1. Zdravím Tě, pane! Je to téměř dva roky, co tě zpovídal můj kolega v souvislosti s kapelou Dead To This World. Dnes se však rozhovor bude týkat jen čistě tvé osoby. Pro začátek mi tedy řekni, jak se ti daří a čemu v současnosti věnuješ nejvíce úsilí.

Zdravím tě. Poslední týdny se soustřeďuji na nadcházející album Amok „Exodus Reversal Hex“, které mícháme v Bergenu. Což mimo jiné zahrnuje i bonusové skladby pro speciální vinylovou verzi debutového alba, které vyjde pod Nuclear War Now!. Kromě toho jsem si donedávna užíval i dovolenou. Je teplo a pro většinu je to nepohodlné.

2. Kapel, v kterých jsi působil nebo v současnosti působíš, je víc než dost a k nim se v průběhu rozhovoru dostaneme. Začal bych však obecně u tvé hudební kariéry. Mohl bys pěkně popořadě rozebrat období, kdy jsi poprvé uchopil hudební nástroj do rukou, až po dnešní den?

Oh, ty jo, musel být snad rok 1985, když jsem se začal učit hrát na kytaru. Bylo mi deset let a učili jsme se nějaké akordy ve škole. Samozřejmě z toho nic nevzniklo, ale o dva roky později jsem dostal svou první bicí sestavu, šlo o levný set Linko. Pět bubnů s hi-hatkou, ridem a rozbitým crashem. V roce 1988 jsme založili první kapelu se mnou za bicími. Hráli jsme převážně covery od AC/DC, Sepultury a nějaké věci od Slayer. Zkoušeli jsme pět dnů v týdnu po tři dlouhé roky, ale v roce 1991 jsme vyhodili vokalistu a změnili si jméno z Metal Heart na Enchanted. Tady jsem začal hrát na basu a staral se o vokály. Tehdy nás hodně bavil undergroundový death a thrash metal, takže jsme hráli covery Pungent Stench, Death atd. a kromě toho jsme začali zkoušet své vlastní riffy. Měli jsme bubeníka Paala, který v roce 1996 odešel, a tak jsem kromě basy a vokálu musel v devadesátém sedmém usednout zpět za bicí, když jsme nahrávali nevydaný 10‘. S výjimkou bubeníka jsme si jádro sestavy udrželi od 1988 do 1999, kdy se kapela rozpadla, neboť jsem byl osloven, abych se připojil k Immortal jako baskytarista. No, i když jsme se vlastně tak úplně nerozpadli. Od 1988 stále spolupracuji s Arvidem/Divra Xul-em na různých studiových projektech, takže možná něco uděláme, abychom tuto kapitolu jednou uzavřeli. Takže jsem od 99. hrál v Immortal na basu až do svého odchodu v 2002, kdy jsem začal se svou vlastní kapelou Dead To This World. Do dnešní doby jsem se hlavně staral o vokály a kytaru v DTTW a baskytaru v Necrophagia, Wurdulak a Amok. Aktuálně se věnuji už jen DTTW a Amok. Tohle je kratší verze.

3. Vyčerpávající... Teď už ale ke kapelám samotným. Netuším, která z kapel je pro tebe osobně nejpodstatnější, ale když začneme u Immortal, bezesporu tím nic nezkazíme, protože počítám s tím, že se stala tou nejzásadnější v tvém životě. U nesmrtelných synů norské temnoty jsi působil v jejich asi „nejlepším“ období. Alba „At the Heart of Winter“, „Damned in Black“ a „Sons of Northern Darkness“ patří k vrcholu Immortal. Zkus se tedy rozepsat o tomto jistě zajímavém období.

Nejvíce si cením svých ranných let od roku 1988 po 1999, protože jejich kouzlo by se dalo krájet, ale samozřejmě čas strávený v IMMORTAL na mě, jako na hudebníka, měl velký dopad. Najednou jsem hrál hlavní ligu a všechno se to stalo tak rychle, během nějakých tří týdnů. Abbatha jsem znal roky, ale nikdy mě nenapadlo, že by mě mohli oslovit, abych se připojil. Vyzkoušeli předtím pár lidí, ale nepovedlo se jim sehnat někoho, kdo by jim seděl v tom pravém slova smyslu. Každopádně byl čas vystoupit a čelit výzvě. Byl jsem hodně nervózní, vzpomínám si na první koncert v Belgii, v rámci tour s Benediction, Hades Almighty, God Dethroned a dalšími. A jako vrchol všeho, Abbatha ten den zastihla nějaká vážná ušní infekce, takže musel do nemocnice s těžkými bolestmi. Jakmile se vrátil, sdělil mi, že musíme vystoupení zrušit. Nakonec ještě usoudil, že bude nejlepší, když já (!!!) půjdu těm maniakům, co na nás už hodinu čekali, říct, že po tom všem vůbec nebudeme hrát! Naštěstí pro mě jsme odehráli zkrácený set, který jsme museli po 30ti minutách ukončit, když Abbath kvůli silným práškům už nemohl dál hrát.

