Cože? Na Jupiteru že existuje život? Kde jsem byl, že o tom nevím? Planetu obsadily podivné figury, které nehlásají ani klid, ani mír. Zvuková demontáž lidstva. Jak jinak nazvat neprostupný lomoz této debutující kapely. Lákadlo v podobě ukázky se proměnilo v poslané promo a už po prvním poslechu jsem byl zralý na lékařskou prohlídku. GIANTS ON JUPITER je americká astrálně profetovaná vize, jak prznit stoner doomové pokusy, zašlapat je do pozadí a hlukově týrat ty, kdo to poté nevzdali. Řádné informace o kapele veškeré žádné, tedy až na jména songů a kdy bylo vše poskládáno v jeden hudební terorismus. Čtyři kusy chronologicky za sebou jdoucí, aby aspoň dle svých názvů dávaly smysl, (ne)organizovaně řídí čtyři kusy bytostí zafačovaných alobalem. Co dodat? Seriozně snad jen to, že strohý digipack zdobí zajímavá kresba a aspoň na chvíli tak maže jinak nudné info krabičky.
Padesát minut konfrontace s šíleným světem GIANTS ON JUPITER je opravdu hraničních. Popsat, co se během nich odehraje, znamená mluvit o noisovém kazatelství a i jinak elektronicky postižených skladbách. Pod nánosem všemožných pazvuků, atmosfér a mutujících mimozemských hlasů, je dronující sludge metalová kapela. Občas i celkem normálně znějící, ale slovo "občas" bych nechal s vykřičníkem. Jinak je totiž "Embrace the Unknown" zejména násilnou zvukovou terapií s opravdu náročnými účinky. Úvodní bordel lze ale časem rozplést a do alba se dostat. GIANTS ON JUPITER nejsou zhovadilostí, ani dementní variací, jak pokazit hudbu hloupě a bez odezvy.
Svým drsnozvukem mi vzdáleně evokují Terra Tenebrosa, kteří se tváří podobně nekompromisně co do hlasitosti. Jinak jsou obě kapely jinde. Terra Tenebrosa je ucelenějším a snadno vstřebatelnějším tělesem. GIANTS ON JUPITER nejsou tak odzbrojující, ani kvalitní, ale o to více disharmoničtější a narušenější. Udivující na tom všem je, že "Embrace the Unknown" zní kompaktně. Není rozháraným volnomyšlenkářským paskvilem, ale stojí za ní nepochybně cílená snaha o cosi masivního a nepřístupného. Album je vykreslením dne gigantů živořících na vzdáleném Jupiteru. Od jejich probuzení, přes jejich pochod planetou, divoký tanec, až k jejich ulehnutí a následnému usnutí. To lze lehce vyluštit z názvů skladeb a pak už to jen celé podstoupit.
GIANTS OF JUPITER jsou experiment, který má minimálně donutit k otázce "Co to, vole, jako má být?". Dimenze hluku kapely je zkrátka na Jupiteru. Kdo se bojí, nechť svůj kosmický koráb ani nestartuje a zůstane v teple domova. Ty minoritní náznaky písničkovosti prostě nemusí stačit. Vše je zakomponováno v ozvěnách kruté elektroniky, samplingu a vůbec bych se nedivil, kdyby přes to všechno byl přehozen tolik oblíbený alobal. Tohle není budoucnost sludge metalu, to je jen výplod nemocné kapely v rovině astrální avantgardy. Ještě dotaz na závěr. Jaká je cílová skupina tohoto mejdanu na cizí planetě? Sjetá přece!
K recenzi poskytl: Astromaster Productions
