Tak, sobotní report bude z mé strany dost skromný, jelikož jsem v poslední den festivalu viděl skutečně málo kapel - pomalu jsem vinou všelijakých festivalových nevychytávek (pivo, hygiena, zvuk a především velký počet idiotských návštěvníků) ztrácel chuť. Do CEREBRAL TURBULENCY, kteří byli šestou kapelou soboty, jsem se zdržoval ve městě a krmil se výborným smaženým sýrem a točenou kofolou, po které jsem si dal chutný prazdroj, abych ještě hlouběji pohřbil touhu po festivalovém "pivu". Inu, vše mi začalo lézt krkem a pomalu, ale jistě jsem se již těšil domů. Na Cerebral Turbulency jsem hodil letmý pohled, ačkoli mě kluci svým metalcorovým grindem poměrně baví - kapelu jsem však neviděl prvně a tak mi bylo jasné, že o nic nepřijdu. Raději jsem si šel s přáteli sednout do nedalekého "stanového městečka" a započal jsem se oddávat alkoholové pitce. FLESHGORE, TISÍC LET OD RÁJE, ARSEBREED, NEGLECTED FIELDS (Toto zameškání mě lehce mrzí.) a SKINLESS jsem neviděl nebo jsem na ně alespoň netrávil nějaký významný čas u podia, abych si je byl s to zapamatovat. ROOT jsem také oželel. Jejich hudba mě nebaví a bigbossovská show také ne - ne, že by kapela neuměla, ale není to můj šálek kávy, příliš mně neznámé atmosféry na úkor zábavnosti. Root zahráli i starší věci (666, Píseň pro Satana, Hřbitov), které mám o kus raději a tak jsem je z povzdálí bez problémů poslouchal. GOREFEST jsem také neviděl - nevím, kde jsem se vyskytoval - to jsou ty má okna, ale ani mě to nemrzí. Death metal nemám ve valné většině rád a mohl by mi ještě více zkazit již dost pochroumanou náladu.
Fastred: Protože je Reap podlý prasoid a na vše se vykašlal, musím část kapel popsat za něj :).
Wasteform
Při návratu z obchodu z vedlejší vesnice jsem akorát stihl vystoupení Wasteform ve stádiu, kdy se vytvořil ranní, šílený kotel. Můj šálek čaje to nebyl, ale Shind yzřejmě udělal dobře, protože kapela se líbila :).
Uprise, Obscura a Colp jsem vynechal, protože na další sjezd chlívečků jsem nebyl duševně připraven...
Sanatorium
Další z kapel, které jsem dříve poslouchal, dnes se divím proč... Musí se ale nechat kvalitní zvuk a tomu adekvátní ohlasy publika... Ale těch prasopalů za sebou bylo už snad dost, ne? Hm, tak tedy ne...
Cerebral Turbulency
Přehlídka mých dřívějších kapel pokračuje. Cerebral Turbulency mám stále rád, ale stará láska v tomto případě pomalu rezaví a sobotní poslech mi nic významného neřekl.
Tisíc let od Ráje
Jisté odlehčení přichází až u této rozporuplné partičky z Brna. Tentokrát se nedostavil Kreček, za což děkuji nebesům, a kapela se tedy místo neskutečně trapné a vždy prezentované show musela opřít o své hráčské schopnosti. No, a neopřela se. Zvuk byl mizerný, vokál jednotvárný, pohyby po podiu teatrální a oproti AFODu, kde se mi kapela hudebně pozdávala více, již TLOR hráli s klávesami... Což by nebylo mínus, ale díky zvuku za který nemohli, bylo vše tak nějak utopené... Myslím si osobně, že toto kontroverzní uskupení pomalu, ale jistě v očích diváků upadá a jediné co jim pomůže je kvalitní novinka...
Skinless
Tady bych použil slovo „výborné“, protože to co pánové předváděli... to byla energie, nasazení, radost z hraní a i kulturní vložka v podobě wrestlingu byla věcí parádní. Už dlouho se mi nestalo, abych měl u poslouchání takovéto brutální muziky jakou Skinless produkují úsměv na tváři a uznale si pokyvoval hlavou... Celé vystoupení skrápěl déšť a kdyby pod podiem bylo více „přihřátých“ jedinců, určitě by přes vodu, která by se vypařovala z jejich těl, nebylo vidět na metr... Skvělé.
Root
Nerad bych e vyjadřoval k předvedenému výkonu této legendy... Neměl bych ten správný, nezaujatý názor... Pouze doplním, že jediné co mě zaujalo byl dobrý zvuk a pár „vtipných“ průpovídek Big Bosse.