Každopádně to bylo období života, kde jsem se hodně naučil o tom, jak to chodí, co se týče koncertování, organizace, merchandise, spolupráce s labely atd. Na konci svého působení v IMMORTAL jsem se staral o kompletní organizaci kapely a veškeré finance ohledně koncertů, festivalů a dalších nabídek. Byla to rušná doba, ale jsem velice rád, že jsem se o to mohl starat. I přesto, že jsem kapelu opustil, bych tu dobu v ní za nic nevyměnil.

4. Na těchto albech si se nejspíše i podílel coby skladatel. Jaký byl tedy tvůj přínos a jak všechny tři desky zpětně vidíš? Každá nahrávka má něco unikátního, každá z nich je výborná. Ale určitě máš favorita…

Co se skládání a vymýšlení týče, nepřispěl jsem vůbec ničím. Samozřejmě jsem měl své basové linky, ale to bylo vše. Na „Damned in Black“ jsem měl volnost v psaní basových partů, ale na „Sons of Northern Darkness“ to byla vše práce Abbatha. Nahrávání proběhlo tak rychle, že jsem ani neměl čas si jednotlivé skladby poslechnout. To se mi povedlo až ve studiu! Měl jsem sice k dispozici raw verzi nahrávek, takže jsem se na to mohl připravit, ale v té době byl strašný spěch a navíc jsem vyrazil do Švédska, takže bylo pozdě, abych něco napsal. Nakonec jsme se s Abbathem dohodli, že abychom dodrželi ten debilní plán, tak se o basu postará on. Já nahrál jen „One by One“ a zbytek je jeho práce. Myslím, že tohle ani nikdo neví, ale není důvod to držet v tajnosti. Tohle se v kapelách stává pořád. Hlavně u velkých labelů produkujících něco jako „Sons of Northern Darkness“. Takže s rukou na srdci mohu říct, že „Damned in Black“ si drží to speciální místo v mém srdci společně se skvělou cover verzí Mayhem, kterou jsme nahráli pro tributní desku „Originators of Northern Darkness“.


5. Jak se díváš na reunion kapely a jak se ti líbí „All Shall Fall“?

Všichni jsme věděli, že se vrátí. Stejně tak, jako jsem věděl, že potřebují pauzu. Všechno to koncertování a životní styl, který se s tím pojí, je nakonec začal drásat a kouzlo se vychýlilo. Všechno to bylo o penězích a ještě k tomu se po mém odchodu dali dohromady s nějakým namachrovaným německým managerem, který společně se Sarothem, tou švédskou kundou převlečenou za basáka, zarazili poslední hřebíček do rakve. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby to neudělali, byl by to konec IMMORTAL.

„All Shall Fall“ jsem si koupil hned, jak vyšlo, a skladby jsou skutečně silné. Je to IMMORTAL, jak ho známe a máme rádi. Je méně thrashový, což se mi líbí, ale abych byl upřímný, nejsem moc nadšený z té velké produkce. Myslím, že to, co Demonaz provedl s „March of the Norse“ měl udělat i s IMMORTAL. Takhle bych to rád viděl, a nebyla by to taková stagnace nebo já nevím co, prostě by to byl zvuk s pořádným pulzem a řádnou dynamikou. Tam vzniká to kouzlo. Kouzlo musí začít v jádru, skrze produkci směrem ven. Není to jen nátěr!

6. Z Immortal jsi odešel, protože jsi cítil, že nezapadáš do sestavy kapely? Jak to mám chápat? Můžeš to nějak vysvětlit?

