1. Zdravím do Německa. Když můj kolega nedávno dělal rozhovor s Vindsvalem z Blut aus Nord, sdělil nám, že se už několik dnů nemůže odtrhnout od poslechu tvého alba „E x | I s t“. Je to pro tebe překvapení a jsi nějak tímto faktem potěšen? Jsi ve spojení s některými kapelami, které mají pod křídly Debemur Morti?
Zdravím do České republiky.
Vindsval se zmínil? Pokud ano, tak to je skvělé ohodnocení mé hudby a jsem za to rád, neboť je to komentář člověka, který rozhodně má s tímto žánrem zkušenosti. Mám také rád jeho vyznění a vlastním několik alb Blut Aus Nord. Současné album „777 sect(s)“ je skvělým úspěchem, alespoň podle toho, co jsem slyšel. Brzy si jej pořídím.
Ne, nejsem v kontaktu s ostatními kapelami, které vydává DMP. Ve skutečnosti nejsem v kontaktu s žádnou kapelou. Tohle docela dobře poukazuje na odloučenost INFESTUS, co myslíš? Opravdu nejsem ten typ člověka ze scény.
2. Když jsem slyšel v roce 2008 album „Chroniken des Ablebens“, byl jsem docela mile překvapen, jak zní. Žádná umělost ani kýčovitost, vše velmi upřímné a jasně dané. Pracovali jste ale v té době ještě ve dvou, mám pravdu? Jaké to bylo nyní, když jsi na vše byl sám?
Ano, na „Chronikem Des Ablebens“ jsme pracovali oba. Dagon se soustředil na vokály a částečně i texty, zatímco já byl odpovědný za veškeré kompozice, nahrávání nástrojů a mix. Takže s „E x | I s t“ se změnila jedna věc - jsem nyní také zodpovědný za vokály. Dagon se během tvůrčího procesu „E x | I s t“ od INFESTUS pomalu odpoutával, zatímco já se dostával hlouběji, především vymýšlením konceptu, který pocházel možná až z přílišné hloubky mé duše. Neměli jsme ani možnost zkoušet, zkrátka kvůli nedostatku hudebníků. Takže v roce 2010 jsme se rozhodli, že budu pokračovat sám. Pokud však srovnávám tyhle dvě alba, zvuk E x | I s t“ není tolik syrový, ale je neméně upřímný a ujasněný. Chtěl jsem albu dát čistější zvukový kabát. V tom jsem uspěl.
3. Avšak neslyšel jsem tvé úplně první tituly – demo „Of Ancient Splendour“ a debut „Worshipping the Times of Old“. Jak bys je popsal dnes? A opět, jak vidíš rozdíl mezi INFESTUS tehdy a dnes?
První tituly INFESTUS ukazují podle mě jinou kapelu. Snažili jsme se najít svůj styl. Už tehdy jsem se účastnil psaní skladeb, ale chtěl jsem svůj přinos omezit. Když se kreativita Harbartha utlumila, postupně jsem tvorbu skladeb přejal, avšak ty nejlepší riffy jsem si nechával pro sebe, s cílem je použít pro svůj sólo-projekt. Ale nikdy jsem je nevyužil. Na splitu s Lost Life jsem napsal skoro vše sám. S Harbarthovým odchodem v roce 2006 jsem se rozhodl prolomit hranice a dát INFESTUS vše, co jsem mohl nabídnout. Se mnou a Dagonem, jakožto představiteli kapely, se bytost INFESTUS změnila v to, co měla vždy být. Personifikace popření života, protispolečenská a temná ideologie svých smrtelných částí. „Chronikem des Ablebens“ bylo podle mě prvním skutečným albem INFESTUS. Vyprávělo o dlouho očekávaném momentu umírání prodlouženém na délku alba, podtrhujíc emoce, které se na tento proces pojí a představují velice misantropický přístup popírající sám život. Konečně s „E x | I s t“ jsem stvořil album, které je nejvíce mysl-devastujícím uměním, jež jsem zatím stvořil a které vzešlo ze zkušeností, kterými by si nikdo nechtěl projít dobrovolně.
Dnes to tudíž vypadá, že INFESTUS je ve své nejreprezentativnější formě. Rozdíl je jasný - všechny ty roky byly nutné, abychom došli k tomuto bodu v historii kapely. Ten představuje vrcholek své evoluce, která čerpá ze samoty.
