Nechci si hrát na nového tvořitele subžánrů a vyvolávat v black metalových kruzích zmatky, ovšem v této recenzi se nevšedním pojmům záměrně vyhýbat nebudu. Italští DRAUGR jsou totiž pány pozitivních nálad. Vyzívají k boji proti všemu křesťanskému (Italům se nedivím), ale se svou nenávistí nakládají velmi obezřetně. Zkrátka, nepřítele není třeba porazit na válečném poli. Stačí mu radostnou „positive black metalovou“ písní dát najevo, kde je síla, energie a nevyčerpatelné odhodlání. Kapela spojuje několik ústředních metalových odnoží, a tak kolekce zní vskutku pikantně a barevně, ALE… Pravdou je, že při zpracovávání nahrávky se posluchač určitě nudit nebude, zároveň je tu však několik aspektů, které vykazují také podstatnou část mínusů.

Tak předně se DRAUGH takřka z poloviny namočili do kolovrátkových folkových bažin, kde jsou humpolácká kytarová sóla únosná doslova se sebezapřením. Pokud znáte úplně nejomletější „finntrollovské“ hopsanice, možná máte představu, kterak na tomto počinu Italové vyvádějí. Také vokál je značně rozštěkaný a v zásadě je úměrný tradičnímu pagan/folk metalovému pojetí. DRAUGR jsou však vykutálení ještě víc, než byste si mysleli. Válečné tracky vykazují silný black metalový závan a především titulní skladba je jednoznačně ovlivněna spolky ze severní Evropy. Podobně si stojí také „The Forest Where I Died“ s naprosto nepřeslechnutelnými vlivy DARKTHRONE. Italové však zdávají hold také nositelům tradičního thrash metalu, a to přátelé vůbec nepřeháním. Ve skladbě „Furore Pagano“ si navíc zahráli na black metalové RHAPSODY a doslova „vykradli“ vsazené harmonikové intermezzo. V některých momentech je na závadu také to, že se kapela dost často uchyluje ke vtíravým melodickým linkám ala CHILDREN OF BODOM. Nemám nic proti melodiím (ba naopak), ovšem nic se nemá přehánět. Není nikde psáno, že všechny kousky musí bezostyšně gradovat takovouto pointou. Rukama doslova lomím nad poslední skladbou „The Night of the Wolf“, mající znamenitý začátek. Středně tempá black metalová vichřice se vším všudy, nádhera…ale DRAUGR si řekli NE! Nejprve ji obšťastnili funebráckou folk metalovou taškařicí, oříšek poté ještě více rozlouskli naprosto nevkusným kytarovým sólem (úplně jsem se z toho osypal, neboť jsem si vzpomněl na klasické vesnické candrbály) a zbytek dolouskali v rytmu džínového bigbítu. V závěru se sice ještě objevuje počáteční mistrovský úvod, ale to už jen jakási labutí píseň.

Nahrávka „Nocturnal Pagan Supremacy“ je zkrátka dosti rozporuplná a nebál bych se použít slovo kontroverzní. Záblesky geniality střídají hluchá místa, kýčovité úseky se naopak tříští o promyšlené pasáže, ze kterých zůstává občas rozum stát. Zkrátka folková metalová kočička a black metalový pejsek pekli dort a kolik ingrediencí tam dali jste si už mohli přečíst výše. DRAUGR by si zřejmě měli mezi sebou ujasnit spoustu věcí, především týkající se dalšího směřování. Na druhou stranu se kapela ze tento debut nemusí vůbec stydět! Uff, to jsou mi teda věci…