Jako redaktora mě občas zamrzí, když nemám čas zrecenzovat album nějakého méně známého seskupení z pouhého důvodu, že musím upřednostnit desku známější kapely, kterou mi poskytlo vydavatelství. Asi znáte ten pocit, kdy se vám pod nos dostane album, které vás zaujme natolik, že máte chuť jej okamžitě vnutit všem lidem okolo, sdílejícím váš zájem o extrémní metal. To se mi právě stalo s Novozélandskými HERESIARCH a já chci využít možnosti vám představit jejich čerstvé EP „Hammer of Intransigence“. Bestiální black metal, war metal, black/grind, označujte si HERESIARCH, jak chcete. Už od prvních tónů je jasné, co se bude na ploše 22 minut dít. Militantní chaos, který „Hammer of Intransigence“ nabízí, bych srovnal s jednou kapelou, a to se spřízněnými Diocletian. Hlavně díky maximálně úderné, i když trochu zahuhlené produkci. Vytknul bych leda tak příliš grindově nazvučený snare, ale jinak je zvuk perfektní. Neztratíte se ani v těch nejdivočejších momentech EPka a za vysoké hlasitosti HERESIARCH doslova zabíjí. Několik paralel s Diocletian by se pochopitelně našlo i na hudební rovině, avšak za největší klad této mladé kapely považuji její „originálnost“. Velkým nešvarem subžánru black metalu, kterým se HERESIARCH prezentují, je sklon mladších kapel se navzájem vykrádat, což vede pouze a jen ke stagnaci. HERESIARCH mají před sebou ještě dlouho cestu, ale těší mě, že za celou dobu poslechu se nemusím pozastavovat nad příliš povědomými motivy. Silný příval energie a následná chuť ji vybít je samozřejmost, bez které bych tohle EP, ani žánr celkově, tolik neposlouchal.
„Hammer of Intransigence“ je ale i přes všechnu chválu stále jen určitým vykročením. EP trpí klasickými neduhy. Některé riffy jsou protěžovány přespříliš – nedaří se jim navodit pocit monotónnosti (v tom pozitivním slova smyslu), a tak někdy nudí. Rozhodně oceňuji snahu zpestřit skladby pomalejšími pasážemi, ale právě během nich ještě HERESIARCH mírně pokulhávají. Rovněž bych uvítal větší variabilitu vokálu. Vokalista má podle mě na víc. Jedničkou bych ohodnotil pouze výkon bubeníka Cama Sinclaira (Diocletian, Witchrist, Apocalypse Command). Tento veterán pohání celé album a bez něj by to zcela jistě nebylo ono. Pevně však věřím, že HERESIARCH všechny mouchy časem vychytají.
Díky tomuto EP mám z HERESIARCH, na rozdíl od hejna „Blasphemy/Beherit worship“ sraček, pocit, že by se mohli časem vyšvihnout i na špici žánru a dokonce jej zase někam posunout. Další kroky kapely budu sledovat (doufám, že splitko s Nyogthaeblisz vyjde co nejdřív) a nezbývá mi nic jiného, než si tenhle titul co nejrychleji pořídit na originálu, protože malba, která zdobí obal „Hammer of Intransigence“, je naprosto fe-no-me-nál-ní!!
