1. Ave! Právě poslouchám vaši novinku „Wetterkreuz“ a jsem z ní nadšen. Gratuluju k výtečnému výsledku. Jak dlouho jste na novém materiálu pracovali?

Dobré ráno, díky za pochvalu! Nadšení posluchači… to opravdu potěší. Díky.
Album jsme vlastně nahráli velmi rychle. Titulní píseň „Wetterkreuz“ jsem začal psát hned po vydání našeho předešlého alba „Galeere“, což bylo někdy na přelomu let 2010 a 2011. Předtím a potom jsem se nebyl schopen soustředit na hudbu až do odchodu tří členů v listopadu 2011. A pak jsem začal psát jako šílenec. Už léta se mi to nestalo a bylo to opravdu příjemné. Zbylé čtyři písně z alba jsem dopsal v následujících třech měsících. Poté jsme s bubeníkem Marlekem nazkoušeli materiál a ve Studiu E jsme ho nahráli, smíchali a zmasterovali. Trvalo to devět dní a bylo to v první půlce dubna. Na albu jsme tedy fakticky pracovali půl roku a podle mě je to v tomto případě jedině dobře.

2. Můžu vás poprosit o osvětlení toho, co se ve vašem táboře odehrálo? Trochu mi to připomíná situaci před lety, kdy jste hromadně odešli z kapely EISMALSOTT. Nyní jste se tedy jen přejmenovali a proč vlastně? Navíc jste v současné době zůstali z původní sestavy pouze dva.

Můžu o tom něco říct, ale je to dost ošemetné a z části i osobní, takže o tom na veřejnosti nechci moc mluvit.
Přejmenovali jsme se v květnu 2010. Nemá to nic společného s odchodem těch tří členů. Ohledně odchodu – všiml jsem si, že nejsem spokojený s tím, kam se kapela ubírá, ale zjistil jsem to příliš pozdě. Spolu s některými osobními záležitostmi to vyústilo v nutnost něco v EIS změnit, protože jsem si připadal totálně v koncích. Možná srovnání s tou dávnou situací v EISMALSOTT není vůbec od věci, ale já jsem v tomto případě spíš v tehdejší roli Aínvarse. On se ale nerozhodl odtrhnout od ostatních členů. Chci se soustředit hlavně na hudbu a ne na praní špinavého prádla na veřejnosti… Každý by měl dělat to, co ho zajímá a naplňuje. S EIS teď hrajeme s větším elánem než kdykoli dřív a to je ta jediná podstatná věc.

3. Přešli jste od Lupus Lounge k Prophecy Productions, tedy k mateřskému vydavatelství. Změnilo se něco?

Fakt jsme přešli? Nemyslím si, ale může to být prostě jen nějaký šum související s propagací. Pro nás se vůbec nic nezměnilo a album vyšlo s katalogovým číslem „Wolf 52“, takže to určitě vyšlo pod Lupus Lounge.

4. „Wetterkreuz“ víceméně navazuje na tři roky staré album „Galeere“. Jste ale dle mého názoru nyní daleko brutálnější, melodičtější a hymničteší, ale také přímočařejší. I díky použitím všech inter, meziher mluvených i ambientních, působí „Wetterkreuz“ jako soundtrack k temnému monumentálnímu filmu. Má novinka ucelený koncept nebo se jedná o samostatné celky?

Několik separátních identit je spojeno společnými výrazy, metaforami, hudební stránkou věci i mezihrami. Mým záměrem vždycky bylo nahrát album, ne jen sbírku písní, které náhodou skončí na jedné placce. Všechny skladby na „Wetterkreuz“ mají co dočinění s kamenem a horami, podobně jako se skladby z „Galeere“ zabývaly oceánem a podmořským světem.
Dělá mi velkou radost, že zmiňuješ podobnost soundtrackům, protože podle mě právě hudební doprovod filmů tvoří intenzivní atmosférou, kterou prakticky žádný jiný žánr nevytvoří. Ale nějaká podobnost s „Wetterkreuz“ tam bude, přinejmenším v epičnosti a určitém napětí. Určitě jsem před očima při skládání neměl žádný konkrétní film, ale určitá inspirace některými filmy tam bude.

5. Album zdobí fantastický obal. Kdo jej stvořil a jak koresponduje s dílem samotným? A propos, celkově dáváte evidentně velký důraz na vizuálno. Vaše image, booklety jsou vskutku impozantní. Co pro vás znamená tahle umělecká stránka a kdo přichází s nápady?

