Největší hlad po kapele z Taiwanu je již za horizontem, avšak kapela samotná zůstává. Po změně vizáže, producenta a hudební náplně rovněž, vznikla nahrávka „Takasago Army“. Jde již o šestou řadovku a věřím, že všichni skalní fanoušci (nejen asijští) jsou touto novinkou ohromeni.

Z mého pohledu CHTHONIC patří mezi muzikantkou špičku, nepatří však mezi nejoriginálnější tvůrce. Hlavním lákadlem je bezesporu orientální vyznění, specifické nástroje, ba přímo bombastické melodie a v neposlední řadě také půvabná baskytaristka Doris, kdo by taky odolal svůdné ženě v kůži a podvazcích. Připočtěme také zručnost, se kterou obsluhuje svůj nástroj. Nelze ji jednoduše přehlédnout.

Již po prvním setkání s touto nahrávku lze usoudit, že to CHTHONIC šlape. Nynější tvorba již není tak jednoznačně ovlivněna black metalem jako dříve. Vlastně bychom mohli hovořit o melodickém black metalu, death metalu nebo o melodickém „čímsi“. Nejlepším označení pro styl, kterým se Taiwanci ubírají, bude nejspíše extrémní metal. „Takasago Army“ je takovou libovou směsí všeho. Od výrazně orientálních inter, přes black metalové vály, death metalově přísné sypačky až k heavíkovým sólům. Neviděl bych na tom nic zlého, vždyť lze pozorovat posun velkého množství kapel, které se ubírají k tomuto cíli.

CHTHONIC jsou svým způsobem ojedinělou kapelou a jsou si toho dobře vědomi. Nejsou natolik ojedinělí svou tvorbou, ale tím, že pocházejí z druhého konce světa, kde nemá extrémní muzika až takové uznání jako jinde ve světě, a i přesto se jim podařilo prorazit a opakovaně vzbuzovat zájem o jejich muziku, to je hlavní úspěch tohoto bandu. Vždyť CHTHONIC objeli obrovské množství nejznámějších festivalů a spousty koncertů, kdy nevynechali ani Českou republiku. Význam kapely si bude velmi dobře uvědomovat také nahrávací společnost a ta se rovněž velmi dobře postarala o to, aby kapela měla vše, co si jen umanula.

S dnešními možnostmi lze vytvořit teoreticky dokonalou nahrávku, tedy alespoň po zvukové stránce. „Takasago Army“ je toho důkazem. Nahrávka je dokonale vyvážená. Veškeré atmosférické momenty nepostrádají hloubku, kytary jsou ostré jako břitvy, bicí mají důraz a autentický zvuk. Speciální nástroje nedokážu bohužel zhodnotit, ale do hudebního ranku CHTHONIC jednoznačně zapadají.


Podle předchozích řádků by se mohlo zdát, že jde snad o aspiranta na desku roku. Bohužel tomu tak není. „Takasago Army“ je formálně velice „našlapanou“ věcí, avšak postrádá jakési hlubší kouzlo. Nahrávka mě upoutala svou bombastičností a chytlavou náplní, neupoutala mě však nějak více. Postrádám zde jakousi duši, která je podle mě hlavním důkazem skvěle odvedené práce. Takhle bych nahrávku klidně porovnal se současnou prací Kanaďanů Kataklysm. Poslední tři desky jsou naprostou špičkou ve svém oboru, avšak jde již o jakousi rutinní záležitost za účelem zisku. A přesně takhle to cítím i u CHTHONIC …