Touto recenzí jistě potěším tu část čtenářů, která se kvapem rozmáhá, a zapojuje se snad nejvíce do diskusí na tomto zinu. Slovensko je zemí, od které nám přišlo již chvalitebné množství nahrávek, a nelze říci nic jiného než-li: "Díky!" Ať se jedná o Remmirath, Pagan Spirit, Temnohor, Stronghold, atp., vždy to mě, jakožto pisálka, obohatilo. K recenzím, které jsou vyžádány samotnými kapelami, se vlastně přistupuje kapku odlišně, hlavně co se vnitřní stránky člověka týče. Debutové CD Legion Obscure je totiž další z nahrávek, které nejenže potěšily přístupem kapely, ale i hudebně překvapily. Ačkoli Legion Obscure na demu (alespoň textově určitě) představovali více pohansky laděný black metal, na „Thorncrowned Deception" je tématika zaměřena převážně či zcela protikřesťansky. A tato nenávist je zcela na místě. Album vyznívá tak chorobně, špinavě, a ve své skličující podstatě dekadentně, že si zaslouží přízvisko, které mě napadlo ihned při prvním poslechu - „Terror black metal".

Nejenže automat připomíná kulomet těsně před rozpadem, ale vokál si pohrává s hloubkami dopadajícího granátu. Tu a tam je black metalový, jindy naopak až šeredně hluboký a zašpiněný. Určitě to zapříčiňuje i domácí „studio", kde všechen materiál Jarldrahn (mimochodem jediný protagonista) nahrával. Nevýhodou takovýchto podmínek je, že výsledek nezní mnohdy nijak profesionálně (i když o to nejde, že?) a výkyvy kvality jsou znatelné. U „Thorncrowned Deception" je výhodou, že hudba je melodičtější, a i když dokáže velmi přitlačit na pilu, stále si drží smyslnost a předem dané hranice. Plyne, není třeba se ohlížet kolikátá skladba běží, jediné co se ohlédne, bude hudba samotná - na Vás, zda-li jste ochotni přijmout další dávku. Koncepční duch se nezapře, sourodost a podvědomá pospojitost dávají albu velmi nadějný nádech. Dva měsíce života (září-říjen), které Jarldrahn do nahrávky vložil, nepřišly rozhodně vniveč.

A jak to u začínajících kapel bývá, lze si vyposlechnout i cover. A od koho jiného, když ne od Darkthrone? Ano, od Mayhem. „Funeral Fog" je jedinou skladbou (včetně outra, ke kterému se dostanu později), jenž se vytyčuje z konceptu alba. A i přes to, že je zahrána dobře, nepatří k nejlepším kouskům na albu. Legion Obscure představují typický black metal, jaký právě Mayhem na počátku, ale naneštěstí jsou rukopisy velmi odlišné. Zmiňované outro (nebo instrumentální skladba, chcete-li) je bez debat nejmelodičtější dvou a půl minutovkou, ale podivně se trhá od zbytku. Po instrumentální stránce je vše v pořádku...jen více takových skladeb! Ale je třeba těmto „progresivním" prvkům přizpůsobit i okolní skladby.

„Thorncrowned Deception" přináší chorobnost, nenávist, ale i naději. Naději v další dva nadšence (Ravena a Svantovita), kteří Jarldrahna jistě nenechají na holičkách, vydají (již společně) další nahrávku, a tentokráte bez občas vloudícísevších otravných bicích, zbytečně proměnlivého vokálu a zvuku s „houpačkovitým" efektem. Chce to studio, pak se kvality ukáží naplno! Pevně věřím v budoucnost Legion Obscure. Vždy je příjemné, vrátit se do počátků Mortem zinu, kdy jsme se soustředili především na takovéto kapely.