Hutný, čitelný a thrash metalem nasáklý zvuk, mrazivá melodika, vokál ne nepodobný legendárnímu Abbathovi – lehce řečeno, švédská odpověď na ukončení činnosti Immortal... Na stránkách Mortem zinu jste si téměř před rokem (už?!) mohli přečíst Aeddovu recenzi na EP „A Journey To a Greater End“. A byla to právě tato recenze, tento autorův postoj, který mně přivedl na ledovou stezku vstříc království RIMFORST. Demo jsem nikdy neslyšel celé, mám-li být upřímný, ale i to málo zanechalo stopy, jenž se nedají vymazat nijak snadno. Po roce se stroj dal do pohybu...střípky ledu jsou roztříštěny opět, tentokráte s debutovým počinem „A Frozen World Unknown“ vycházejícím pod křídly No Colours Records. Dle očekávání se RIMFROST neodchýlili od kvalitní produkce... Album je v tomto směru dotaženo, dá se říci, do maximálních detailů. Počínaje vyrovnaností aranží, atmosférou konče. Zima odjakživa inspirovala mnoho básníků či skladatelů k otevřené oslavě tohoto silného a emocionálního období - vyprávění temných a mýtických příběhů, odhalování té krásné, ale i kruté stránky,... Ani Hravn, Beuwolf a Throllv nejsou výjimkou. Atmosféra, textová stránka, ideologie kapely, vše je postaveno na přírodě a její temné stránce. A ačkoliv by se tato lyrická podoba mohla zdát na první pohled ohranou (obzvláště u kapel ze severu), na ten druhý tomu až tak úplně není. Obsáhlost Hravnových textů není náhodná – témata se proplétají a nevzniká obvyklé klišé. Pokud je vše doplněno o obstojnou atmosféru a přednes, není těžké podlehnout a uvěřit...
Přes příjemná slova chvály bych se nyní vrátil k počátku recenze a opět se zmínil o EP z roku 2005. Zmíněna byla zbytečně dlouhá stopáž, v níž se všechny inovativní prvky ztratily jak jehla v kupce sena. RIMFROST se nepoučili a žádná z pěti písní nemá méně než-li 6 minut. Představte si, že někdo složí 4 zásadní riffy, které nesou píseň, výborně se poslouchají a kdo ví co ještě. Pak ale přidá ještě dva a zakomponuje je do rozepsané písně, stále je vše v pořádku - pro nápaditou 4 minutovou skladbu jak z partesu. Avšak pro minut 9? Ne. I přes všechna ta fakta a nařčení, že RIMFROST nejsou typickou black metalovou kapelou, nesou v sobě thrash metalovou agresivitu a death metalovou techničnost a že jejich hudba má co nabídnout, stále nedokáži uznale pokyvovat hlavou po celou píseň. I když k tomu mnohokrát úvody či statě vybízejí. Zřejmě bylo nad síly Hravna vyrovnat se s ambicemi kapely a posunout ji více kupředu. Stále se jedná o umění agresivní s občasnými instrumentálními vložkami, nahodilými změnami temp a vytříbenou technikou. Stále lze přirovnávat RIMFROST k Immortal, ale již lze říci, že klukům chybí zkušenosti. Nyní se jejich věk pohybuje kolem 19 let, což je vzhledem k podané hudbě samozřejmě nadmíru uspokojivé, avšak je třeba se naučit s talentem zacházet. Co mi ještě kapku vadí, jsou místy strojové bicí, ale nejedná se o nic, co by se nedalo přejít.
Shrnuto... Bylo by do budoucna příjemné přidat na barevnosti ve vokálových linkách, „Abbathovština“ je jistě pěkná „řeč“, ale rozhodně bych si s hlasovým projevem více pohrál. Se srozumitelností i angličtinou jsem spokojený.
Co mě na albu nejvíce překvapilo jsou „žánrové zbloudilosti“. Myslím, že za leckteré pasáže by se nemusela stydět ani věhlasná zámořská škola death metalu či přední thrash metalové spolky - jsou vyhrávky, kdy je nutností vztyčit ukazováček na znamení respektu.
Kdyby počáteční nadšení z „A Frozen World Unknown“ dokázalo vydržet, jednalo by se o prvotřídní album. Pokud na mně z počátku dýchal sever a ocital jsem se uprostřed zamrzlých úrodných polí, ke konci mnou zvolna proplouvala nuda a to celkovému dojmu citelně uškodilo. Věřím ale, že RIMFROST tvoří srdcem, a za to mají mé sympatie.
