28. října, v den, kdy značná část národa pobývala na náměstích a slavila den vzniku samostatného československého státu, mimo jiné i v Plzni na Klatovské třídě, byla o několik bloků dál již v plné polní hromádka lidí připravující pokračování plzeňského mini festivalu „Phantom zone“. V pořadí třetí večer ve společnosti metalových kapel opět hostil „Parlament club“, malé, metalové, dvoupatrové doupě v centru západočeské metropole. Z původně nahlášené čtveřice kapel odřekla účast jihočeská Mater Monstifera, ale jedním dechem za sebe pozvala náhradu, a to kapelu Nienor ze stejného města - Trhových Svin. Hned ze začátku je nezbytné dodat, že ani jedna z kapel neměla ten večer v přítomnosti živého bubeníka, discman s automaty se tedy div neupekl.

Do prostor klubu jsem dorazil včas (cca o hodinu a půl dříve), prohodil pár slov se známými lidmi, podíval se na veřejnosti uzavřenou zvukovou zkoušku, okusil plzeňský mok a čekal, kolik fanoušků dorazí. „Parlament club“ má kapacitu nějakých 150 jedinců, ale to už lidé stojí kde se dá (například po stolech) a myšlenka na hluboký nádech nepřipadá v úvahu. Dolní prostory klubu, tedy místo koncertu, se otevřely přesně půl hodiny před začátkem akce - k sedmé hodině večerní. Číslo návštěvníků se během večera vyšplhalo na konečných 120. Na akci tohoto typu velmi slušné číslo a myslím, že by návštěvnost mohli závidět i kdejaké akce pražské ...

Není to samozřejmostí, hlavně v poslední době, ale pořadatelé „Phantom zone“ slib dodrželi a akce začala opravdu o půl osmé.

Mater Monstifera, jenž měla zajistit post první kapely a otevřít tak celý večer tedy nedorazila. Avizoval jsem její náhradu Nienor. A náhrada to byla opravdu adekvátní. Mater Monstifera předvádí nejen pro mě velmi průměrný klávesový black metal, který v žádném případě nenadchne. Rád bych řekl, že ani neurazí, ale... Jejich náhrada Nienor se sice nepohybuje přímo v klávesových vodách černé metalurgie, leč kvalitativně je na tom asi podobně. Symfonický metal svými občasnými postupy, riffy a hlavně vokálem připomínal novou tvorbu Cradle Of Filth. Občas se naskytla možnost slyšet zajímavou pasáž, to nemůžeme kapele upřít. Hudba to nebyla úplně nenápaditá, v rychlejších pasážích jsem tedy slyšel anglické gothické rarachy až až. Hlavní problém byl ale v tom, že jsem z toho celého slyšel toho mírného plagiátorství. Trochu rozhozený jsem pak byl ještě z mladého zpěváka, který text k první písni četl z papíru a po zbytek setu působil jaksi zaraženě, občas až komicky. Nienor se opravdu nevytáhli ani svojí tvorbou, ani živým vystupováním. A to jsem si myslel, že už nás nic horšího ten večer potkat nemůže. Omyl... No pokud nic, alespoň v jedné věci byli Nienor na podmínky klubu nadprůměrní. A to vcelku kvalitním zvukem, který jsem od prostor plzeňského klubu popravdě nečekal.

Jak známo je Plzeň město nečisté, prosáklé odpadní vodou, špínou a kanalizacemi. Tuto myšlenku přijeli podpořit i Ustečtí Pán Nečistý a jeho přisluhovači. Unclean s sebou jako jediní nakonec přivezli cosi, co připomínalo bicí, a to tympán. Celá skvadra vypadala vcelku zajímavě. Jeden dready, druhý kápi, třetí Lord Uclean... :). Jejich set otevřel právě on se svou oslavnou ódou na Satana. Ano, vím, že je to v black metalu pasé a že satanismus dnes není již to, co by black metal táhlo. Unclean ale jednoduše patří do staré školy českého black metalu. S rokem vzezření léta páně 1993 se dají bez problémů zařadit mezi takové perly jako Maniac Butcher či Master's Hammer. A právě Mistrovo Kladivo jejich tvorba do jisté míry připomíná. Na „Phantom zone III“ tedy Unclean rozbalili své propriety a začali. Hlavní protagonista Lord Unclean působil opravdu velmi energicky. Celou dobu létal po pódiu a předváděl zajímavé kreace. Zbytek kapely mu zdatně sekundoval. Proběhli jsme směskou skladeb všech tří zářezů. Zvuk byl i tentokrát v naprostém pořádku a já si myslel, že se začíná blýskat na lepší časy.

Třetí v pořadí na pódium vystoupila kapela Witchcraft z Třemošné. Nebudu se u ní dlouhosáhle zdržovat, protože to, co předvedla... Nevím, jestli to pánové myslejí vážně, ale to, co se linulo z reproduktorů v době, kdy byli na pódiu, avizovaný black metal připomínalo jen vzdáleně. Amatérismus - to je slovo, které jejich pobyt v „Parlament clubu“ symbolizuje. Žádná technika hry, ani žádná atmosféra. To je trestuhodné. Takhle se black metal opravdu nedělá, pánové. Witchcraft mi mnohem více připomněli zábavovou kapelu, než jakékoli black metalové peklo. A prosím všechny... už mě nikdy nenuťte na takovou kapelu jít.

Nejjasnější hvězdou večera, ať již studiově či podle fanouškovské základy a později i hudebně byla plzeňská Panychida. Promo nahrávka zní více než slušně a studiový počin je již na cestě, tak by bylo hříchem neudělat si obrázek také o jejich živé tvorbě. Poslední kapela jako jediná používala přednahrané nejen bicí, ale i další samply. Zvuk dopadl na tento malý místní klub na výbornou. A co naplat, klukům to šlapalo výborně. G.H.M. pařil jako o život a jeho klasický vokál s Abbatovským syndromem hýbal celým „hledištěm“, Sinneral proháněl svoji kytaru s větrem o závod, Patty hřměl hromem baskytary a Pavel dodával celému vystoupení na melodičnosti, atmosféře a hitovosti. Napadá mě, že „Phantom zone III“ byla vlatně prvním koncertem, kde se na místo, do zahraničí odjeduvšího Honzy mimo jiné také z Oblomov, postavil nový kytarista Pavel. A práce mu šla od ruky naprosto výborně. Sice se celým setem doslova propotil a tréma na něj doléhala více než-li na zbytek kapely, přesto své řemeslo ovládá výborně a sázel rány melodiemi celé hromadě pařících návštěvníků. Poslechli jsme si největší pecky jako „Runing out of Rules“, pomalé atmosférické skladby v čele s „Beneath The Gate of the Sempiternal Bliss“ či naprosto novou skladbu, u níž mi žel bohu název vypadl z hlavy. Tak či tak Panychida vydala téměř dokonalý výkon a poprávu se stala opravdovým vrcholem večera. A to bezmála o několik délek.

Na příští pokračování bych osobně vybral zajímavější celky, protože krom Panychidy a lehce nadprůměrných Unclean nebylo o co stát, okusil bych i ty živé bicí a hlavně bych s dalším pokračováním příliš neotálel, jen abych napravil Aeddův nepříliš pozitivní pohled na zúčastněné kapely - řečeno s velkou dávkou samolibosti:). "Phantom Zone III" tedy hlavně ukázala, že domácí Panychida umí hrát na živo minimálně stejně dobře, jako na studiové nahrávce.