4. Ačkoli se o hudbu stále staráš pouze ty, přijde mi, že jsi něco na svém přístupu změnil, hlavně co se bicích týče. Ty jsou na „E x | I s t“ docela dost jiné, řekl bych; mnohem agresivnější a zběsilejší. Šel jsi do tvorby „E x | I s t“ s úmyslem, že stvoříš desku, která bude kráčet v docela jiných sférách, než tomu bylo kdykoli předtím?
Myslím si, že bicí na novém album jsou mnohem rozmanitější a agresivnější, ale ve srovnání s předchozím albem se častěji pohybují v pomalých tempech.
Ano, znal jsem cestu, kterou jsem s „E x | I s t“ měl v plánu urazit. Chtěl jsem do tvorby přinést nové nápady, lehce odbočit od klasických způsobů black metalu a vtisknout albu osobnější charakter s ještě atmosféričtějším, dualistickým přístupem. To bylo důležité, protože nový koncept, který jsem měl na mysli po dobu tvorby tohoto díla, si to vyžadoval. „Chronikem Des Ablebens“ je opravdu děsivé album, jež ti nedá téměř ani chvilku na oddych od svého agresivního, život-popírajícího a lehce atmosférického charakteru. Ale „E x | I s t“ má více dualistické pozadí, reaguje na pulsující povahu opakovaně vznikající rozvětvené schizofrenie, na fenomény narušené identity. Kromě toho jsem chtěl, aby album skutečně „dýchalo“, nebo lépe řečeno, aby bylo samotným dechem jedince spoutaného šílenstvím. Šílenstvím, které se stupňuje a klesá podle hladiny emocí.
5. Zároveň mi ale přijde, že se snažíš do své hudby procpat i řádnou porci atmosféry a nejen servírovat agresivní muziku. Tyto momenty dle mě prostupují i minulé album. Dá se tedy mluvit o nějakém úmyslu či o pouze o přirozeném způsobu, kterým hudbu skládáš? Bereš si z něčeho určitého inspiraci, nebo jsi tvor, který se snaží čerpat výhradně z vlastní hlavy?
Spojení agrese s atmosférou a beznadějí je hlavním znakem mé hudby. Mým cílem není tvořit hudbu, aby takto zněla, je to logické vyústění interakce mé osobnosti s uměním tvorby hudby. Když píši skladbu, jsem buď ve stavu, který si skládání doslova vyžaduje, nebo se do něj uvedu sám. Tvorba takového druhu temného umění, které mi dává možnost vyvést vnitřní ničivé síly, je pro jistou rovnováhu mého života nepostradatelná. Zvláště pro nové album jsem čerpal z velice zničujících zážitků, které mě kdysi dotlačily na pokraj šílenství. Při skládání jsem vždy setrval u jediné skladby do té doby, než jsem ji dokončil. Takto jsem si také vytvořil mezi mnou a skladbou hluboké emocionální pouto, které jistě přetrvá dobu svého stvoření. Dnes, když si album poslechnu, tak doslova roztrhá moji duši na cáry. Taková by měla hudba být!
Zdrojem inspirace je má mysl a mé zkušenosti se samotným životem a vší jeho temnotou, která se nás snaží ulovit; někdy pomalu, ale neúnavně, jindy nepředvídatelně, se zničujícími důsledky pro život.
6. Největším kladem „E x | I s t“ je to, že zní docela originálně. Vskutku svojské album. Myslíš, že se ti podařilo stvořit něco unikátního a máš už představu, kam bys mohl vyznění INFESTUS dotáhnout příště?
Díky. Ano, myslím si, že další album bude stejně unikátní, jako je tohle. Současné album poslouží jako základ a to další bude usilovat o novou inspiraci jak v hudební, tak konceptuální rovině, přinejmenším zůstane stejně temné a dech-beroucí jako E x | I s t“. Ale ještě nějakou dobu potrvá, než nové album INFESTUS vznikne.