Ještě jednou mockrát díky.
Tentokrát bylo vizuální zpracování alba kombinací nápadů různých lidí, počínaje našim promotérem Stefanem Beldou, přes grafického designéra v Prophecy Productions, Lukasze Jaszaka, a našeho klávesistu Satyra.S a konče mnou. Nápad na obal je od Stefana a všichni jsme se snažili nějak přispět. Lukasz v podstatě dokončil Stefanův nápad, předal štafetu Satyrovi.S, který se živí fotografováním a designem a který udělal zbytek bookletu. Satyrus.S je velice kreativní a mnohostranně zaměřený umělec a podařilo se mu jak v bookletu, tak v promo fotkách parádně zachytit atmosféru. Ve finální fázi prací na albu jsme spolu hodně spolupracovali a snažili se grafiku sladit s tím, co jsem zamýšlel. Christophe Szpajdel pak udělal logo a další kresby.

To, že se hodně zajímáme o vizuální stránku alba, je něco, co máme společného s naším vydavatelstvím. Nikdy jsem nechápal, že vydavatelství a kapela prostě naplácá pár ošklivostí dohromady, přidá unylou promo fotku a je to. Podle mě se album skládá z několika částí, které navzájem umocňují atmosféru celého produktu: Hudba, texty, produkce, grafika a další. Abych se přiznal, tak znám spoustu úžasných alb, které bych si v obchodě enkoupil jen proto, že mají šíleně ošklivý obal… a jsem rád, že jsem si je předtím poslechl. Jeden ze zářných příkladů je skvělý debut kapely SATURNIAN. Zní jako Lotus, vypadá jak Lada.

6. Desku vám obohatili hosté. Můžete nám je představit a rozvést, jaký prostor tito čtyři pánové dostali a zda jste plně spokojeni z jejich vkladu?

Jistě. V úvodní písni „Mann aus Stein“ můžete slyšet talentovaného Nostariona z Dämmerfarben, který přišel s nápadem na úvodní riff, náš kytarista Abarus přidal sólovou kytaru a na konci Martin Wiese z Enid uzavře píseň éterickým pianem. Na coveru písně „Thou, whose face hath felth the winter’s wind“ od kapely Sun of the Sleepless máme přímo skladatele té písně, Markuse Stocka, který si zahrál na basu. Pamatuju si, že basové linky hrál ještě předtím, než jsem si toho všiml ve studiu, takže si to asi také užil.

7. Jste známí tím, že vaše desky mají vynikající zvuk. Novinku vám produkoval Markus Stock (Empyrium). Jak vypadala vaše spolupráce? Nepřemýšleli jste, že byste si album produkovali sami?

Zavalujete nás komplimenty. Ještě jednou díky.
Naše první alba „Patina“ a „Kainsmal“ jsme si produkovali sami a nebyl jsem s tím spokojen. Samozřejmě to má svoje kouzlo, ale z pohledu skladatele, který se snaží každou písní co nejvíce zapůsobit, to prostě nebylo ono. Naštěstí jsme měli možnost alba přepracovat s Markusem Stockem, ještě než jsme je znovu vydali.
Když jsme v roce 2009 ve Studiu E doknočili „Galeere“, což byl vždycky náš sen, byl jsem si jistý, že jsme v podobě Markuse našli perfektního producenta. Práce s ním je z profesionálního i osobního hlediska skvělá, i když samotné nahrávání je vždy náročné. Máme mnoho společného, od určitého instinktu dělat black metalové aranže a zvuk přes podobné osobnostní rysy až po lásku k dobrému jídlu a starým videohrám. Spolupráce s ním pro mě je, jako když se můžete při obchodním jednání spolehnout na profíka a zároveň po dvou letech potkáte starého známého. A dokud budeme tak spokojení s Markusovou produkcí, jak nyní jsme, tak nikde jinde nahrávat nebudeme. Je možné, že z praktických důvodů budeme možná někdy muset přistoupit k přesunutí některých částí nahrávání do domácích studií, ale to je vedlejší.

8. Zároveň s novinkou vyšlo i bonusové CD. To jsem neměl možnost zatím slyšet. Co tam přesně je?

Je to kompletní album obsahující experimentální remixy všech pěti skladeb, které mají na starosti Satyrus.S („Mann aus Stein“ a „Bei den Sternen“), náš zvukař Kai Reidenbach („Wetterkreuz“), Duncan Patterson z Alternative 4/ex-Anathema/ex-Antimatter („Auf kargen Klippen) a The Gentleman feat. HH Bronsdon z A Forest of Stars („Am Abgrund“). Ale pozor, jsou to opravdu experimentální kusy. Hlavní myšlenkou bylo vzít nosné melodie z alba a přepracovat je do úplně jiné podoby, která hodně mění posluchačův náhled a emocionální potenciál.

