Uběhly zhruba 2 roky a pověstná osoba polského undergroundu, Rob Darken, se vrací s novým albem své kultovní kapely (nyní již spíše one-man projektu) Graveland. Pan Darken je člověkem pro někoho vtipným, pro jiného zas váženým, ať už kvůli "bíle-pohanským" hláškám, které vede s libostí sobě vlastní, tak i pro jeho až skoro fetišistickou zálibu v oblékání středověkých zbrojí. Tak či onak, jeho otisk v hudební scéně je nesmazatelný, Graveland jsou kapelou vskutku populární a tudíž se není čemu divit, že každý jejich (jeho) počin je ve fanouškovských kruzích velmi očekáván. Vydavatel No Colours prod. si je této poptávky samozřejmě vědom a tak se nebál "Will Stronger than Death" vydat v počtu 2000 kusů a to navíc v DVD obalu. Graveland jsou zkrátka velmi výnosným obchodním artiklem...Není třeba jakkoliv čtenáře napínat, mlžit apod., polský multiinstrumentalista své příznivce nezklamal a patrně ani nezklame... Tedy rozhodně ne ty ortodoxní, ty, kteří od Graveland nic moc nového nečekají, což jsou v podstatě všichni. Tento interpret (odpusťte krkolomné označení, ale vhodnější výraz mne jaksi nenapadl) si navíc svůj hudební přerod ze syrového black metalu již prošel a nyní pouze pokračuje v zaběhlém těžkotonážním, pompézním pagan metalu. A jak tedy obecenstvo dobře ví, pravděpodobnost, že by na dalším albu "Pohřebiště" zněl industriální post-BM je asi stejně velká, jako, kdyby se Darken oženil s křesťansky založenou černoškou. Inu, stát se může všelicos...
Mohl bych si ušetřit práci, sprostě okopírovat Reapovu recenzi na "Fire Chariots of Destruction" a krásně bych tím "Will Stronger than Death" vystihl. I když jsem na to dostatečně velký šupák, já to neudělám a neznalým čtenářům současnou hudbu Graveland poněkud přiblížím...
Stavebním kamenem jsou hutné, hluboké a tvrdé kytary, hrající velmi silné, hitové a zapamatovatelné melodie, na které má naštěstí autor velmi dobrý čuch. Kdyby tomu tak nebylo, zvrhl by se výsledek v monotónní taškařici, jako tomu bylo např. u posledních Iuvenes. Ostatně u Iuvenes ještě zůstaneme, protože podobnost s touto
"sestřenicí" je více než na místě, samply kláves jako by oběma kapelám z oka vypadly a jediné v čem se liší, je kvantita jejich užití. Zatímco u Iuvenes běží klávesové linky prakticky neustále, v Darkenově kuchyni mají stále hlavní slovo hrubé riffy... Ačkoliv ve skutečnosti bicí celé album hrají to samé, posluchači to ani nijak nepřijde a rozhodně to není tak bolestně znát jako u mnou omílané druhé kapely. Navíc, při akceptování faktu, že celý tento cirkus ovládá jeden člověk, nezbývá mi, než smeknout. Snad nejslabší Darkenovou stránkou je vokální projev, který se mi nikdy nelíbil a snad ani líbit nebude. Mohli byste vklidu dojít na nejbližší nádraží pro jakékoliv ožralé, poblité individuum a nazpívá vám to úplně stejně. Inu, nemá každý kumšt na vše. Nahrávka obsahuje 7 písní o celkové stopáži okolo 54 minut, z čehož je zjevné, že kompozice zde nejsou nejkratší. Avšak oproti jiným interpretům, kteří dokáží znudit během jedné minuty, "Will Stronger than Death" udrží konzumentovu pozornost po celou dobu a nabídne mu spoustu dobrých momentů, kvůli kterým stojí za to, si album poslechnout. To ovšem platí pouze pro čtenáře s kladným vztahem ke kapele. Ty, které styl Graveland nemají rádi, nepotěším, protože studený, bílý sníh zkrátka nikdy černý a teplý nebude...