To není úplně pravda. Nebylo to ani tak, že bych já nezapadal do sestavy. S Abbathem a Horghem jsem vycházel dobře, ale bylo to spíše to, k čemu kapela spěla, s čím jsem měl problém. Hlavní důvod, proč jsem odešel, bylo mé studium, které dotovala vláda. Chtěli jet na americké turné s Manowar, které by skončilo poté, co bych propásnul zkoušky bez jakýchkoliv omluvitelných důvodů a protože bych pak vládě dlužil asi 150 000 euro. Takže jsem cítil, že bude lepší, když si najdou někoho jiného, na koho se mohou na 100% spolehnout, když chtěli na tour vyrazit za každou cenu.

Když se na to zpětně podívám, tak důvodem mého tehdejšího samozřejmého a jednoduchého odchodu bylo, že mi nenabídli žádné alternativní řešení a že se nepoohlédli po nějakém náhradníkovi, abych mohl zároveň zůstat v kapele a složit své zkoušky. Taky jsem měl rostoucí potřebu opět psát hudbu, tak jako jsem to dělal v letech, než jsem se ke kapele připojil. Během mého působení u IMMORTAL jsem se necítil inspirovaný k psaní a věděl jsem, že se budu muset distancovat, abych byl schopný něco stvořit.

7. Jak se spolupracuje s Abbathem? Je hodně náročný, co se fungování kapely týče? A jaký je v osobním životě?

Abbath je umělec plný inspirace. Jeden z mála, který je skutečně unikátní v tom, co dělá a jak to dělá. Neúmyslně mě však vysál. Někteří z vás budou možná seznámení s termínem „psychický upír“. Lidé, kteří se živí energií druhých, aniž by o tom věděli. Nemyslí to zle a není jim pomoci. Ale to je ani nedělá špatnými. Když najdou oběť plnou energie, přiživí se na ni. Musím zdůraznit, že to nemá vůbec vliv na to, co si o něm myslím. Velice si ho vážím a považuji ho za drahého přítele, i když se spolu nevídáme často kvůli geografické vzdálenosti. Ani na vteřinu jsem nad Abbathem nesmýšlel negativně. Byl vždy poctivým a dobrým přítelem.

8. Jakmile jsi skončil s IMMORTAL, nejspíše ti nestačilo působení ve WURDULAK, a tak jsi rozjel ještě vlastní kapelu. Než se k ní však dostaneme, rád bych pár řádků věnoval právě WURDULAK. Tahle banda není až tak profláklá, i přesto, že se v ní objevily dost zajímavé osobnosti. Jak to tedy s kapelou bylo a je nyní?

WURDULAK byl projekt, což znamenalo nahrát dema odděleně, odeslat je, naučit se stopy a pak se potkat ve studiu v Trondheimu a nahrát je. Většinou silně opilí. Mám pár skvělých vzpomínek z té doby, užil jsem si to, ale není to nic, co by bylo prioritou pro kohokoliv, kdo se na tom podílel.

9. WURDULAK mají na kontě dvě desky a šuškalo se ještě o třetí s názvem „Entrails of a Virgin“, která měla vyjít někdy v roce 2003. K tomu ale nedošlo. Jak to?

Co si pamatuji, obdržel jsem před lety CD s 13 novými demo skladbami, ale potom se nic nestalo. Upřímně nevím, co se s tím stalo nebo jestli se vůbec něco stalo. Nemluvil jsem s nimi už roky.

10. Jaká byla spolupráce s Maniacem? Je skutečně takový jako jeho přezdívka? :)

Většinou do Trondheimu dorazil nahrát své party potom, co jsem odešel domů, takže nemůžu moc říct. Udělal vokály na skladbu „Son of Man“, kterou jsem napsal a kterou mám skutečně rád, ale nikdy jsme spolu o WURDULAK nijak moc nemluvili. Občas s ním mluvím, když jsem v Oslu nebo když se potkáme na festivalu, ale nikdy nemluvíme o WURDULAK. Maniac se mi zdá hodně inteligentní, někdo, s kým je hodně zajímavé mluvit. Příště až se potkáme, určitě se ho na něco o WURDULAK zeptám.


11. Od založení DTTW po vydání debutové desky uplynulo pět let. Co tak dlouho trvalo? Byly nějaké problémy nebo nebylo skládání a nahrávání prioritou té doby?

