Blúdiť krajinou žijúcich a nadväzovať pritom kontakt s „tou druhou“ stranou predstavuje pre markantnú väčšinu z nás obrovský problém. Je to dosť bolestivá a nepríjemná skúsenosť, ktorú v priebehu života neabsolvujeme zrejme ani raz. No hŕstke ľudí to nerobí žiadny problém. Medzi nich patrí aj Vlad Cristea Vales, dodávajúci život prakticky neexistujúcej českej funeral doom metalovej scéne pomocou výnimočnej formácie MISTRESS OF THE DEAD. Na naše otázky zareagoval veľmi promptne, takže ho môžeme ani nie tak dlho po vydaní novinky „Henriette`s Message from The Other Shore“ konečne prvýkrát privítať na stránkach Mortem zinu.
Jisté závažné zdravotní komplikace zpomalily mou tvorbu a znamenaly pro mne dosti značný úbytek životní energie, takže jsem byl rád, že alespoň po dvou letech jsem byl schopen opět se alespoň částečně vrátit ke tvorbě...
2. Zmenil sa nejako tvoj život v priebehu uplynulých mesiacov?
Minulé měsíce znamenaly pro mne samozřejmě období svátků zesnulých, adventu, Vánoc a Nového roku, což jsou pro mne zásadní duchovní období, kdy jsem nejvíce napojen na svět zemřelých a bloudících duší v očistci, takže vlastně to byla zněna k ještě hlubšímu ponoření do utrpení, zároveň však do aktivit vedoucích k pomoci těmto nesmírně trpícím duším... ...ale v zásadě k nějakým převratným změnám nedošlo a jsem tomu rád, těch k horšímu jsem již zažil v minulých letech dost a nejen já, ale myslím, že my všichni v mnoha oblastech pozemské existence...
3. Tvoja tvorba býva označovaná za transcendentálnu a ezoterickú. Čo pre teba tieto pojmy znamenajú? Vnímaš tak svoju hudbu?
Pojem transcendentální a esoterický je u mě vždy spojen s něčím nevšedním, mimo tento hmotný svět, spojení s vysokými duchovními světy i s těmi se kterými mne pojí věčná láska, ale i nejhlubší bolest a smutek. Veškeré tajemno – mysticismus obestírající svět živých a jeho pouto spojující ho se světem mrtvých...
Co se mé hudby týče, jak to jen říci... ...každý hudbu a jejího autora vnímá jinak, ale je samozřejmé, že se v té mé odráží praktická zkušenost s mými duchovními aktivitami a se stylem pojetí života, který vedu...
4. Ako sa ti darí v takej obmedzenej škatuľke stále prichádzať s novými nápadmi?
Nevím, zda jsou mé nápady stále nové, mnoho kritik píše o mé neoriginalitě a kriticky hodnotí mé texty, ač vlastně nechápou jejich přímost a jednoduchost a zřejmě si myslí, že kvalita rovná se přehnaná vyumělkovanost a složitá slovní, nic neříkající, ekvilibristika. Navíc funeral doom představuje jistý hudební směr, který má svá pravidla, aby neztratil sám sebe, takže přehnaná honba za originalitou může mít zatraceně nešťastné následky pro konečný výtvor. Je prostě třeba se držet jistých pravidel a dát do skladby vše, jinak v tom žádný problém necítím, pak jsem spokojen...
Jinak dělám hudbu podle momentálního cítění a snažím se jen o pestrost výrazových prostředků a atmosferických prvků tak, aby odrážely skutečnost ve chvíli, kdy jsem ten který zážitek přeměnil ve skladbu...
...vzpomínku na tu zvláštní mučivou bolest a zároveň lásku uvnitř, když kráčím hřbitovy a naslouchám volání bloudících trpících duší a jejich někdy velice silně naléhavým prosbám o skromnou pomoc, když potkávám truchlící pozůstalé těch, kteří (nejen mladí) odešli z toho světa a jejich bolest ani odchodem z tohto světa neskončila...
5. Rozmýšľal si niekedy o tom, že si do kapely pozveš aj ďalších hudobníkov, ktorí by mohli teoreticky priniesť ďalšie tvorivé impulzy?
Myslím, že u nás nejsou hudebníci, kteří by mi přinesli nové tvořivé impulsy, (samozřejmě až na velmi vzácné výjímky) a jejich vlivy by byly v drtivé většině jen rušivé - jen na novém albu jsem použil služby velice kvalitní vokalistky, které tímto hluboce děkuji a bez níž by konečné uskutečnění skladby nebylo možné a která přesně vystihla hlas a náboj bolesti i naděje Henriette....
