1. Zdravím MANETHEREN! Novinka „Time“ se vám moc povedla. Jak dlouho jste na ní pracovali?

Azlum: Tak to byla opravdu dlouhá cesta. První čtyři skladby novinky jsou převzaté z prvního alba a předělané ve stylu, ke kterému se nyní hlásíme. Co si vzpomínám, začal jsem na aktuálním albu pracovat už v roce 2009 a dva roky poté jsem se dal dohromady s Thornsem. Potkali jsme se ale už dříve na koncertě v Minneapolis a kuli společné plány. Byl jsem tehdy přichystaný úplně seknout s muzikou, dlouho jsem prostě neměl štěstí na bubeníky.

Thorns: Nahrávání bicích partů mi zabralo dva týdny a pustil jsem se do něj hned, jak jsem měl hudební podklad. Další čtyři až pět měsíců trvalo mixování. Zabralo to všechno hodně času, ale výsledek stojí za to.

2. Skladby na promu jsou „pouze“ očíslovány. Má to nějaký skrytý význam nebo na oficiálním albu budou názvy pojmenovány? Co vůbec pro vás znamenají slova, která zprostředkovávají to, co říkáte svojí hudbou a kde hledáte nebo nehledáte inspiraci a múzy, od kterých se pak necháte políbit.

Azlum: Skladby jsou označeny římskými číslicemi, protože jde o kapitoly určitého koncepčního celku. Každá vypovídá o některé ze stránek zmučené lidské duše, která poznává, co za bídný život v minulosti vedla. Celé to je o tom, jak jsou lidští tvorové ve většině odporné bytosti.

3. Má „Time“ určitý koncept? K názoru mě navádí intermezza, které krásně spojují jednotlivé písně.

Azlum: Ano, jak už jsem zmínil v předchozí odpovědi, album je propojené příběhem lidské duše tápající v očistci. Ta duše je sužována vzpomínáním na zvěrstva, která spáchala během svého pozemského života, a snaží se najít záchranu před zešílením z těchto vizí.

Thorns: Jen bych doplnil, že mezihry mezi skladbami pocházejí od ambientního projektu Petera Andersona Raison D'Etre a byly použity s laskavým svolením jejich autora.

4. Uchvacuje mě délka vašich skladeb a hlavně propracovanost všech nápadů, které dávají písním pocit naléhavosti a nevšednosti. Vždy mi připadne, jako bych se díval na výpravný film. Dá hodně práce připravit takovou kolekci?

Azlum: Tvořit dlouhé skladby není pro mě nic náročného, dělal jsem to vlastně po většinu mé dosavadní hudební kariéry. To samé ale nemůžu tvrdit o jejich koncertním podání, to už je jiná.

Thorns: Když neskládáš komerční věci a nejsi svázaný diktátem hudebního trhu a jeho zákony, které určují vhodnou délku skladby a její strukturu, jednoduše píšeš muziku podle toho, jak se ti dere do mysli. Hudba MANETHEREN je tvořena právě tak; tedy bez omezení, bez nutnosti držet se klasických skladebných struktur a s naprostou svobodou vyjadřování.

5. Vychutnávám si zvláštní atmosféru nádherné novinky „Time“, která je jednotná a působí zvláštní kombinací melancholické nálady, trochu nostalgie a také naděje. Přitom zůstáváte dostatečně agresivní a razantní. Jsem daleko od vašeho pohledu?

Azlum: Bude to nějak tak, jak říkáš. Vždycky jsem se snažil hudební výraz MANETHEREN udržet v atmosférické rovině, ale současně jsem chtěl do skladeb vložit blast beat. To z nich ale ještě nedělá vyloženě agresivní záležitosti. I v budoucnu se vždy budeme snažit části skladeb v blast beatu vyvažovat atmosférickými pasážemi.

Thorns: Základem hudebního výrazu MANETHEREN asi vždy budou náležitě namíchané porce melodičnosti a agresivity. Alespoň pro příštích pár let.