První roky byly hodně rušné, protože jsem mimo jiné spolupracoval s Necrophagia a Amok, takže bylo napsáno jen několik skladeb do roku 1995, kdy jsem nahrál tří skladbové demo, které později vyšlo jako „Dominions of Death“ pod Iron Pegasus Records. Před debutovým albem jsme taktéž nahráli split s Audiopain, takže se určitě něco udělalo. Zabralo to nějaký čas, protože vznikly nějaké problémy v sestavě během nahrávání debutu, takže i tím bylo vše zpožděno. Taktéž jsem sám sobě před časem slíbil, že už nikdy nebudu na vydání tlačit. Všechno jednou dopadne, když se tomu ponechá volný průběh.

12. O DTTW bylo hodně věcí rozebráno právě v minulém rozhovoru. Co se od té doby změnilo? Nějaké novinky? Kupříkladu nějaké zvěsti o novém materiálu?

No, právě jsme nahráli a dodělali naši další nahrávku „Sacrifice“ a nyní vyjednáváme s pár labely ohledně vydání. Vše je připraveno, včetně skvělého artworku od Adama Zaarse z Repugnant/Tribulation. Tentokrát jsme si vše nahráli, zmixovali a zmasterovali sami v našich vlastních studiích, takže to, co dostanete, je totálně upřímná nahrávka, která zní tak, jak chceme MY. Kapela se nyní skládá z těchto členů:
Já – vokály a kytara
Skyggen – kytary
mA:Fog – bicí
Thurzur – basa
Taktéž jsme loni vystoupili jako hlavní hvězdy na festivalu Hole in the Sky v Bergenu a odehráli koncert s Nocturnal Graves. Mimo jiné připravujeme split alba s Morbosidad a Black Flame, u kterých je z naší strany vše připraveno. Taktéž plánujeme nějaká vystoupení, ale nebudu zatím nic slibovat, dokud není vše potvrzené. Jakmile však vyjde nová deska, tak snad odehrajeme spoustu koncertů.

13. Co rozhodně bude čtenáře zajímat, je tribute projekt TWILIGHT OF THE GODS. Jak vznikl nápad ke zrodu tohoto projektu? Můžeš poodhalit něco ze zákulisí?
TotG je taktéž složeno z velice zásadních osob nejen black metalové scény. Jak se ti s ostatními členy spolupracuje? Předpokládám, že to je jistě velmi netypické spojení, které může být velmi inspirativní pro následující období.

Jen abych vše vyjasnil, byl jsem požádán Alanem, abych se připojil k TotG již z počátku, ale byl jsem nucen tuto nabídku zrušit, protože jsem byl velice zaneprázdněný. Takže ze strachu, že by kvůli mně museli na poslední chvíli zrušit vystoupení, jsem jim řekl, ať si najdou někoho jiného. Moje jméno bylo oznámeno, ale nikdy jsem nevystoupil. Vše odehrál Frode z Einherjer, kterému bylo to místo nabídnuto po mně.
Je to skutečně škoda, neboť bych s radostí byl tohoto součástí, protože jsem samozřejmě velikým fanouškem Quorthonovy hudby. Bathory jsou velmi blízcí mému srdci. Samozřejmě mám velký respekt vůči mým přátelům v TotG.

14. Zaměřit se na úplně všechny kapely nemůžeme, protože by to bylo obsahově náročné. I přesto bych ale věnoval kousek prostoru i těm ostatním a nechal ti volnou ruku v tom, abys o nich řekl, co uznáš za vhodné. Je to na tobě…

Některé z nich jsem zmínil na počátku, ale vrátím se k nim s trošku podrobnějšími informacemi.

Enchanted byla první naše skutečná kapela. Byli jsme hodně inspirovaní počátky death a thrash metalové scény. Hlavně asi švédskou scénou a nejvíce kapelami jako Entombed, Nihilist, Dismember, At the Gates a skládali jsme melodický hybrid death/dark metalu s norským zvukem. Samozřejmě jsme byli ovlivněni i black metalem, ale v té době nebylo moc kapel považovaných za black metal. Samozřejmě jsme měli rádi ranné věci od Rotting Christ, Necromantia, Mayhem, Immortal, atd., ale nebyli pro nás vědomou inspirací. Nahráli jsme demo při zkoušení v 94., demo „Breed my Sorrows“ v 95. a nevydaný 10‘ vinyl, který byl nahrán v Grieghallen s Pyttenem za pultem v 97. Později jsme přestali hrát, protože jsem byl moc zaneprázdněný s Immortal v 99. Každopádně máme pořád v šuplíku spoustu materiálu. Uvidíme, jestli budeme schopní vše jednou dotáhnout do konce. Cítíme, že si to zaslouží pořádné vydání. Máme o to stále určitý zájem, takže se uvidí.