...ale ještě uvidíme, co přinese budoucnost, bude- li vůbec nějaká...
6. Funeral doom je jeden z najdepresívnejších hudobných žánrov. Tvorcovia tejto hudby však depresiám obvykle nepodliehajú, pretože si ich pomocou nej smútok a trápenie ventilujú. Ako je to v tvojom prípade?
Já nejsem výjimka, také patřím k těm, kteří to takto dělají za sebe i za druhé...
7. Vedel by si nám bližšie opísať príbeh Henriety a jej odkazu z druhého brehu?
Moc se mi o tom hovořit nechce, už z hluboké úcty k ní a její drahé rodině. Pouze prozradím, že je to velice starý příběh mě blízké a drahé duše, která odešla z tohto světa před více než třiceti lety, tragicky, ve velmi mladém věku, kdy jsme ještě oba byli dětmi a zanechala ve mě nesmazatelné stopy nejabsolutnějšího citu, nejhlubší úcty, pochopení mnohého, co se děje na tomto světě, v níž jsem ztratil lásku, přítelkyni i vlastní dceru v jedné osobě...
...a tento vztah trvá až do současnosti a bude mne provázet k mému hrobu i do života po této existenci a dál, navěky...
...ale to se velice obtížně vysvětluje a vlastně nevím zda to mám více rozvádět... Jak řekla má drahá Henriette: “Jen láska je to co zůstává pro věčnost...“ To, mluví za vše...
8. Niektorí ľudia tvrdia, že vo funeral doome sú texty stále o tom istom. Do akej miery sú pre teba dôležité vlastné texty?
Texty jsou pro mne vždy podstatnou součástí skladby, já je dělám jak nejlépe umím, a je už na posluchači-čtenáři textů jak silná je jecho schopnost empatie – vcítění se, aby je správně pochopil...
...nedokáže to každý...
...a co tvrdí někteří lidé je smutné, neboť nevědí co mluví a jsou neznalí celé záležitosti, nebo ani nechtějí proniknout k podstatě a tak vše šmahem povrchně ohodnotí, že je to stále o tom samém...
...těm bych pak doporučil ať změní žánr a poslouchají třeba Hip-Hop a čtou si jeho texty!
9. MOTD je kapela, o ktorej na internete človek veľa informácií nenájde. Nerozmýšľal si niekedy nad tým, že si vytvoríš oficiálnu stránku, kde by mohli byť uverejnené tvoje myšlienky a úvahy ohľadom textového konceptu kapely?
Tak to tedy rozhodně nezamýšlím.
K čemu informace, hudba je nejpodstatnější a k čemu se dál o všem šířit a kdo to umí, tak z ní vyčte víc než na nějakých internetových stránkách...
Myslím si, že přehnaný humbuk kolem MOTD je jen na škodu. Chci zůstat v pozadí a nikde na sebe neupozorňovat...
10. Čím si vysvetľuješ skutočnosť, že česká metalová scéna je na funeral doomové kapely chudobná?
Jak to jen říci – funeral doom u nás nemá ani tradici, ani dost skromných a pokorných nadšenců, kterým by z toho plynulo opravdové potěšení a stálo jim za to takovouto hudbu tvořit.
Navíc mentalita našich hudebníků spadá mimo tento rámec a ventilují své emoce zcela jinými prostředky a formami, což jim samozřejmě nechci brát...
Z funeral doomu neplyne žádná široká a mainstreamová popularita, jako je tomu u jiných hudebních stylů, které přece jen poslouchá mnohem širší masa posluchačů naladěných na stejnou vlnu...
Prostě není zájem dělat něco tak speciálního a okrajového...
11. Plánuješ tento rok vydať nový počin alebo si fanúšikovia počkajú na rok 2013?
Pokusím se tento rok , ale uvidíme, jak vše půjde. Život mne naučil nic příliš neplánovat...
12. Akými cestičkami by si chcel kráčať na ďalšej platni?
Tak to se také uvidí, stále hledám nové cesty jak být ve výrazu a podání přesvědčivější a brutálnější a zároveň hlouběji emotivní, a citovější, ale plánovat nějaké konkrétní kroky nemohu, to ukáže až běh věcí příštích...
13. Chcel by si niečo odkázať fanúšikom MOTD?
Díky, přátelé, za přízeň!
Jinak, myslím si, nic, další slova jsou zbytečná...
