ani rok a mé druhé ohlédnutí za slovensko-francouzským projektem OCCULTO MORTUALIA je zde. Snad jen pro připomenutí, abyste nemuseli vyhledávat minulou recenzi na kazetu „Niger Templum“, zopakuji, že za hudbou stojí Larua-ov-Mort a vokály obstarává Kaltemtal, který je známý svým působením ve Warmarch a nedávno také hostováním na posledních kazetových titulech Evil. Nebudeme se však dále zdržovat, nová kazeta „The Curse of the Upir“ nabízí něco přes patnáct minut rituální plochy, jež skrývá více než „pouhý poslech“ může představit. Opět, tak jako minule, je hudba OCCULTO MORTUALIA velice minimalisticky založená. Základ tvoří akustická kytara, klávesy, velice jemné perkuse a vokál. Vše začíná jedinou melodickou linkou, v první části mají hlavní slovo klávesy, v té druhé kytara, na ně postupně navazují další vrstvy zvuku. „Niger Templum“ sice je meditativní nahrávka, avšak v porovnání s „The Curse of the Upir“ zní téměř agresivně. Všechny prvky „Upíra“ se dostávají na povrch pomalu, velice uvolněně a v klidu - napadá mě paralela k vlnám. A přesto, že nahrávka nikdy nenaruší své klidné tempo, mnoho momentů je jakoby intenzivních. Zvláště závěr skladby si rád představuji v black metalové podobě – nedělá mi nejmenší potíže si v hlavě ponechat Kaltemtalův vokál, melodické linky si představit zahrané elektrickými kytarami a navrch si domyslet rychlejší rytmiku. A abychom u toho black metalu zůstali, hlavně klávesová část „The Curse of the Upir“ mi připomíná skladbu „Through the Deathwomb Daath (Ero Sicut Satanas!)“ od norských Black Majesty.
Nevím nakolik „vážně“ přistupujete k poslechu muziky, ale jistě mi dáte za pravdu, že některá hudba doslova vyžaduje poslech za určitých podmínek. OCCULTO MORTUALIA bych si za slunečného dne asi jen tak nepustil, upřednostňuji spíše noční, či ještě lépe večerní poslech, kdy mám šanci zapojit do zážitku všech 6 smyslů (počet myslím vážně). Nahrávka vzbuzuje určitou úzkost (ne zrovna nepříjemnou) a skvěle uvolňuje mysl (ani nevíte, jak lehce se mi tyhle řádky píšou). Ne, že by „The Curse of the Upir“ byla příjemná a hezká nahrávka – ale rozhodně se příjemně poslouchá a zajímavě působí na… nazvěme to podvědomím.

Nahrávku doporučuji těm, co vyhledávají tzv. „black metalový pocit“ (jak to Vindsval z Blut Aus Nord skvěle nazval) a zároveň by jej chtěli zažít v trochu jiném provedení, to vše podpořeno zajímavým balením, jeho pachem a dalšími „překvapeními“…
K recenzi poskytl: Kaltemtal (Occulto Mortualia)