7. Jednu, dvě věci, které činí INFESTUS podobné s jinými kapelami, bych přeci jen našel. Je to hlavně atmosféra, která mi občas připomene díla kapel jako Glorior Belli („Manifesting the Raging Beast“), Funeral Mist („Salvation“), Deathspell Omega („Si Monumentum Requires, Circumspices“) a vůbec kapel tohoto ražení, na kterých zanechal Tore „Necromorbus“ Stjerna svou stopu. Souhlasíš a cítíš jistou spojitost s těmito kapelami (ať už hudební, či ideologickou) anebo jsem úplně mimo?
Znám alba, o kterých mluvíš. A nemám pocit, že by atmosféra mojí desky byla podobná některé ze zmíněných desek. Ale rozhodně nejsem vhodný člověk pro tuto otázku, protože já svoji hudbu vidím úplně jinak než kdokoliv jiný. Kvůli mé hluboké osobní zaujatosti nejsem schopný srovnávat. Ale z těch tří alb, které jsi vyjmenoval, mám hodně rád desky Deathspell Omega a Glorior Belli.
8. Zatím se mi nepodařilo pevně pochopit a uchopit myšlenku / koncept nového alba. Dokázal bys mi v tomto pomoci a povyprávět, o čem „E x | I s t“ pojednává, co je jeho hlavní náplní a hlavně co zobrazuje perfektní obal alba?
Konceptem je pojetí žíravé reality. Vypráví o hlubokých duševních křivdách, které když rozvíjí svou katastrofální moc, ženou jedince, pitváním jeho duše, do spárů šílenství. “E x | I s t” je elementární boj o přežití, vykresluje vnitřní zkušenosti, zatímco je stiženo psychickou nemocí. Člověk se stane svědkem její eskalace a převzetí moci, což pomalu vede ke zničení osobnosti, dokud nezbude nic než prázdná, vegetující schránka. V souladu s konceptem alba představuje vertikální čára v “E x | I s t” předěl mezi „ex“ a „ist“, které dohromady dávají „exist“. Čára rozděluje „Ex“ (německá předložka, označující, že již něco není), což představuje zážitky minulosti, od „Ist“ (německé synonymum pro přítomný čas), které symbolizuje současnost. Minulost, která obsahuje epizody opakující se schizofrenické poruchy osobnosti, bledne do současnosti, která představuje vystupňování nemoci. Což konečně vede k nevnímavému, katatonickému stavu. Je to slovo „exist“, které charakterizuje prázdnou, avšak fungující schránu a její nenávratně poškozenou osobnost.
Co se týče obalu, měl bys vědět, že malba existovala již dávno předtím, než byla použita pro album. Během hledání vhodného malíře jsem se snažil najít někoho, jehož umění pasuje k mému. Nechtěl jsem, aby práci odvedlo designerské studio. Chtěl jsem obraz se silným odhodláním, jež by bylo stejně zvrácené jako můj koncept. Umělecký kousek, který by pocházel ze stejně chmurných hlubin, jako pocházel ten můj. A když jsem poprvé viděl Ericovy malby, věděl jsem, že jsem našel, co jsem chtěl. Neptal jsem se ho na pozadí jeho maleb, protože jsem to pochopil pouhým pohledem. Malba na předním obalu perfektně sedí ke konceptu desky. Můžeš si ji vyložit jako vyobrazení dopadů katastrofální degenerace jedince. Životem zjizvená tvář s těma prázdnýma očima a hlavou explodující ze všech těch posledních existenčních zápasů, které byly vždy jeho součástí. Viděl jsem ten obraz a věděl jsem, že to MUSÍ být on.
9. Hudba „E x | I s t“ mi přijde být na vysoké technické úrovni. Jak dlouho už se věnuješ hraní na jednotlivé nástroje? Na který nástroj tě baví hrát nejvíce? Považuješ se za dobrého hudebníka?
Hraji na bicí už deset let a na kytaru přibližně sedm. Příliš necvičím, takže se nepovažuji za dobrého hudebníka, ale spíše za někoho s určitým darem. Nemůžu říct, který nástroj mám nejraději, protože se tolik liší. Řek bych, že je miluji stejně, jak precizní a ničivou sílu bicích, tak silně emotivní stránku strun.
10. Jak je to s tvými plány do budoucna? Přemýšlel jsi někdy nad tím, že bys z INFESTUS udělal plnohodnotnou kapelu, přibral nějaké členy a i koncertoval?