K Amok jsem se připojil na začátku 2000, ještě když to byla převážně grind/deathová kapela. S Lavou jsme byli přáteli od devadesátých let, takže když mě požádal, zda bych se nepřipojil, souhlasil jsem, ale až napodruhé, haha. Dodělali jsme nějaké nahrávky, které jsou obsaženy na debutovém albu „Necrospiritual Deathcore“, které vyšlo na CD pod Planet Satan Revolution, což je label týpků z Mysticum. Na této nahrávce nám Prime Evil z Mysticum udělal vokály a taktéž jsme se dočkali hostování od jiných lidí. Tento materiál vyjde někdy v budoucnu u Nuclear War Now! na vinylu spolu s bonusovým LP, které bude obsahovat exkluzivní materiál, který nikdo předtím neslyšel. Nyní dokončujeme naše druhé album „Exodus Reversal Hex“, které se samo od sebe stalo bytostí. Skutečně divnou a odpornou bestií.


15. Ke konci rozhovoru bych se rád vrátil k tvé osobě. Krom basy hraješ i na kytaru a obstaráváš vokály. Jak si k tomu všemu přicházel? Máš nějaké vzory, které tě inspirují a motivují ke hraní?

Ani ne. Nikdy jsem se nesnažil být nejlepším nebo něčím idolem, ale v počátcích bylo několik kapel, které mě inspirovaly, jako například Iron Maiden, ve smyslu, že chci psát hudbu. Je to ve mně od chvíle, co jsem vzal do ruky kytaru někdy v roce 1985. Společně se sestrou jsme dělali stupidní písničky a nahrávali je na kazetu, když jsme byli malí. Jakmile jsem se v té době naučil akordy D, G a A, okamžitě jsem začal skládat písničky. Dodneška tyhle kazety mám!

16. S kým se ti prozatím nejlépe spolupracovalo? Existují osoby, které obdivuješ a rád bys s nimi třeba spojil své síly k vytvoření něčeho nového a zajímavého?

Možná to bude znít jako klišé, ale nejlépe se mi pracuje s mou současnou sestavou. Spolupracuje se nám všem velice dobře a působí to hodně přirozeně. V minulosti jsme byli tak trošku roztěkaní a nedospělí, takže samozřejmě vzniklo jakési napětí a dětská sobeckost, takže jak roky plynou a stárneš, lépe se přizpůsobuješ a ta mlha okolo tebe se jakoby vytratí.

Hm, s kým bych tak rád pracoval. To je těžké říct. Asi s někým jako Quorthon, to by byl sen, ale to je dnes trošku problém. Chovám obrovský respekt a úctu k univerzu, kterým je Tom Waits, takže asi řeknu jeho. Tom Waits by byl někým, s kým bych se zamknul v pokoji, zatáhnul žaluzie a krmil ho drogami. Společně bychom napsali recept na konec světa. On má klíče a společně bychom odemknuli Pandořinu skříňku.

17. Nevím, jak moc se můžu šťourat do tvého soukromí, ale čtenáře vždy hodně zajímá, jaký život vedou jejich oblíbení interpreti. Můžeš tedy na sebe prozradit něco osobního? Grutle z Enslaved na sebe třeba práskl, že miluje rybaření… :)

Můj život poslední roky nevidí moc oko veřejnosti, dokonce se zřídka vidím s kýmkoliv kromě lidí z kapely, mých nejbližších přátel a rodiny. Žiji s třemi dětmi, dvěma kočkami a ženou na venkově daleko od všech hospod a divokého života ve městě. Divoké dny v ulicích Bergenu jsou už daleko, ale stále k nim občas dochází.

S radostí si dám pivko před svým gramofonem, na němž točím desky a hážu hlavou až do rána. Docela dost sbírám desky, je to moje vášeň už mnoho let. Nedávno jsem si svou sbírku dokonce pojistil. Kromě toho jsme si před pár lety koupili nový velký dům, takže to vyžaduje hodně údržby okolo něj. Také pracuji na otevřeném moři, takže hodně času trávím mimo domov, takže když se vrátím domů, snažím se být tam.

18. Pokud je samozřejmě ještě cokoliv, co máš na srdci a já se na to nezeptal, můžeš tak učinit v následujících řádcích.

Myslím, že je to pro tuto chvíli vše. Děkuji ti za rozhovor a ještě jednou za nehynoucí podporu Mortem zinu. Hail Satan!!!