Destruction
Destruction byli první kapelou, kterou si tak nějak ze soboty pamatuji (vlastně jsem se šetřil na Mayhem). Jejich oldschool thrash mě na deskách nebaví, ale naživo to bylo poměrně zábavné. Na poslední dvě, tři skladby jsem se zapojil do kotle a opile se zmítal. Nevím, co hráli a ani nevím, jak hráli, ale vím, že se mi to docela líbilo ;-)).
Fastred: Většina pánů s vestami pošitými od horního knoflíku k dolnímu se shromažďuje pod podiem a to neznamená nic jiného než, že nastupuje legenda Thrash metalu... Stahují se mraky časů, které jistě nutily spousty lidí k potřebné nostalgii... Nebyla nouze o potřebnou image, nasazení a pronikavá thrashová sóla... Před Morbid Angel nemohla být lepší kapela.
Morbid Angel
Tak na ně jsem se vzdálil ke stanům a vyčkával Mayhem - něco pojedl. Morbid Angel se dočkali skvělého ohlasu a proto by mě mělo mrzet, že jsem je neviděl - nemrzí, páč můj vztah k deathu je jasně vytyčený ;).
Fastred: Možná největší vrchol večera nastal s kapelou na kterou jsem se také skoro nejvíce těšil... Není snad nahrávka, která by mě nedokázala oslovit, možná i proto jsem byl rád, že ačkoliv jsme se dočkali jakéhosi takéhosi průřezu diskografií, převážně se hrálo z alb služebně starších... Co k tomu všemu dodat... Snad jen, že to co předváděl nejmenovaný :) pán za bicími, to bylo něco co... šlechtí Morbid Angel...
Napalm Death
Tak "napalmy" jsem viděl tuším před rokem na X-mass festivalu. Tehdy mě příliš nebavili a proto jsem se je rozhodl oželet. Díky tomu, že jsem chtěl ovšem "dobrá místa" na Mayhem, tak jsem se k podiu dostal ještě před koncem jejich vystoupení a musim říci, že jsem byl velmi mile překvapen. Kapela, ač má škatulku grindcore a je dědečkem tohoto stylu, mi svými rytmy a vyzněním zpěváka mnohem více připomínala hrubší americký hardcore. Díky tomu jsem byl kapelou potěšen a rád si jí vyposlechl. Fanoušci byli a ani se nedivím - spíše se trochu stydím, že jsem vinou návykových látek, takovouto hvězdu zakopal a postavil daleko za.......
Fastred: Není nad to poslechnout si pořádný grindo-punk, heh. Rozhodně energické vystoupení, jak se také sluší. A ocenili to i pánové ze Skyforger, kteří si jako jeden člověk pokyvovali kousek ode mě hlavami a „uctívali“ Napalm Death jak jen mohli... I to je známka, že legendy prostě neumírají.
Mayhem,
kteří zklamali! Jejich odložení mi udělalo radost - v noci je na black metal jednoznačně lepší atmosféra a tak jsem si dělal velká očekávání. Jejich vystoupení bylo o to interesantnější, že za mikrofonem stál samotný Atilla Csihar, který připomínal hrbáče - "Zvoníka od Matky Boží". Na podium jako první nastoupil Necrobutcher, který se příliš vesele netvářil, dále následovali ostatní z kapely. Interakce s publikem byla nulová! Atilla mezi songy kvílel, hrál si na utrápeného a ve formě kvílení songy také ohlašoval, s čímž se pojí takový menší trapas - poslední song byl ohlášen jako hitovka Freezing moon, ale kapela zcela suverénně začala hrát "A Time to Die", kterou nad ani nedohráli a naštvaně zahodili kytary na zem a odešli, pouze Atilla a Hellhammer, jehož výkon byl opět mistrný, zvedli pěst a svým způsobem víceméně poděkovali. Show mi byla lehce nepříjemná, prase na "tyči", které se během show rozprsklo a do kterého Atilla píchal větvičkou, čímž připomínal více fanouška Trollech než legendárního zpěváka ;-)). Během vystoupení měli Mayhem chvilkami výraz, který ostatním dával najevo "Kurva, neserte Nás, my už chceme odehrát a jít pryč.". Výběr skladeb mi také příliš nevyhovoval - sice proběhl Deathcrush, ale byl zbytečný důraz dáván na Chimeru, tedy mně nejnepříjemnější album v historii kapely. Grand Declaration....... zcela vynechali a výběrem udělali přesný opak, než jsem od vystoupení s Atillou čekal. Nezaznělo Pagan Fears a další hity z De Mysteriis, které by jakoby nikdy nenatočili a já si nutně uvědomil, že se mi zbortil další ideál.. Vystoupení s Maniacem v Abatonu bylo sice poměrně slabé, ale jistě je pro mě představením hodnotnějším a lepší vizitkou kapely.. Takhle se to dělat nemá :-(( - zvuk byl také k umření a alkohol apod.. mě donutil při Mayhem usínat a ztrácet rovnováhu, proto jsem se po brzkém konci vystoupení odebral ke stanu.