6. Prozradíte mi, co znamená název kapely MANETHEREN a jaký má pro vás význam?

Azlum: Je to místo popisované v knižním cyklu „The Wheel of Time” od Roberta Jordana. Nemá pro nás nějaký zvláštní význam. Vlastně jsme i přemýšleli o změně názvu kapely, ale nakonec jsme to vzdali.

7. Kde jste „Time“ natáčeli, kdo album produkoval? Měli jste dostatek času ve studiu, či jste museli vše stihnout dřív, než vám bylo milé a cítíte tak nějaké rezervy?

Azlum: Bicí se nahrávaly v Evropě a zbytek v USA, kde se dělal i následný mix. Konečný mastering se dělal opět v Evropě ve studiu Beastcave. Nebyla to snadná práce, ale výsledek je přesně podle našich představ.

8. Vaše desky vždy zdobí krásně provedené obaly. Kdo je tentokrát zodpovědný za cover „Time“ a jaký důraz kladete na propojení vizuality a muziky jako takové?

Azlum: Autorem je můj blízký kamarád Christopher Wood. Grafické pojetí obalů alb vytvářel podle jejich hudebních konceptů.

9. Album vychází pod hlavičkou „Debemur Morti Productions“. Jak jste se k nim dostali? Oslovili vás oni nebo jste obesílali různá vydavatelství a „DMP“ vám nabídli nejlepší podmínky?

Thorns: Znám DPM už nějaký čas, spolupracoval jsem s nimi při několika příležitostech. Líbí se mi jejich přístup a zapálení pro věc. Když jsme tedy album dokončili, myslel jsem na to, že by právě oni byli ti praví pro jeho vydání. Promo nahrávku jsem poslal několika vydavatelstvím, ale doufal jsem, že to klapne právě s DPM. Jsem tedy šťastný, jak to dopadlo.

10. Můžete nám v kostce představit svoji kapelu? Členy, historii…

Azlum: Kapelu jsem založil v roce 2003 a nahrál první album s názvem „The Seven Realms of Manetheren”. To album byl dost špatně produkované, opravdu velmi žalostná záležitost. Pak jsem si k sobě našel basáka, což byl vlastně můj kamarád, se kterým jsem se znal už nějaký ten pátek. Grudlevitikh hrál zároveň také v bandě s názvem Empires. Kapelu jsme tedy tvořili nějaký čas my dva s automatickým bubeníkem a snažili jsme se skládat hudbu s prvky depresivního black metalu. V roce 2005 jsme u jednoho australského nezávislého labelu vydali v limitovaném nákladu pěti set kusů další album pojmenované „The Absence of Light”. A pak v roce 2008 vyšlo „Solitary Remnants”, které bylo výrazným zlepšením ve srovnání s naší předchozí tvorbou, i když i to bylo nahrané s bicím automatem. Grudlevitikh poté odchází z kapely kvůli zaneprázdnění v práci a studiu. V období 2007-11 jsem složil obrovské množství materiálu, ale velkou většinu z toho jsem vyhodil a dokonce jsem přemýšlel, že úplně skončím s muzikou. Potom jsem se ale dal dohromady s Thornsem a rozhodli jsme se společně směrovat hudbu MANETHEREN do kreativnější roviny a oprostit jí od svazujících poloh black metalu.

11. „Time“ je vaše už čtvrté album. Vaše diskografie je od začátku docela nadprůměrná a kvalitativně vzrůstající, ale výraznější proniknutí na světovém trhu jsem nějak nezaregistroval. Vše je na bázi undergroundu. Nebo se mýlím? Jaká je vaše pozice ve vaší domovině?

Azlum: Upřímně, nemám rád mojí starší tvorbu, protože byla nahrávána s bicím automatem a děsným způsobem produkována. Je mi naprosto jasné, že o naší hudbu nemohl být velký zájem. Překvapuje mě, když se najde někdo, komu se líbí naše první dvě alba.

Thorns: Je pravdou, že „Time” je v pořadí čtvrtou oficiální deskou kapely, ale já ji beru spíše jako naší prvotinu, jdeme v novém složení novým hudebním směrem. Nechme minulost spát, dnes tady máme novou kapelu s čerstvým hudebním výrazem a duší. Takže co bylo, nemá pro nás vlastně už žádný význam.