9. „Wetterkreuz“ vychází na vícero druhů nosičů. A to i LP. Jste zastánci toho, že fanouškovi, který se rozhodne album koupit, je třeba nabídnout i něco navíc? Dále mě zajímá váš vztah k vinylu. Byli jste odjakživa příznivci tohoto formátu nebo mu přicházíte na chuť zpětně? V minulosti se od LPček většina odklonila, zavrhla ho a stejně zažívá tento formát v posledních letech renesanci. Co si o tom všem myslíte?

Nabízením bonusového alba nebo DVD samozřejmě člověk může zvýšit zájem potenciálních kupců o album, protože zvýší jeho hodnotu. Před pár dny jsem například byl v místním krámku s deskami a viděl tam nové album Enslaved. Skvělé albu, ale v obyčejném jewelu a s nudným 12stránkovým bookletem, za 17 eur. Naše album oproti tomu má bonusovou skladu, bonusové album, skvělý luxusní digipack a 20stránkový booklet s úžasným designem. A je za 17 eur i s poštou. To samé s vinyly – kupujete prostě něco víc, že ano. To je přesně součástí filozofie vydavatelství Prophecy Productions a já s tím zcela souhlasím.

Co se týče vinylů… Já nevyrostl na vinylech, moji rodiče a přátelé asi na vinyl moc nebyli, ale kupovali CDčka a kazety. Vinyl jsem docenil až v posledních letech, když jsem začal na bleších trzích sbírat staré vinyly. A také když naše album vyšlo na vinylu. Některá alba prostě zní mnohem lépe a mají jiskry na vinylu – „Wetterkreuz“ je přesně jedno z nich. Některá alba zase zní lépe s perfektním a čistým zvukem, jaký nabízí digitální svět. Dá se předpokládat, že s návratem analogového nahrávání a zvuku 60. a 70. let se vrátí i klasické formáty distribuce hudby. Vinyl podle mě nejen že přežije trendy a digitální formáty, ale bude brzo dominantním médiem v undergroundových kruzích mezi sběrateli.

10. „Wetterkreuz“ je silně atmosférické. Tento styl byl hodně na vzestupu ve druhé polovině 90. let. Dnes už z původních kapel tohoto ranku nezbylo mnoho a nové nějak nevznikají nebo nepřinášejí nic podnětného. Jaký máte ostatně vztah k atmosférickému black metalu vy?

Jsme šťastně ženati už 15 let. Náš vztah byl chvílemi trošku komplikovaný, když jsem si všiml, co tahle dáma občas dělala s některými načančanými zlými hochy, ale vždy jsme se udobřili a vážili si jeden druhého. Ale mám takový pocit… vlastně jsem si jistý, že ona tak trochu za mými zády má už nějaký ten pátek románek i s Marlekem, Satyrem.S a našim kytaristou C:R:A.

Ale ať si jen nehrajeme se slovíčky, ten devadesátkový melodický black metal je prostě něco pro mě. Nikdy předtím nebo poté jsem nebyl tak okouzlen podobnou hudbou. Je to kombinace intenzivní temné atmosféry, smutných riffů, dojemných kláves a čistých emocí skladatele… To je prostě úžasné. Většina tehdy známých kapel už ale bohužel dělá něco jiného, nebo už vůbec nehraje, ale tak to prostě chodí. Já se muziky držím a budu držet dál. Nic na mě tak nepůsobí jako muzika, a i když jsem to zkoušel, tak mi moc nešlo skládat jinou hudbu, takže…

11. Existuje pro vás nějaký vzor či inspirace, která by vám nějakým způsobem imponovala? Už roky je hudba ať GEÏST nebo nyní EÏS originální a svojská, ale přece jen… Nebo naopak čerpáte z jiných sfér umění?

Nejvíc mě inspirují mé vlastní emoci a také ten melodický black metal 90. let. V black metalu jsou dva lidé, kteří opravdu zachytili jeho podstatu: Nagast s ranými alby Covenant a Troll a Ihsahn s prvními dvěma alby Emperor. Nejsem zvyklý si půjčovat cizí nápady, takže EIS zní celkem originálně, ale tihle dva borci jsou prostě neuvěřitelní. Kromě toho mě vždycky inspirovaly některé filmy nebo literatura. Inspirace může přijít takřka odkudkoli, někdy stačí jediné slovo a nápady se mi začnou jen tak zjevovat v hlavě.