Fastred: Natěšení fandové si konečně přijdou na své... Nekonečné zvučení, mohutný aplaus doprovázející Hellhammera při usedání na stoličku jemu vlastní a očekávání, které by se dalo krájet. Všichni ví, že festival se blíží ke konci a že (snad) bude zakončen důstojně. Zvuk bych nějak vehementně nesoudil, poněvadž stojící u podia to mají vždy nemastné neslané. Věřím, že na kopci vše muselo vyznít mnohem lépe. Přípravy byly dokončeny a myslím, že všem bylo jasné jak byla show pojata... Zvoník od matky boží možná upoutal, ale nedovoloval na úkor atmosféry jakoukoliv konfrontaci s podiem. Pan Necrobutcher byl zjevně otráven, že si ho někdo dovolil vytáhnou na podium a nutit ho hrát... Attila zpíval opravdu výborně, to ano, jen občas ohromně zanikal. Jsem velmi rád, že konečně po podiu neposkakoval nagelovaný panáček s páskou přes oči. Nevím, neměl jsem prostě Maniaca bytostně rád, navíc Attila skrývá větší hlasový rozsah a věřím, že se jeho zkušenosti přenesou na další studiovou nahrávku.
Vše vlastně skončilo dříve než začalo. Že bychom se dočkali nějakých kultovních fláků z De Mysteriis Dom Sathanas? Ne, žádný Freezing Moon se nekonal. Hrálo se především z Chimery, ale zazněl i Deathcrush či Pure Fucking Armageddon... Celkově vzato, dívat se na Mayhem jako nezaujatý divák, asi bych byl spokojen... takto jsem byl potěšen show, možností užívat si Hellhammerovi zdatnosti a vyslechl jsem si hodinku dobré muziky. Jenže... tohle mi u Mayhem nestačí... čekal jsem kurva víc... A co vše podtrhává? Tedy nulová komunikace s publikem, žádná snaha vtáhnout posluchače k sobě... Odejít bez slova rozloučení a díku... Ne, děkuji, tohle mi kazí jinak vcelku průměrný dojem nastíněný výše.
Ephel Duath
byli příliš pozdě, ONSLAUGHT sice vypadli a to zapříčinilo, že Italové hráli ihned po Mayhem, ale to jsem bohužel nevěděl - mohl jsem si zlepšit chuť mně libou kapelu, bohužel jsem byl, jak jsem již předeslal, značně unaven..
dnem zábavným, ačkoli jsem zažil velké zklamání. Opil jsem se a bavil, tak jak se mi v pátek ani ve čtvrtek nepodařilo, což je pouze a jen dobře.
Celý fest mě poměrně zklamal. O hlavních mínusech jsem se již zmínil. Potešilo mě ovšem, že se pořadatelé k těmto chybám informativně a slušně vyjádřili, jsou si jich vědomi stejně jako návštěvnící a proto se pro příští ročník snad poučí.
Horních pět kapel v míře úchvatnosti ;) z letošního BA pro mě představují The Ocean, Sick Of It All, Orphaned Land, Fear Factory a poté nejspíše Skyforger....
Fastred: Kol a kolem, dokola a středem... Brutal Assault mě ve výsledku, po hudební stránce, nudil... Určitě to bylo nevyvážeností stylů, které byly během tří dnů prezentovány. Vyskytly se sice příjemné momenty a poznal jsem pár zajímavých kapel, ale aby se mi líbilo 10 z 50 ti? To je na takový festival trochu málo... Z organizační stránky to byla bída, ale tady bych odkázal na nadměrné množství lidí, které areál jednoduše „nestíhal“. Zkritizoval bych zdravotní péči... Když si někdo zraní nohu, přijde asi jediná zdravotnice na Brutal Assaultu a řekne něco ve smyslu: „Něco s tou nohou máte, zavolejte si záchranku teď nebo po Dimmu Borgir.“, přijde mi to jako hrubě nedostatečná pomoc pro 8000 lidí. Věřím ale, že si mnozí přišli na své. Pokud bude příští rok podobné složení (stylově), na Brutal Assault vol.12 stoprocentně nepojedu, a když, tak na jeden den. Jednoduše jsem byl rád, že už jedu domů.
