Píše se rok 1995 a v sousedním Polsku vychází debutový počin industriálně laděného BM projektu MUSSORGSKI, který do té doby téměř nikdo nezná. Myslím, že ani samotní autoři nečekali, že se „In Harmony with the Universe“ dočká nějakého výrazného ohlasu. Jako většina nedoceněných nahrávek, i tento debut patří mezi alba, která se ztratila pod záplavou prachu, který rozvířily „profláklejší“ kapely dané doby. Není se tedy čemu divit, že kapela nedlouho po vydání upadá v tichosti k ledu a pozastavuje svou činnost. Nehodlám dlouze rozepisovat, jaká je to škoda, že si deska zaslouží více pozornosti, kvůli své nadčasovosti a originalitě. Hrstka lidí to moc dobře ví a zbytek se po ní možná nyní podívá. Vraťme se však do současnosti. V naprosté tichosti a klidu se MUSSORGSKI v roce 2009 vrací na scénu, což uniklo i mé pozornosti. O této skutečnosti jsem se dozvěděl až s vydání druhé desky „Chaos and Paranormal Divinity“. Khorzon se vrátil zpět z chladu a ticha vesmíru a na pomoc si přizval kolegu z kapely Arkona, který si říká Witchlord. Společně hodlají pokračovat v šíření svých chaosem nasáklých, destruktivních myšlenek. Jistě vás napadá, jak se projevila patnáctiletá pauza na hudbě MUSSORGSKI. Rozdíl je znatelný, leč těžko popsatelný. Člověk to prostě musí slyšet, aby doznal odpovědi. Na každého to navíc bude působit jinak. Odlišný přístup k tvorbě hudby se projeví i na odlišném vnímání samotného výsledku a hlavně i stavu, v jakém si nahrávku budete pouštět.
Is there any order for us?
Only questions without answers, only chaos inside us.
Paranormal divinity, no master, no God.
Chaos is one and only religion for us!
Každá z jednotlivých skladeb má svůj temný a nejistý příběh, který je dokonce doplněn o vlastní vizuální podobu, kterou si můžete mimo jiné prohlédnout i na MySpace kapely. Ale zpět k desce a hudbě. Nijak zvlášť jsem totiž hudební náplň nepřiblížil. Dokonce tak ani neučiním, neboť je to nadlidský úkol. Spíše bych se měl vrhnout k finálnímu verdiktu.

Závěr recenze se zdá být ještě složitější než samotná recenze a deska. Záměrně jsem „Chaos and Paranormal Divinity“ neohodnotil, neboť číslo nedokáže nijak vyjádřit dojmy a pocity, které z desky mám. Mísí se jak kladné, tak i negativní pocity. Nudu střídá údiv, zklamání je doprovázeno šílenstvím. Nepochopení atakuje inteligenci. Chaos vítězí! Toť vše…