12. Vždy jste se při skládání písní rozmáchli na delší hrací dobu a na deskách je pak skladeb poskrovnu. Je pro vás kratší stopáž nepřístupná nebo takhle pracovat ani neumíte a potřebujete potřebný prostor k vyjádření?

Dobrá otázka. Myslím, že je to kvůli tomu, že podle mě potřebuje atmosféra dost prostoru, aby se dokázala rozvinout. Ty hlavní části písní a zároveň ty tvrdé pasáže vlastně nejsou až tak dlouhé. Ta atmosféra kolem ovšem ve výsledku rozhoduje. Asi bych mohl napsat kratší písně, třeba čtyřminutové, ale vždycky jsem pak měl dojem, že jsou nedodělané nebo že nevyužívají svůj potenciál. To se hodí spíš k muzice orientované víc na riffy a přímočarost. A méně písní… Většinou se dokážu na albu soustředit tak 45-50 minut a nikdy jsem nechápal kapely, které se snaží vyplnit celé médium jen proto, že můžou.

13. Jakým způsobem pracujete na tvorbě písní? Vzhledem k faktu, že jste nyní pouze ve dvojici, předpokládám, ve zkušebně neskládáte, nebo se pletu?

Máš pravdu. Zkoušeli jsme to se starou sestavou, ale nikdy to nefungovalo. Většina materiálu, tzn. tak 98 %, vzniká v mém domácím studiu a pak ji nosím do zkušebny, kde zkoušíme různé detaily v aranžmá, složitější bicí apod. Pro mě je atmosféra silně spojena s detaily a detaily jsou důležitou součástí vize jednotlivých písní. To se těžko vytváří ve zkušebně.

14. Vydali jste v loňském roce znovu svoje první desky „Patina“ a „Kainsmal“. Dali jste jim nový kabátek nebo jste i něco přidali?

Bylo toho fakt hodně! Napřed jsme z jednoho předpotopního počítače ležícího ve zkušebně zachránili původní nahrávky a všechny dali do kupy, tedy to, co se dalo zachránit. Všechny bicí, basa, vokály, klávesy, efekty a akustické kytary jsme nechali původní, ale znovu jsme nahráli kytary , i když jsme se snažili držet původních stop a některé dokonce i použili. Pak jsme album zanesli do Studia E, kde se úplně od začátku dělal mix a mastering, samozřejmě pod taktovkou Markuse Stocka. Lukasz Jaszak pak udělal novou grafiku. „Patina“ vychází z původních fotek z toho období, „Kainsmal“ zase z původního návrhu na obal, ale je propracovanější. Mimochodem, nová vydání, doplněná o nějaké zajímavé informace, obsahují jak přepracovanou verzi, tak originál.

15. Co vás nyní čeká? Turné, práce na novém materiálu… Nebo si dáte pauzu a budete se věnovat svým dalším kapelám a projektům?

Chceme co nejvíc hrát živě, což nám moc nejde, protože jsme hodně vytížení. Příští jaro ovšem asi uděláme menší turné a samozřejmě máme pár jednotlivých koncertů. Budu se také věnovat psaní nové hudby… Vlastně jsem už začal a dokonce máme zamluvené studio. Takže páté album, zdá se, bude.

Nemám žádné další projekty nebo kapely, kromě toho, že s Aínvarem mluvíme o albu Eismalsott, ale to už trvá léta a vůbec to nemá žádné jasné obrysy. Marlek hraje na bicí v místní modern/prog-metalové kapele Multiple Destruction Assault, Abarus zrovna nahrál album se svou alternative/prog/pop/death/cosi metalovou kapelou Out of Mind a C:R:A zase připravuje nové album Sethnefer. Pro mě je to skvělá příležitost věnovat se jen a jen EIS.

16. Ode mne je to vše. Děkuji za rozhovor. Chcete něco vzkázat našim čtenářům?

Díky za skvělý rozhovor a zajímavé otázky! Je milé vědět, že posluchači stále objevují novou hudbu. Rádi bychom čtenáře ponoukli, aby si poslechli naše album „Wetterkreuz“, které si můžete zcela legálně a ve vší parádě pustit na YouTube kanále našeho vydavatelství. Koukněte se také na naše stránky kde najdete novinky o kapele. Díky, že jste došli až sem… a přejeme hezkou zimu.