První adventní sobotu, pouhé tři týdny do zkázy světa, jsem se vydal do brněnského klubu „m13“ v Králově Poli, kde se konala velice příjemná akce ve společnosti sympatických vikingů TEARS OF STYRBJÖRN. Ti se konečně personálně skoro kompletní vrátili na koncertní pódium a poctili nás svým severským metalem. Dalšími vystupujícími před nadcházejícím Ragnarökem byli fenomenální ADOR DORATH, kdysi velice invenční SAD HARMONY a techničtí EDAIN. Zprvu uváděná death metalová úderka MR. SCARECROW odpadla, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Zbytek sestavy nabízel už tak nevšední hudební zážitek, který se také s lehkou výjimkou naplnil.

Kdekdo se dnes zabývá, co že to na tom dávném proroctví starých Mayů je. Bude ten konec světa, nebude, nebo už byl? I ten největší ateista a odpůrce podobných proklamací se někdy nechá svést k podobné debatě. Otázku, jak to je nebo není, se asi nedozvíme dřív, než onoho 21. 12. 2012. Do té doby se můžeme zaobírat penzijní reformou či volbou kašparů na prezidentské křeslo, anebo si dát něco ostřejšího a pustit si dobrou muziku.
Já jsem zvolil poslední možnost a s radostí se vydal do „Muzáku“. Stejný názor zřejmě mělo i dostatek metalových nadšenců, a tak se vystoupení zmíněných kapel mohlo odehrát v příjemně zaplněném nekuřáckém prostředí.

Mírné zpoždění prvních EDAIN bylo zapříčiněno technickými problémy, kdy nefungoval zpěvákův mikrofon. Pan zvukař problém nějak nechtěl řešit, a tak si Martin Brňovnák dělal legraci, že jejich vystoupení bude instrumentální. Naštěstí se vše vyřešilo a pánové za mohutného vtipkování předvedli svůj technický nářez se silným hard corovým vlivem. Musím přiznat, že mi právě zpěv chvílemi vadil a představoval si, jaké by to bylo, kdyby nezpíval… Zpíval dobře, ale neseděl mi jeho projev a styl. To je ovšem věc individuální a dle ohlasů Martin svoje fanoušky má. Zbytek osazenstva byl velice silný v kramflecích a zejména basák do svého umění zapojil i parádní pódiovou show. Jejich tvorbu příliš neznám, ale docela jsem si je až na zpěv užil. I zvuk byl zatím docela slušný a čitelný.

To se už ale chystala kapela, na kterou jsem se svojí manželkou přišel. TEARS OF STYRBJÖRN časový skluz ještě prohloubili, ale to se nedá nic dělat. Nástrojové obsazení mají už přece jen bohatější, a tak chystání a zvučení zabere nějakou tu chvilku. Vtipné pouze bylo, že Tched měl svoje klávesy nachystané nejdřív. Byl jsem zvědavý na posilu za bicími v podobě Mr. Tordena (ABSTRACT ESSENCE).
Hned při úvodních tónech bylo poznat, jakou vyspělou kapelou se TOS postupem času stali. Jarl Styr (ex- CARBON DIOXIDE) vede svůj drakar k dokonalosti. Obklopil se šikovnou sestavou. Z té původní zůstal vlastně už jen Tched, jenž dříve v kapele hrál na basu. Po Ingvarrově (Žrec) odchodu se chopil svého nástroje, který ovládá nejlíp, a na basu přizvali šikovného Draguláka, který skvěle zapadl a obohatil posádku i o svůj silný doprovodný hlas. Mr. Torden, postavou pravý viking, vizáží ale spíše rasta, do svých bicích mlátil s grácií, až se jeden divil, kde se to v tom obru bere.
První část koncertu odehrál na kytaru ještě Swisth, se kterým se posléze Styr rozloučil a představil nám hostujícího hoblovače kytarových strun, slyšícího na pseudonym TRZI (ex-Carbon Dioxide).
Koncertní set se skládal hlavně z debutního EP „Tears of Styrbjörn“, dnes už klasických předělávek od Therion („Lepaca Kliffoth“) a Vintersorg – („Till Fjälls”), tvořící pravidelnou součást jejich vystoupení, a ochutnávečky v podobě nové věci s názvem „Dark Prophecy (The Fallen Einherjer Pt. 1)”. Ambientní plochy s dokonalým vypravěčským Styrovým přednesem vtahovaly do světa Ásů víc než přesvědčivě a chytlavě. Podstatou tvorby je ale řízný metal na pomezí paganu a doomu s mohutnými válečnickými chóry, kterých se zhostili všichni vyjma bubeníka. Musím podotknout, že ač jsem měl v minulosti lehké výhrady právě k těmto sborům na koncertech, tentokrát se jim moc povedly. Jestli budou nové věci v podobném hávu, máme se věru na co těšit. Kapela i přes vytleskávání přídavek nepřidala, protože čas je neúprosný a skluz nabýval grády.

ADOR DORATH je známkou kvality a příslibem k frenetickému zážitku. Dobře naladěný frontman Ivoš Doseděl se přivítal s řídnoucím publikem, které evidentně přišlo hlavně na domácí TOS, a spustili svůj namakaný set. Zvukař je ale ohulil tak, že se v publiku nedalo vydržet, a tak jsem se odebral do vedlejšího výčepu, odkud bylo všechno pěkně vidět a hlavně slyšet. Jestli je onen zvukař na svůj výkon hrdý, je záhadou. Já jsem před ním trousil nadávky ohledně hluchoty, ale evidentně byl hluchý také, a tak si užil alespoň on. ADORŮM však kazil vystoupení prasácky přeřvaným zvukem absolutně a tento handicap vydržela jen hrstka lidí. ADOR DORATH se tím ale nedali zastrašit a dali do koncertu vše. Ivoš se snažil s publikem komunikovat a rozdovádět ho, jenže zbylý dav byl spíše statického charakteru, a tak se mosh pit a podobné legrácky nekonaly. Ženské zpěvy byly pouštěny z playbacku, což mně osobně nijak nevadí, a tak jsme si mohli vychutnat písně v plné parádě. Zabrouzdalo se i do starších časů a jako dobrou zprávu vidím hlavně to, že AD pracují na nové desce, na kterou se velice těším.
SAD HARMONY jsem po odchodu Skunyho přestal sledovat a hlavně s ohledem na brzké vstávání jsem po skončení ADOR DORATH odešel bydlet.
Byl to luxusní večer s povedenou sestavou kapel se slušnou návštěvou hudbymilovných fajn lidí. Jen pro příště prosím o jiného zvukaře, tento by měl navštívit ušního lékaře.