Na výsledek tohoto rozhovoru jsem se docela těšil. S otázkami jsem si dal (myslím) záležet a hlavně se bylo na co ptát. Po pár měsících čekání a připomínání odpovědi dorazily… Výsledek si přečtěte sami. Já osobně jsem docela zklamán, nemluvě o otřesné angličtině, kdy jsem při překladu mnohdy jen tipoval, co měl autor asi na mysli. Srovnám-li to s prvním rozhovorem, který proběhnul k příležitost vydání „Chamber of Divine Elaboration“, je toto velice slabé. Škoda.

1. Zdravím. Už to jsou čtyři roky, co jsem s vámi dělal naposledy rozhovor k příležitosti vydání alba „Chamber of Divine Elaboration“. Od té doby jste vydali dvě silná alba, zažili nějaké personální změny a další. Co tedy považuješ za nejdůležitější změny v kapele za tu dobu?

Po vydání „Chamber of Divine Elaboration“ v roce 2007 kapelu opustil basista Aym ze stále nejasných důvodů. Nahradil ho Egwil a od té doby se sestava nezměnila. Heimoth (Seth, Code) se k nám původně přidal jako koncertní hráč, ale na „The Asthenic Ascension“ přispěl skladbou „Those Who Believed“.

2. „Inactive Theocracy“ víceméně pokračovalo ve vyznění „Chamber…“. Abych byl upřímný; je to silná nahrávka, ale z diskografie REVERENCE ji poslouchám nejméně. Přijde mi, že progrese byla nucená a hudba postrádala skutečně mrazivé momenty. Co si o albu dnes myslíš ty?

„Inactive Theocracy“ je stoprocentní nahrávka; taková, jak má být. Je agresivnější a progresivnější než „Chamber…“, díky čemuž někdy vzniká silný kontrast. Pro nás jako pro kapelu je toto album opravdu mocným zářezem na pažbě, stejně jako všechny další desky, které jsme stvořili. Nikdy bychom nevydali album, se kterým bychom nebyli stoprocentně spokojeni.

3. Pokud si dobře pamatuji, po „Inactive Theocracy“ jste chtěli nahrát pomalejší a pochmurnější album, že? „The Asthenic Ascension“ temnota nechybí, ale je to dost agresivní deska. Proč jste si svůj plán změnili? Nebyli jste s původními skladbami spokojeni nebo vám inspirace přikázala tvořit něco jiného?

Skutečně jsme si původně přáli stvořit pomalejší album, než „Inactive Theocracy“, ale tvorba a inspirace byly jiné; velice násilné a temné. Nevybírali jsme si, jednoduše jsme to zrealizovali. To zmíněné pomalé album máme pořád v plánu. Teď, jak vyšlo „The Asthenic Ascension“, na něm určitě budeme pracovat. Skladby již mají svou podobu, takže by mohly spatřit světlo světa jako obvykle za dva roky.

4. První poslech „The Asthenic Ascension“ mě opravdu překvapil. Něco takového jsem vůbec nečekal. Album mi přijde osobnější, a to co postrádá na experimentálnosti či neobvyklosti, zase nahrazuje chytlavostí a agresí. Jak bys novinku popsal?

Nás tohle album také mírně překvapilo; nic takového jsme neplánovali. Chtěli jsme pomalé album a nakonec je agresivní. Ale nemrzí nás to, temnota je stále taková, jakou jsme chtěli. Nejdůležitější je atmosféra, technická stránka věci je už něco jiného.


5. „The Asthenic Ascension“ je i vaším třetím albem nahraným v Nebem Xortem v Drudenhaus studios. Jistě jste strávili nějakou dobu hledáním zvuku, který by byl mocný, ale hlavně jiný od předchozích desek. A to se vám povedlo, gratuluji. Jak se vám s Xortem pracuje?

Klíčem je získat co nejorganičtější zvuk, jak to jen jde. Bez kompresí nebo přehnaného triggerování. Chceme znít silně, agresivně, ale nikoliv nečitelně. Nechtěli jsme čistě black metalový zvuk.
Xort ví o tvorbě zvuku hodně a měl jasnou představu našeho cíle. Pracovali jsme tak, jak jsme byli zvyklí, a hledali jsme ten nejvhodnější, avšak mírně drsný zvuk.

6. Na všech albech REVERENCE se mi líbí důraz na basovou kytaru. Ta sice není na nové desce tak prominentní, ale některé linky jsou opravdu úžasné. Skládáte někdy hudbu podle basy nebo dotváříte její linky, až když jsou ostatní nástroje hotové?

Nové album je rychlejší, takže dává base více prostoru. Basové linky skládáme většinou až po těch kytarových. Víme pak, kterým směrem se máme vydat, abychom objevili ty nejatmosféričtější linky.

7. Novinka se nezdá být tak komplexní. Dalo by se říct, že jsou nové skladby vhodnější ke koncertování? To ovšem záleží, jestli je chcete naživo hrát nebo ne. Nejsem si jistý, zda lze vůbec vaši hudbu odehrát živě jen ve trojici.

The Asthenic Ascension“ je přímočařejší a agresivnější, ale to je jen dílem náhody. Koncerty ani nic dalšího jsme na mysli neměli. Ale co se týče věcí mimo vydání nového alba… To vše se teprve uvidí.

