Mé další řádky se přenesou do zimou opředeného Norska. Země, která skýtá přírodního bohatství nevyčíslitelné hodnoty . Hluboké lesy, v nichž sídlí podle pověstí lesní skřítci a mnoho bájných bytostí, čistá jezera blyštící svou hladinou měsíční svit k obloze. V Oslu, hlavním městě tohoto státu, ze samotného pekla vystoupila družina říkající si Urgehal. Píše se rok 1992 a Ježíš Kristus si na svá záda připisuje další zakrvácený šrám. Urgehal kolem sebe rozsévá krutou nenávist vůči křesťanstvu celého světa. V roce 1994 vypouští družina svůj první počin, nesoucí jméno „Ferd“. Přesýpací hodiny byly mnohokrát otočeny, obsah nesčetněkrát přesypán. Od založení kapely uplynulo 14 let, v letech svého působení vydali 9 počinů, včetně novinky „Goatcraft Torment“. Podívejme se tedy nyní na nové dílo této zběsilé chásky.

I neznalému bude již v prvních sekundách jasné, s čímpak se to dostal do styku. Všechno započne výkřikem „This is satanic black metal“ a celá mašinérie začíná hezky šlapat. Velice důmyslný old schoolový black metal mísící v sobě rytmické jazzové vsuvky, prošpikované nenávistným ovzduším ostrým jako břitva. Výbuchy bicích ve víru psychického amoku, části sekající nás v démonické zběsilosti na kusy okamžitě navodí pocity jakési euforie. Ale vezměme to hezky od začátku. „Goatcraft Torment“ nabízí hned 10 kompozic, které dohromady dávají úctyhodných 51 minut! Album je jakousi oslavou Temného pána. Ve většině písní nalezneme stupňující se tempo, jako projev útoku či zlosti. Občasná zvolnění se objeví jen v přestávkách mezi zdrcujícími riffy. Častá kytarová sóla pozorujeme v délce celého alba, protékají celou deskou jako horká láva. Pekelníci se hezky drží svého černého kopyta a dávají to najevo stále častěji, výkřiky jako „Die for Satan“, „Black and hell Satan“ jsou proto na místě. Vokalista Trondr Nefas nabádá k uctívání „svého“ pána Satana, dokonce i zasvěcuje do tajů těchto obřadů. Při pročítání textů pookřeje srdce nejednoho „blacksatanicmaniaka“ nad snůškou ohavností ve formě satanismu, démonických výplodů z pekel, temných obřadů a úchylných praktik, ve kterých se Urgehal přímo vyžívají. Místy jsem zauvažoval, zda-li je to jejich životní styl nebo snad jen image. Obrovským plusem je zcela určitě nově vytvořený zvuk desky. V předchozích počinech dávali Urgehal přednost spíše dřevnímu, průměrnému zvuku, jenž měl vytvářet atmosféru 80. let. Na „Goatcraft Torment“ však vsadili na poměrnou čistotu, vytvářející zuřivý mix skladeb. Je to velice dobrý příklad toho, jak dosáhnout pevného, neprodyšného, ale velice zřetelně stravitelného zvuku na úkor suterénního soundu.

Jednoduše řečeno, „Goatcraft Torment“ je cesta, kterou může být hrán black metal, vehementně a bez kompromisů. Styl, kterým jsou texty psány, nabízí mnoho možností pro posluchače, zejména lehká zapamatovatelnost písní a výrazných části jednotlivých kompozic. Není zde žádné slabé místo. Budete okouzleni od prvního do posledního songu tohoto jedinečného opusu. Po skončení poslední kompozice nebudete věřit vlastním uším…