Ano, ve skutečnosti jsem přemýšlel nad přibráním několika koncertních členů a odehráním pár vybraných show. Ale abych byl upřímný, myslím, že tenhle druh hudby by měl být poslouchán o samotě, abys pochopil a vstoupil do úplného spektra desky. Dát hudbě šanci proniknout do mysli a nechat ji si s tebou dělat co chce. Co vlastně uvidíš, když navštívíš koncert? Většina lidí je opilá a ve skutečnosti ani hudbu neposlouchá (ať už to je třeba kvůli špatnému zvuku). Situace živých koncertů je pro mě většinou docela neuspokojivá. Jsou ale výjimky. Když se na to tak dívám, byl to důvod, proč INFESTUS přestali v roce 2006 hrát živě. Měl jsem po ruce hudebníky, ale nakonec jsem se rozhodl od toho odstoupit. Takže uvidíme, co se stane v budoucnu. Ale v plánu je samozřejmě další deska. A ta se do vás zažere jako “Ex | Ist” a snad i více, bude-li to možné. Avšak momentálně mě zaměstnávají jiné věci v životě.
11. Mimochodem, co ty si osobně myslíš o „one-man“ kapelách? Jsi totiž jeden z mála, který je schopen sám stvořit skvělé album. Spousta sólo kapela pouze slouží jako výmluva za neschopnost složit kloudné album.
Haha, úplně s tebou souhlasím. Většina sólových kapel zkrátka postrádá inspiraci nebo talent/dovednosti. Většinou od nich příliš neočekávám. Ale existuje pár výjimek. Další věc, kterou nemám na většině z nich rád, je, že často používají bicí automat. Podle mě tímto zvuk opravdu trpí. Pokud nejsou schopní hrát na všechny nástroje, tak si, doprdele, založte kapelu! To ve většině případů kvalitě prospěje. Ale existují kapely, které hrají určitý styl, kdy je automat správnou volbou a doslova tak podtrhuje nelidskou atmosféru jejich hudby.
12. Poslední dobou si spousta lidí stěžuje, že je black metal mrtvý a již nikdy nenabude své dřívější slávy… No, já s tímto nesouhlasím, zvláště pokud máme kapely jako Rebirth of Nefast, Otargos, Ascension nebo Teitanblood a samozřejmě také INFESTUS. Co si myslíš o současném black metalu? Sleduješ nové kapely anebo ti to je jedno?
Myslím, že by tito lidé měli dále zavírat oči a zůstat uvězněni ve svém stagnujícím hudebním vkusu. Není mi jich ani líto. Za posledních 8-10 let vyšla spousta skvělých nahrávek. Avšak ty již nenabudou té dřívější „slávy“, protože se jim podařilo setřást toto „prokletí“ a založit si svou vlastní úžasnou doménu, přinášejíc do hudby nové nápady, koncepty a pocity. Osobně rád zkoumám nové kapely, ať už ty experimentálnější nebo ty založené na tradičních kořenech. Ale co nemám rád na dnešní black metalové scéně, je, že se kapely snaží imitovat black metal 90-tých let a vzývat Satana každým druhým slovem. Tohle už je opravdu velice nudné.
13. Naneštěstí uniklo „E x | I s t“ na internet před stanoveným datem vydání. Je jasné, že se deska dříve či později na internetu objeví, ale dva měsíce před vydáním? To je docela svinský podraz podle mě… Myslíš, že to kapelu či vydavatelství nějak vážně poškodí?
Nevím. Samozřejmě to je problém zvláště pro label. Plno lidí dalo přednost stáhnutí, než aby čekali další dva měsíce. To je také důvod, proč se Void z Debemur Morti rozhodl album nabídnout již v březnu. Doufám, že se mu to alespoň trochu vyplatilo. Dnes je už dost náročné pro nevelká vydavatelství přežít, vzhledem k možnostem stahování, jež internet nabízí.
14. To je od nás vše. Díky ti mistrovské dílo, kterým „E x | I s t“ nepochybně je a taktéž za tvůj čas. Pokud máš pocit, že něco nebylo řečeno, či bys jen chtěl něco vzkázat našim čtenářům, jdi do toho. Měj se.
Díky za rozhovor.
Uvrhněte svou duši do bažiny devastace, jež toto album ztělesňuje, a ztraťte se v nekonečných hloubkách své hnijící mysli.
Život přeměněný v plytkou neexistenci, E x | I s t … desist