12. Kdo se u MANETHEREN stará o chod kapely? Máte management a lidi, kteří o vás pečují, nebo je tato práce pouze na vašich bedrech?

Thorns: Azlum se věnuje komponování hudby, psaní textů a grafické stránce alb, já mám na starost praktické záležitosti jako jsou spolupráce s vydavatelstvím, smluvní záležitosti, zařizování rozhovorů a podobně. Nemáme žádný management a myslím si, že by byl docela zbytečný. Když máš všech pět pohromadě a sleduješ hudební scénu, dokážeš se o své záležitosti postarat sám. Nejsme kapelou, která by prodávala miliony desek, takže tady není žádná řeč o smlouvách na miliony dolarů, právnících a tak.


13. Je dle vás MANETHEREN součástí nějaké scény? Nebo se cítíte být spíše outsideři, kteří si jdou svojí cestou a o okolí se příliš nestarají?

Azlum: Nikdy jsem nechtěl, aby MANETHEREN byl součástí nějaké scény. Blackmetalová scéna mě z velké části vůbec nezajímá. Chceme být jednoduše sví.

Thorns: Je jasné, že se nám líbí kapely jako Wolves In The Throne Room, Altar Of Plagues, Deafheaven, Drudkh, ale nejsme součástí žádné scény ani žádného hudebního hnutí. Fandové kapel, které jsem zmínil, u nás mohou najít styčné hudební prvky, máme ale především svou vlastní tvář.

14. A co koncerty? Jste milovníci kontaktů s fanoušky? Hrajete ve dvou, jak případně řešíte situaci, kdy vystupujete na pódiu?

Azlum: V dohledné době se nechystáme koncertovat. Přinejmenším do té doby, než se mi podaří dostat do Evropy nebo Thornsovi do USA. A než se to někomu z nás poštěstí, uběhne asi moře času.

Thorns: Oba máme skvělé a nadané kamarády, kteří jsou schopni nám pomoci, pokud by se naskytla vhodná příležitost zahrát si naživo, ale v současné době to není na pořadu dne. Možná někdy v budoucnu odehrajeme pár vybraných koncertů. Čas vše ukáže.

15. Jaké jsou vaše další ambice? Čeho chcete dosáhnout? Nebo neplánujete vůbec nic a hlavně si děláte radost svojí muzikou, která je opravdu nadpozemská?

Azlum: Chystám se ponořit se v naší hudbě hlouběji do experimentálních poloh. Čisté zpěvy, saxofon, ženský jazzový vokál a podobně. Určitě to ale zabere nějaký čas, než se do takových záležitostí pustíme.

Thorns: Už máme pár zajímavých věcí pro nové album, ale je ještě příliš brzy o tom mluvit. Našim plánem je vydat další drtící album v roce 2013. Teď doufáme, že lidem se aktuální “Time” bude opravdu líbit.

16. Poslední otázkou zakončíme naše povídání. Máte nějaké vzory, oblíbence, kteří vás z počátku vedli k tomu, čím jste dnes? Třeba i mimo hudbu…

Azlum: Mým oblíbeným hudebníkem je Ihsahn, protože se nebojí experimentovat ve své tvorbě. Je to výtečný umělec a génius, co se týče komponování.

Thorns: Nemám žádnou oblíbenou kapelu nebo hudebníka. Obdivuju moře kapel pro jejich hudební rozkoly a nedokonalosti. Když bych se vrátil k mým hudebním začátkům, vždy jsem měl rád vážnější záležitosti, atmosférické a emocionální, jako Anathema, My Dying Bride, Celestial Season a Tiamat.

17. Děkuji vám za rozhovor a přeji vám do budoucna samou radost z tvorby a mnoho úspěchů, které si dle mě plně zasloužíte! Je něco, co byste rádi vzkázali našim čtenářům?

Thorns: Díky za vřelá slova a podporu. Doufáme, že lidem se naše hudba bude líbit. Kdo by měl zájem, může si nás najít na internetových stránkách.