8. Nicméně po vydání „Chamber…“ na pár koncertů došlo. Mohl bys nám živé vystoupení REVERENCE nějak popsat? Podle živého záznamu „Infra-Code of Perdition“ to vypadalo, že jste hodně spoléhali na samply…

Na pódiu jsme hráli se samply. Obohacovaly atmosféru a jsou nedílnou součástí naší hudby. Na koncerty vzpomínám rád. Dlouho jsme hledali dalšího kytaristu, než se k nám přidal Heimoth ze Seth a Code, a ten s námi nakonec zůstal. Na novém albu dokonce složil jednu skladbu.

9. Videoklip ke skladbě „Earth“ bude pro některé prvním setkáním s novou deskou. Nic si nenalhávejme, klip je silně ovlivněn videoherní sérií Silent Hill. Jak jste k realizaci přispěli jako kapela a kolik nápadů pocházelo od režiséra? Kolik vás ta sranda vůbec stála?

Ano, Silent Hillem jsme se inspirovali, v záběrech se dokonce objevuje Pyramid Head. Pracovali jsme s jedním francouzským produkčním týmem. My přišli se scénářem, vyměnili jsme si několik nápadů a bylo. S výsledkem jsme spokojeni, video je opravdu temné.


10. Mimochodem, mohl bys nám něco povědět o tvorbě klipů ke skladbám „White Journey Inc.“ a „Experimental Suicide Order“? Jste kapela, co si na vizuální stránce dává záležet. Kdybyste měli dostatek financí, jak dále byste rozšířili svá videa a image?

Vizuální stránka věci je v REVERENCE velice důležitá. Jako tvůrci tak můžeme rozšířit své obrazy a vize. Video pro „Experimental Suicide Order“ bylo stvořeno s omezenými prostředky, ale nakonec je velice chladné a nemocné. Ve videu k „White Journey Inc.“ hrajeme v pokoji nacházejícím se v Silent Hillu.

11. Z REVERENCE vždy sálal jistý kinematografický feeling. Dovedeš si představit, že byste složili hudbu pro film či videohru?

Bylo by skvělé komponovat pro filmy či hry. Máme pár ambiciózních projektů. Tvoříme hudbu pro krátký, dvacetiminutový film z roku 2008. Možná začneme příští rok, až obdržíme potvrzení.

12. Videoklip k „Earth“ není prvním odkazem na Silent Hill v hudbě REVERENCE. Například v „Regression of the Cold Levels“ slyším nějaké samply vybrané přímo ze hry. Jaký je tvůj vztah k téhle video-herní sérii a k soundtrackům Akiry Yamaoky? Osobně mám pocit, že hraní Silent Hillu 1 v dětství ve mně zanechalo nesmazatelné stopy, haha.

A myslím si, že nejsi sám, kdo takto dopadnul! Nejsem příliš velký hráč her, jen s výjimkou Silent Hillu. Když jsem svět vyobrazený ve hře uviděl poprvé, bylo to přesně to, co jsem si již dlouho představoval. A Akira Yamaoka je úžasný skladatel jednoduché a unikátní hudby.
Svět v Silent Hillu je černý a zmrzačený. Daleko od normálního světa, živící se těmi, jež tam zabloudí a reaguje na jejich nejhlubší emoce. Je to peklo na zemi, ale zároveň to je unikátní místo. Ztratit se tam by byl jistě draze zaplacený zážitek.

13. Mohl bys nám říci něco o své nové kapele Ende? Někdy v tuto dobu vychází debutní album. Považuješ to za obyčejnou bokovku REVERENCE nebo plnohodnotnou kapelu?

Album ENDE vyšlo již před nějakou dobu skrze Obscura Abhorrence Rec. Projekt má svůj vlastní, čistě black metalový feeling. Nechtěl jsem s ENDE dělat to samé, ale utvořit úplně novou tvář, jinou vizi hudby, syrovější a přímější. Kořeny ENDE leží v 90. letech skandinávského black metalu.

14. Nyní hraješ i v Osculum Infame. Vypomáháš jen při koncertech nebo se zúčastníš i komponování? Nový materiál, který jsem slyšel ze živých záznamů, zněl dost jinak, ale velice temně. Kdy vyjde full-lenght?

Jsem plnohodnotný člen Osculum Infame. Loni jsme nahráli nové album a letos by mělo vyjít. Složil jsem pro něj několik skladeb a budu v tom pokračovat i na další desce.
Vyjde i mini CD se znovunahranými a dříve nevydanými skladbami, které byly stvořeny v době „Dor-Nu-Fauglith“.


15. Plánujete nějaký nový merchandise? A co třeba znovu-vydání debutu? Ten se dnes docela špatně shání…

Nová edice „Industrial Mental Concept“ by se mi líbila. Co se týče vinylových vydání, na LP zatím vyšlo jen „Inactive Theocracy“. Dál se uvidí…

16. Díky za rozhovor a vytvoření „The Aesthetic Ascension“. Měj se dobře a poslední slova jsou tvá.

Díky za tvůj zájem a také všem, jež nás podporují. Buďte sví.